Poslední adresa / Dernier domicile connu

[sud]

Info: IMDB I ČSFD I FDB

1. DABING: (ČST)
V českém znění: Jaroslav Dufek - Lino Ventura (inspektor Leonetti), Lubomíra Sonková - Marlène Jobert (Jeanne Dumasová), Karel Adam - Michel Constantin (Greg), Jaroslav Kaňkovský - Philippe March (Roger Martin), Otakar Vážanský - Jean Sobieski (Aden), Milan Vágner - Paul Crauchet (Jacques Loring), Jiří Brož - Alain Mottet (Frank Lambert), Jiří Dušek - Guy Heron (Soramon), Rudolf Chromek, Jiří Tomek, Arnošt Navrátil, Miroslav Donutil, Zdeněk Junák, Jiří Štěpnička, Ladislav Suchánek a další...

Překlad: Lubomír Bartoš
Zvuk: Jindřich Matušek
Střih: Veronika Hromadová
Script: Broňa Pazourková
Produkce: Eva Tunklová
České dialogy: Marie Loucká
Režie českého znění: Sonja Sázavská
Vyrobilo: Dabingové studio ČST Brno, r. 1973


2. DABING: (ČT)
V českém znění: Pavel Rímský - Lino Ventura (inspektor Leonetti), Jarmila Švehlová - Marlène Jobert (Jeanne Dumasová), Milan Slepička - Michel Constantin (Greg), Stanislav Fišer - Alain Mottet (Frank Lambert), Bohuslav Kalva - Jean Sobieski (Aden), Zdeněk Maryška - Paul Crauchet (Loring), Bohuslav Kalva - Albert Dagnan (Arnold), Jan Vondráček, Eva Miláčková - Germaine Delbat (Lenoirová), Luděk Čtvrtlík, Stanislav Lehký, Marek Libert, Roman Hájek, Vladimír Fišer (titulky) a další...

Překlad: Gabriela Kliková
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Zuzana Kopečková
Zvuk: Jiří Maixner
Střihová spolupráce: Jiří Šesták
Hudební spolupráce: Eva Javůrková
Asistentka režie: Eva Maxová
Vedoucí produkce: Arnošt Doležel
Režie českého znění: Jiří F. Svoboda
Vyrobila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 2000


3. DABING: (Nova)
V českém znění: Jan Vlasák - Lino Ventura (inspektor Leonetti), Eva Horká - Marlène Jobert (Jeanne Dumasová), Oldřich Vlach - Jean Sobieski (Aden), Vladislav Beneš - Alain Mottet (Lambert), Petr Pelzer - Paul Crauchet (Jacques Loring), Miloš Hlavica - Marcel Peres (Lenoir), Růžena Merunková - Germaine Delbat (Lenoirová), Jiří Plachý - Guy Kerner (lékař), Libor Terš - Raymond Meunieur (Allister), Jiří Valšuba, Martin Zahálka - Sylvain Levignac (Gregův poskok), Jiří Ptáčník - Philippe March (Roger Martin) + (více rolí), Jitka Moučková, Bohumil Švarc - Robert Favard (ředitel školy), Jana Šulcová - Monique Mélinand (paní Loringová), Jana Drbohlavová, Zuzana Skalická, Svatopluk Schuller, Eva Spoustová, Petr Gelnar, Radovan Vaculík, Klára Vodenková, Marek Libert, Julie Alexandridisová, Jakub Gryc a další...

Překlad: Irena Novotná
Zvuk: Jiří Bartoš
Produkce: Soňa Kučerová, Ivana Prejdová
Dialogy a režie č. znění: Jana Michajlová
Vyrobila: pro CET 21 s.r.o. Česká produkční 2000 a.s. v roce 2003

[Arne Farin]

Tak podle informací od Licence se 1. dabing z Brna zachoval, ale údajně byl o 25 minut kratší.

Nechci se Tě dotknout, ale zřejmě sis prohodil tituly.

Poslední adresa (1970) v premiéře i repríze byla uvedena ve stejné minutáži jako má současná DVD verze. Rozdíl může být pouze maximálně v sekundách v úvodních a závěrečných titulkách.

