František Filipovský

Máte svého oblíbence od E do H? Založte mu profil, třeba bude mít radost

Moderátoři: ReDabér, Pomajz, palg

František Filipovský

Příspěvekod Historik » 08 srp 2008 00:42

Obrázek
Narozen: 23.9.1907, Přelouč
Zemřel: 26.10.1993, Praha
Ocenění: 1994 Cena za celoživotní mistrovství v dabingu (in memoriam)
Spjatí herci: Louis de Funès, Noël Roquevert, Ralf Wolter

Ukázka dabingu:

(1987 - Grand Restaurant pana Septima, autor Olda808)


(1971 - Oskar, autor palg)


(1966 - Mrazík, autor palg)

Dabing:
FILMY:
1990 Zvířátka a lupiči ("slepý" klarinetista)
1989 Král ze Sulu (kněz)
1988 Třináctá nevěsta - Georgi Parcalev (král Kalenbi)
1987 Grand Restaurant pana Septima - Louis de Funès (pan Septime) [dabing ČST Praha]
1986 Nekonečný příběh - Sydney Bromley (skřítek Engywook)
1985 Kocourek Petřík (Mňouk)
1984 Čaroděj ze země Oz (král země Oz)
1984 Četník a četnice - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
1982 Četník a mimozemšťané - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
1981 Jeden hot a druhý čehý - Louis de Funès (Guillaume Daubray-Lacaze)
1981 Šimon a Matouš - Jacques Herlin (inspektor Nelson) [dabing ČST]
1980 Caesar a Kleopatra - David Steuart (Theodotos)
1980 Twinky - Trevor Howard (dědeček)
1979 Křidýlko nebo stehýnko - Louis de Funès (Charles Duchemin) [scéna v českém filmu Smrt stopařek]
1979 Křidýlko nebo stehýnko - Louis de Funès (Charles Duchemin)
1979 Kupec benátský - Charles Kay (princ aragonský)
1979 Markýz de Bois-Doré - Olivier Hussenot (Jovelin)
1978 Lidový román - Pippo Starnazza (Salvatore Armetta)
1977 Fantomas kontra Scotland Yard - Louis de Funès (komisař Juve)
1977 Fantomas - Louis de Funès (komisař Juve)
1977 Potopa - Franciszek Pieczka (Kiemlicz) [dabing ČST]
1977 Smolař - Louis de Funès (Leopold Saroyan)
1976 Ať žije smích! (komentář)
1976 Kapitán Fracasse - Louis de Funès (Scapin)
1976 Nejmenší kino na světě - Bernard Miles (Tom)
1975 Fantomas se zlobí - Louis de Funès (komisař Juve)
1975 Pošetilost mocných - Louis de Funès (Don Salluste de Bazan)
1975 Trosečníci ve vesmíru (Jupiter))
1975 Viva Zapata! - Florenz Ames (Espejo, otec Josefy)
1974 Tonoucí se stébla chytá - Louis de Funès (Louis-Philippe Fourchaume)
1973 Jsem uprchlý galejník - Edward Ellis (Bomber)
1973 O ptačí víle a statečném pastýři - Nabi Rachimov (chán)
1973 Jo - Louis de Funès (Antoine Brisebard) [kinodabing]
1972 Na stromě - Louis de Funès (Henri Roubier)
1972 Pes Baskervillský - Miles Malleson (biskup Basil Frankland) [dabing ČST]
1972 Piti Piti Pa - Louis de Funès (Evan Evans)
1972 Tulák Archimedes - Noël Roquevert (Brossard)
1972 Velký flám - Louis de Funès (Stanislas LeFort)
1971 30 let smíchu (komentář)
1971 Báječná AngelikaNoël Roquevert (Bourjus)
1971 Četník ve výslužbě - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
1971 Hibernatus - Louis de Funès (Hubert de Tartas)
1971 Oskar - Louis de Funès (Bertrand Barnier)
1971 Tetovaný - Louis de Funès (Félicien Mézeray)
1970 Četník se žení - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
1969 Brancaleonova armáda - Carlo Posacane (Serafin Habakuk)
1969 Nezkrotná Angelika – Pasquale Martino (Savary)
1969 Senzační prázdniny - Louis de Funès (Charles Bosquier)
1968 Aladinova lampa - Georgij Milljar (Nejmoudřejší) [kinodabing]
1968 Angelika a král – Pasquale Martino (Savary)
1968 Četník v New Yorku - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
1968 Četník ze Saint Tropez - Louis de Funès (strážmistr Cruchot)
1968 20 000 let po francouzsku (komentář - monolog z Molièrova Lakomce)
1968 Pohádka o caru Saltánovi - Sergej Martinson (rádce-zrádce) [kinodabing]
1967 Vinnetou - poslední výstřel - Ralf Wolter (Sam Hawkens)
1966 Dobrý den, pane H. (komentář)
1966 Leopardí žena - Walter Catlett (Constable Slocum) [dabing ČST]
1966 Mrazík – Georgi Milljar (Baba Jaga)
1966 Old Shatterhand - Ralf Wolter (Sam Hawkens)
1965 K noze, Muchtare! - Fjodor Nikitin (veterinář)
1965 Tři tlouštíci (doktor Kašpar))
1964 Já, Kain XVIII. ... - Erast Garin (Kain XVIII.)
1964 Jen dva mohou hrát - Graham Stark (Hyman)
1964 Království křivých zrcadel - Pavel Pavlenko ((hlavní ceremoniář) [kinodabing]
1964 Kocour před soudem - Pavle Vugrinac (strýc Jova)
1964 Let balónem - André Gille (dědeček)
1963 Ďábel a desatero - Louis de Funès (Vaillant) [kinodabing]
1963 Jak to bylo se lnem (král)
1963 Výhodná koupě - Louis de Funès (komisař Viralot/sekretář Viralot)
1962 Lachtani (komentář)
1962 Stará garda - Pierre Fresnay (Baptiste Talon)
1961 Cirkus Šrotini (komentář)
1961 Francouzka a láska - Noël Roquevert (plk. Chappe))
1960 Falešní proroci (komentář)
1959 Kocour v botách - Anatolij Kubackij (dědeček/král Unylijo)
1959 Paní Twardovská (ďábel)
1958 Kouzelné nůžky (komentář)
1958 Sněhová královna (uspávač) [kinodabing]
1957 Zlaté věže - Charles Lamb (pan Richards) + (vedoucí slévárny) + (policista)
1956 Nedokončený román - Erast Garin (Koleskov)
1955 Švédská zápalka - Andrej Popov (Djukovskij)
1955 Zlatá jablka - Michail Trojanovskij (Sergej Filimonovič)
1954 Klub Pickwickovců - Alan Wheatley (Fogg)
1954 Mužstvo z naší ulice - Sergej Petrov (profesor)
1953 Bouře - Endre Szemethy (Istvan)
1953 Od severu k jihu (Li Čin)
1952 Světla v Koordi - Elmar Kivilo (Semidor)
1950 Blumova aféra - Herbert Hübner (vrchní ředitel Hecht)
1950 Život v kanafasu - Walter Gross (konferenciér v Schönebergu) + (voják ve frontě)
1949 Nebezpečná křižovatka - Vladimír Dorofejev (Šurmin)

SERIÁLY:
1981 Fortunáta a Jacinta - Manuel Alexandre (Estupino)
1979 Tip a Tap (Pan Havran)
1979-1986 Doktor v domě – Martin Miller (profesor Pearson)
Historik
 
Příspěvky: 3335
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Re: František Filipovský

Příspěvekod -Q- » 08 srp 2008 01:21

NEURČENÉ ROLE:

FILMY:
1987 Až naprší a uschne
1984 Kulička
1975 Viva Zapata!
1972 Běž, aby tě chytili
1971 Konference zvířat
1967 Záhada krápníkové jeskyně
1966 Uloupená lokomotiva
1962 Mařenka a trpaslíci
1951 Modré meče
1951 Zachránce matek
1934 Stezka smrti(?) [pravděpodobně nedochováno]

SERIÁLY:
1983 Goro, bílý pes
1969-1970 Randall a Hopkirk
nové dabingy vznikají, abychom pochopili krásu dabingů původních a vážili si jí
Uživatelský avatar
-Q-
 
Příspěvky: 656
Registrován: 30 čer 2008 19:31

Re: František Filipovský

Příspěvekod bloom » 08 kvě 2009 19:22

palg píše:mě by také zajímalo, který režisér měl tak skvělý nápad obsadit do dabingu na Louise de Funése pana Filipovského.