Těch 25 minut patří evidentně filmu Rumový bulvár (1971), kdy jak ČST tak i Nova za Železného odvysílaly kratší verzi (95min) oproti současné DVD verzi (120 min). Tento film existuje dokonce ještě v delší verzi, takže patří k filmům, které nemají jedinou „správnou“ délku. Nic vlastně nebrání ČT odvysílat původní dabing, neboť ten se dochoval! Dovolávat se na délku filmu, když existují nejméně 3 různě dlouhé verze – to je jen spíše výmluva.

Ale abych neodbočoval od Poslední adresy (1h 41min 31s), kterou téměř jistě Česká televize v archivu ještě má, tak uvedu konkrétní časy obou vysílání.

Premiéra: v ČST v roce 1974 – sobota 20. července na I. programu (20:00 do 21:45)
Repríza: v ČST v roce 1987 – neděle 6. prosince na II. programu (21:15 do 22:55)

Vzhledem k tomu, že repríza šla „těsně“ před revolucí a v celém Československu (Bratislava přebírala signál z Brna), tak zřejmě existuje i nahrávka na VHS. Přece už jen v této době bylo v zemi poměrně dost videorekordérů. Já sám vlastním nejstarší nahrávky už z roku 1984.

Chodníky slávy je skvělý nápad, ale pokud chce Vladimír Tišnovský prosazovat za každou cenu „své“ nové dabingy… či na oplátku dabingy TV Nova – a to na úkor dobových ČST, tak to bude obrovská tragedie!
Pokud mohu soudit z mailu od generálního ředitele ČT (osobně pověřil k odpovědi paní Lenku Lukešovou – vedoucí Diváckého centra), tak z textu plyne, že byl (je) přesvědčen, že Česká televize vysílá jen, až na výjimky, původní dabingy Československé televize. V textu je doslova psáno, cituji:

Bohužel, občas je nutné vyrobit nový dabing, případně využít jinou mutaci dabingu, jelikož původní česká verze neodpovídá technickým parametrům, nutným pro schválení k uvedení na obrazovce ČT. K podobným případům dochází, není to však příliš často. Česká televize nemá důvod vyrábět dabing znovu, pokud existuje původní kvalitní česká verze, a to jak z časových tak finančních důvodů.

JE tedy evidentní, že generální ředitel České televize, pan Petr Dvořák, je svými podřízenými pracovníky mylně informován, neboť skutečný stav věcí je právě opačný, protože Česká televize vysílá jen nové dabingy… a jen občas, ne příliš často, uvede původní.

Z toho plyne, že je nanejvýš žádoucí a potřebné, generálního ředitele Petra Dvořáka informovat o každém titulu, který nepůjde v původním dabingu. Z jeho textu (v zastoupení) plyne, že Česká televize chce vysílat původní dabingy… a jen „informační šum“ od podřízených způsobuje, že tento záměr nebyl a není v současnosti plněn.
Je až téměř povinností každého diváka, dle svých znalostí a schopností, aby novému generálnímu řediteli pomohl, byť jen osobní informací, k jeho bohulibému cíli. Jsem přesvědčen, že právě zde od fanoušků z Dabingfora je očekávána podpora a zasvěcené informace, které by měly proudit přímo na stůl generálního ředitele, aby se náhodou cestou „neodklonily“. České televizi, a nakonec nám všem, by tak vznikla škoda, kterou si nikdo nepřeje.

[salgado]

Tak je to tak, jak píše Arne Farin. O 25 minut kratší měl být údajně Rumový bulvár. Poslední adresa byla vysílána v kompletní verzi. Ale tato verze prostě už není k dispozici, asi "zásluhou" smazání, protože Licence psal o smazaném nosiči. Omlouvám se za mystifikaci.

Pokud jde o nahrazování původních dabingů novými, tak to je bohužel hlavně záležitost dabingů z Brna, které byly zásluhou nějakého snaživce v 90. letech mazány. Ale některé se zase zachovaly a ČT je využívá dodnes. Jako příklad poslouží Melodie podzemí, Dva muži ve městě, v tomto týdnu běžel Pavel z Tarsu. Pokud jde o původní pražské dabingy, tak i tam dojde občas k nějakým přešlapům ( Vlaštovky a amazonky, Smrt na Nilu, Domovník), ale obecně lze říci, že pokud mohou, tak původní dabing nasadí, případně dodabují ( Hombre, Tři dny Kondora, Poslední údolí). Těch důvodů, proč to někdy nevyjde, je asi více. Je určitě rozdíl, když se dabing nachází přímo v ČT, která na něj vlastní práva, a když jej musí objednat v NFA, případně se ještě musí dohadovat o autorské poplatky. Takže i když jsem velkým kritikem ČT, tak jí nelze upřít zásluhu na uvedení skvělých dabingových kusů, jako jsou Paša atd..