No byl to režisér dabingu filmu Výhodná koupě (ještě před FF ho ale daboval v jednom filmu Bohumil Bezouška). Někde jsem ale četl, že spojení Filipovský - Funés napadlo Soběslava Sejka a doporučil ho pak režisérovi. Ale asi to bude kachna...
Uživatelský avatar
bloom
 
Příspěvky: 7406
Registrován: 18 črc 2008 17:43

Re: František Filipovský

Příspěvekod Historik » 26 říj 2011 23:10

Snažil jsem se velmi intenzivně, detailně a porovnáváním a ověřováním více ústních i písemných pramenů zjistit, jak to vlastně bylo s objevením Františka Filipovského na Louise de Funèse.

Jak víme z různých pramenů i diskuzí na různých místech dabingfora, existuje několik verzí a variant, kdo vytvořil toto dabingové spojení (Ludvík Žáček, K.M.Walló, Věra Barešová, Irena Skružná na doporučení Soběslava Sejka ...), z nichž téměř každá má nějaké trhliny, ba přímo diskvalifikující nesrovnalosti. Mezi samotnými pamětníky z řad dabérů a tvůrců dabingu je přitom za tvůrce tohoto spojení jednoznačně nejčastěji považována Věra Barešová. Mnoho přímých i nepřímých účastníků si však tuto skutečnost (možná po vzoru jiných, rovněž modifikovaných hereckých historek) zjevně upravovala, rozšiřovala a nakonec (snad neúmyslně v důsledku časového odstupu) chybně spojovala i s jinými situacemi.

Nejprve konstatujme, že k prvnímu českému nadabování Louise de Funèse došlo pravděpodobně v roce 1956 ve filmu Otec, matka, služka a já v režii Václava Kubáska, kde Funèse daboval Bohumil Bezouška. Záhy bylo zřejmě nadabováno i pokračování tohoto filmu s podobným názvem Otec, matka, má žena a já (v novějších pramenech jako Otec, matka, moje žena a já), ačkoliv Filmový přehled uvádí pouze titulkované kopie, ale některé programy kin uváděly i kopie dabované. Funèsova dabéra v druhém filmu neznáme, Bohumil Bezouška to být mohl, ale nemusel.

Nyní více než dříve musíme teoreticky připustit i možnost dabování dalších funèsovských filmů, neboť v poslední době jsme prokázali značné nepřesnosti a zejména neúplnosti ve Filmovém přehledu. Celá řada filmů, u nichž uváděl Filmový přehled pouze titulkované kopie, měla i kopie dabované a naopak. Dále musíme teoreticky připustit, že některé funèsovské filmy byly dabovány na samotném začátku 60.let v Československé televizi, i když v zatím prokázaných případech šlo buď o živý dabing z ČST Ostrava (Adresát neznámý) nebo dabing slovenský (Antoine a Antoinetta, Nevídáno, neslýcháno).

Prvním filmem, ve kterém Louise de Funèse pravděpodobně daboval František Filipovský, byl film Výhodná koupě, nadabovaný na začátku roku 1963 v režii Ludvíka Žáčka. I když se jedna dabovaná kopie pravděpodobně přece jen dochovala, momentálně není v dostupném fondu a tuto informaci proto nelze ověřit. Uvěřme však písemnému pramenu, že tomu tak skutečně bylo. Potvrzuje to koneckonců, byť s malým otazníkem, i sám František Filipovský v rozhovoru v časopise Kino v roce 1972.
F-F Kino 19-1972 s.7.jpg
F-F Kino 19-1972 s.7.jpg (72.38 KiB) Zobrazeno 13084 krát
K tomuto článku musím dodat, že se mi příliš nezdá, že by František Filipovský při poskytování rozhovoru s patnáctiletým časovým odstupem znal přesný název filmu, v němž daboval Louise de Funèse Bohumil Bezouška. Mám "podezření", že tyto informace upřesnil a do textu dodal autor rozhovoru Ondřej Suchý nebo redakce časopisu Kino až v průběhu jeho redakčního zpracování. To je však pro tento okamžik vedlejší.

Jen několik měsíců na to, ještě v roce 1963, pak František Filipovský nadaboval Louise de Funèse podruhé, ve filmu Ďábel a desatero, opět v režii Ludvíka Žáčka. Tuto informaci z písemného pramene už potvrdit můžeme, neboť film jsme nedávno viděli v Ponrepu.

Analýzou historických skutečností je tedy téměř jasné (na 100 % už nám to asi nikdo opravdu neřekne), že Františka Filipovského na Louise de Funèse objevil legendární režisér Ludvík Žáček a obsadil ho v jednom roce hned do dvou filmů.

O to zajímavější je příběh Věry Barešové, považované za tvůrkyni tohoto spojení v širokém povědomí samotných tvůrců dabingu, kteří však přijímali a následně i sami šířili ústní tradici bez znalosti historických skutečností z písemných pramenů. Předně je však třeba se přenést do dotčeného období poloviny 60.let a vnést se do tehdejších reálií.

1) Nejen že neexistovalo žádné dabingforum ( :) ) se shromážděnými informacemi encyklopedického charakteru, ale neexistovala ani jiná forma rozsáhlejší a dálkové komunikace o dabingu. Jak se dnes přesvědčujeme, když hledáme nějakou literaturu o dabingové práci té doby, neexistovala pravidelná odborná kritika dabingu a kromě převážně nahodilých zmínek v rozhovorech s některými herci a režiséry, se o dabingu prakticky nic významnějšího nepsalo. Jediným, sice neúplným a někdy nepřesným, ale alespoň pravidelným písemným zdrojem informací o filmovém dabingu, který uváděl alespoň pár dabérů hlavních rolí, úpravce a režiséra, byl časopis Filmový přehled (a částečně i vnitřní tiskoviny Československého filmu často se měnících názvů a typografické formy). O něm však, jak jsem se opakovaně přesvědčil, neměla řada tvůrců vůbec tušení, natož aby v něm systematicky hledali dabingové obsazení herců, když byli pověřeni přetlumočením některých jejich filmů. Možná se to někomu zdá podivné, ale podle mě to nijak nevybočuje z reálného života. Většina lidí se o svou práci nad rámec pracovní doby a ani v širším kontextu nezajímá, aniž by to muselo znamenat, že jí dělá špatně.

2) Úzké pracovní kontakty v přípravných etapách dabingu byly zejména mezi režiséry a vedoucími výroby, kteří připravovali natáčení a snažili se zajištěním dabérů vyhovět představám režisérů. Byli to právě oni, kdo se na vzniku obsazení nepřímo podíleli, neboť časové možnosti některých herců znali dopředu, rovnou je vyloučili a navrhli někoho jiného. Někdy si také vzpomněli, že tohoto herce u jiného režiséra už daboval určitý dabér a navrhli ho. Tvůrci měli sice k dispozici úplný přehled herců a jejich dabérů z denních zpráv z natáčení, ale pro daný účel je dále nezpracovávali a nepoužívali. Při samotném natáčení pak byl úzký kontakt mezi režiséry a dabéry (ve studiích Sport a Sparta režisér přímo stál nebo seděl s dabéry v herecké kabině, až v polovině 90.let byli režiséři "utěsněni" v kabinách za neprůzvučným sklem) a mezi režiséry a techniky, jelikož štáby nebyly stálé, ale střídaly se ve dvou směnách - to už však bylo na případné upozornění pozdě, neboť v okamžiku zahájení natáčení bylo o obsazení už rozhodnuto. Naopak režiséři navzájem se vídali na různých schůzích (profesních, odborářských, stranických ...) a organizovaných akcích, ale ve studiu se zpravidla míjeli. Pokud neměli potřebu se stýkat v soukromí, mnozí se téměř nebo vůbec neznali. Je tedy liché se domnívat, že si mezi sebou vyměňovali informace o obsazení. To platilo jen na začátku 50.let, kdy se jednalo o velmi úzký a specializovaný pracovní kolektiv. Teprve na přelomu 60. a 70.let bylo po uměleckých tvůrcích požadováno, aby se účastnili schvalovacích projekcí a k práci svých kolegů se kriticky vyjadřovali. Do té doby se jednalo, i přes kolektivní charakter dabingu jako takového, v samotné režii o značně individualistickou záležitost. Pokud se tedy mezi tvůrci všeobecně rozšířila informace o vhodném univerzálním dabérovi určitého herce, bylo to spíše na základě individuálních soukromých návštěv kin v tehdy nepřesycené distribuci. Teprve později u známějších herců sehráli roli zmínění vedoucí výroby a nakonec u velmi známých herců typu Mastroianni-Voska, Lorenová-Adamová či Girardotová-Galatíková došlo k všeobecné známosti ustáleného spojení.