Na Chodníky slávy se docela těším, podle toho, co je avizováno, to vypadá, že bychom se mohli dočkat kvalitních filmů i s původními dabingy. Velikáni světového filmu jsou sice také dobrý počin, ale pro příznivce starých dabingů to žádné terno není.

[salgado]

Poté, co jsem dnes zhlédnul dabing ČT, musím říct, že toto je jedna z mála výjimek, kdy je dabing Novy lepší. Hlavně pokud jde o starší filmy. Vlasák je lepší Rímského, Horká Švehlové, Pelzer Maryšky. I menší role jsou v dabingu Novy lépe obsazené. V dabingu ČT jsem už kromě Kalvy nikoho nepoznal. Tak trošku mi přišlo, že ČT s tímto filmem počítala do méně atraktivního vysílacího času, a s castingem dabérů si moc nevyhrála.

2. dabing: Bohuslav Kalva- Jean Sobieski (Aden), Zdeněk Maryška- Paul Crauchet ( Loring), Vladimír Fišer (titulky).
Rok výroby dabingu je 2000.

[bloom]

Dabing ČT mi přišel bez problému, snad jen Vladislav Beneš seděl lépe v dabingu Novy než Stanislav Fišer. Na druhou stranu Pavel Rímský se mi zdá i lepší volba než Jan Vlasák, podání pana Vlasáka je sice zajímavé a vůbec ne špatné, ale v dalších filmech bych si ho moc představit nedovedl.

[sud]

No tak mně osobně Jan Vlasák na Venturu moc neseděl, mám s ním ten samý problém jako s obsazením Petra Haničince - moc jemné hlasy na takového drsňáka. Rímský byl o něco lepší, dabing ČT a Novy celkově tak nějak plichta. Jinak ten Dufek musel bejt asi skvělej

[Arne Farin]

Ne každý divák upadá automatický do extáze při poslechu 30 let starého dabingu, někteří více ocení kvalitní současný dabing a chtějí-li něčemu napomáhat, je to právě zvyšování jeho úrovně .

Vidím, že debata se nenápadně odklonila od podstaty věci. Ta tkví v tom, Česká televize v roce 2000 vytvořila nový dabing k danému titulu Poslední adresa – a to bez jakéhokoli racionálního zdůvodnění! Nebo jste někdo nalezl někde oficiální zdůvodnění výroby nového dabingu? Dabing měl plnou délku, plnou kvalitu a byl dokonce relativně nedávno odvysílán (v prosinci roku 1987). Kde je tedy problém, když se oficiálně tvrdí, že Česká televize nemá zájem „utrácet“ za nové dabingy, když existují kvalitní původní ČST.

Nový dabing stojí nemalé peníze, o tom asi nikdo nepochybuje. Ovšem, logicky, nemalé peníze stál i ten původní dabing, takže se musíme jedním dechem zeptat – jaký je poměr ceny nového dabingu ku ceně původního. Toto zatím nikdo neřešil, ale protože zjevně historické entity svou cenu zvyšují stářím, kvalitou díla, uměleckým talentem autorů a (ne)možností vytvoření plnohodnotně srovnatelné kopie, tak je zjevné, že původní dabing bude mít hodnotu ŘÁDOVĚ vyšší!

Například, ve středu se vydražil Kupkův obraz „Tvar modré“ za neuvěřitelných 55 750 000 korun. A to se vyskytl i hlas, že toto Kupkovo dílo je ještě stále podhodnoceno, dokonce prý až 10x. Nemyslím si tedy, že by náš předmětný dabing z roku 1974, na kterém se podílela řada (4) nejvýše oceněných dabérů (Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu), měl mít cenu nějak o mnoho menší. Když porovnáte náročnost vyhotovení zmíněného obrazu „Tvar modré“ a kvalitu a um dabérů v dabingu ČST Brno, tak těžko si někdo, při zdravých smyslech, může myslet, že jedno umělecké dílo by mělo stát půl miliardy korun (dle odhadu profesionálního odhadce) a druhé patří vyhodit na smetiště a zašlapat! (Nebo ten kupující a ten odhadce byli v extázi?)

Je velmi pozoruhodné, že původní dabing Poslední adresy se „ztratil“ z České televize krátce předtím, než bylo rozhodnuto o výrobě nového. Když zjišťujeme, od kdy se různé dabingy v ČT pohřešují, tak dojdeme k poměrně krátkému časovému období - a to éry, kdy generálním ředitelem České televize byl Jakub Puchalský (1. duben 1998 až 31. leden 2000). Už tato skutečnost je podivná. Pokud si uděláme rozbor, které dabingy se „ztratily“ a které zůstaly, tak zjistíme, že zmizely „náhodou“ právě ty, které neměly vůbec žádný problém, tedy měly plnou délku a neoddiskutovatelnou kvalitu. Zatímco dabingy, které „trpěly“ nějakým dílčím problémem, který mohl posloužit ke zdůvodnění výroby nového dabingu, ty vesměs zůstaly! Není to alespoň trošku podezřelé. Právě dvojice filmů Poslední adresa a Rumový bulvár je takovým učebnicovým případem.

Tituly „V žáru noci“ či „Koně se také střílejí“ neměly sebemenší problém – a právě v tomto, výše uvedeném období, najednou zmizely! Proč asi? Ovšem nejedná se o několik málo titulů, jedná se o desítky titulů… přesný počet by muselo zjistit nějaké interní „zkoumání“, které by mělo odpovědět hlavně na zásadní otázku, kde byly tyto filmy (dabingy) „odkloněny“?

A jednu zajímavost nakonec… určitě každý zaregistroval stoleté výročí zkázy Titaniku. No, každý ne, neboť komerční televize si toho opravdu nevšimly, neboť neuvedly nijaký film – a to přes to, že filmů existuje přehršel. Pouze Česká televize dala postupně několik dokumentů a JEDEN film, z roku 2012. Otázkou je, proč takové velmi kulaté výročí nevedlo k připomenutí dalšího, klasického, filmu? Například právě titulu Zkáza Titaniku z roku 1958 s legendárním ČST dabingem z roku 1969? Odpověď by se dala formulovat otázkou, od kterého roku se uvedený dabing v ČT pohřešuje? Odpověď není nijak těžká, takže to zakončíme jinou otázkou. Pokud jeden původní dabing stojí nějaký „zlomek“ částky Kupkova obrazu „Tvar modré“ – kolik by stály všechny pohřešované dabingy dohromady? Ještě si někdo myslí, že takové „prkotiny“ by měly být pod rozlišovací schopnost generálního ředitele České televize? Nebo jinak, pokud by se „ztratil“ obraz Tvar modré, myslíte si někdo, že by to nikoho nezajímalo a nikdo by se o to zajímat neměl?

[salgado]

Musím říct, že tento dabing považuji za mimořádně zdařilý. I vzhledem k tomu, že film byl na Nově nakoupen pro jedno dopolední vysílání. A to ještě o prázdninách, kdy se skoro nikdo na televizi nedívá. Opravdu jsem se divil, že sehnali tolik hlasů, přičemž se jenom minimálně opakovaly. Dnes už by se to na Nově asi opakovat nemohlo. Navíc se mi moc líbil Jan Vlasák, který dokázal dobře vystihnout Venturův smutek a duševní rozpolcenost. A téměř zapomenutá Eva Horká mu dobře sekundovala. Celkově se mi líbili mnohem více než dvojice Rímský-Švehlová v dabingu ČT. Lépe byly obsazeny i vedlejší role Vladislavem Benešem a Petrem Pelzerem. Kdybych to měl vyjádřit v procentech, tak to Nova vyhrála 70:30.

[salgado]

Kolega Agamemnon píše v profilu Sonji Sázavské u tohoto filmu "cenzura". My už to teď asi nezjistíme, ale docela by mě zajímalo, co tam mohlo cenzorům vadit.

[palg]

Bohužel, občas je nutné vyrobit nový dabing, případně využít jinou mutaci dabingu, jelikož původní česká verze neodpovídá technickým parametrům, nutným pro schválení k uvedení na obrazovce ČT. K podobným případům dochází, není to však příliš často. Česká televize nemá důvod vyrábět dabing znovu, pokud existuje původní kvalitní česká verze, a to jak z časových tak finančních důvodů.

já si spíše myslím, a hlavně u mazání všech brněnských dabingů obzvlášť, že šlo a jde o pragocentrizmus. Nic jiného v tom nevidím...