Dále je třeba konstatovat, že volba Františka Filipovského na Louise de Funèse ve vztahu k paní Barešové se podle jejích vlastních slov vztahuje výlučně a jednoznačně jen k prvnímu dílu "četnické série", tedy filmu Četník ze Saint-Tropez a rozhodně ne k žádnému jinému filmu předtím. Tím můžeme vyloučit všechny hypotézy, že by se osoba paní Barešové nějakým způsobem vztahovala k filmu Výhodná koupě, třeba tím, že ve Filmovém přehledu je chyba nebo že se nějakým způsobem podílela na obsazení filmu, který nakonec režíroval někdo jiný, tedy Ludvík Žáček.

V době, kdy byl první Četník připravován na dabing, jehož režií byla pověřena právě Věra Barešová, bylo už údajně zakoupeno do distribuce dalších asi 5-6 Funèsových filmů. Věra Barešová tak připravovala obsazení Funèse jednoznačně s tím, že jí vybraný dabér bude tlumočit Funèse ve všech dalších filmech bez ohledu na to, kterému režisérovi budou tyto filmy přiděleny (obsazení si pochopitelně mohl každý změnit, ale protože paní Barešová patřila k příznivcům univerzálních dabérů, automaticky pracovala s touto představou).

Pokud jde o obsazení Funèsovy hlavní role, tak na malou chvíli uvažovala o Karlu Hlušičkovi. Velmi dlouho pak ale uvažovala o Miloši Kopeckém, Vlastimilu Brodském a Bohumilu Bezouškovi. Nakonec se rozhodla pro Bohumila Bezoušku. V dřívější době by podle vlastních slov určitě uskutečnila herecké zkoušky mezi více dabéry (do poloviny 60.let byly "konkursy" na hlavní role běžné), ale v té době už byly z finančních a hlavně kapacitních důvodů zakázány.

Bohumil Bezouška také skutečně nastoupil na první natáčení den dabingu filmu Četník ze Saint-Tropez. Daboval dobře (byl koneckonců jedním z průkopníků českého dabingu na začátku 50.let), ale na Funèse prostě neseděl. Paní Barešová tvrdí, že neměla nikdy ani tušení, že Bohumil Bezouška už někdy Funèse daboval a ani jí to prý během natáčení neřekl (což je dost pravděpodobné, že by si na tohoto tehdy málo známého herce po více než deseti letech nepamatoval). Asi po pěti natočených smyčkách však režisérka natáčení zastavila a po dohodě s techniky se vymluvila na technické důvody. Jelikož herci nebyli na rozdíl od techniků placeni za minuty dialogového pásu, ale měli placen celý půlden bez ohledu na rychlost natáčení, bylo zastavení poměrně velkým provozním problémem a proto ho šla režisérka ihned oznámit do horního patra budovy studia Sport vedoucímu Bedřichu Fronkovi. Vypadalo to na velký průšvih, ale po vysvětlení situace se změnou dabéra hlavní role nakonec souhlasil s podmínkou, že režisérka přijde v krátké době s novým návrhem na obsazení.

Když šla paní Barešová zpět ze schodů dolů, probleskl jí nějaký český film, v němž František Filipovský běží po schodech. Dostala tak nápad na jeho přeobsazení a hned se s tím vrátila k vedoucímu, který chvíli protestoval, že s panem Filipovským bude problém s časem a tudíž i s penězi a vzniknou provozní potíže. Nakonec ale souhlasil. Vedoucí výroby Irena Pospíšilová, která měla nové obsazení zajistit, reagovala stejně jako Bedřich Fronk, nechtěla Františku Filipovskému volat, že je hodně zaneprázdněn a že to s ním bude organizačně náročné. Nato mu paní Barešová ještě týž den zavolala sama a v podstatě mu nad rámec svých kompetencí slíbila dabing všech Funèsových filmů chystaných do distribuce pod podmínkou, že na tu dobu omezí kromě divadla jiné závazky. Souhlasil a od druhého dne natáčel on. Prý s velkým nadšením a vervou, tehdy se u mikrofonu stálo ve volném prostoru, součástí dabování byla herecká kreace včetně pohybu těla jako v divadelní roli, kroutil se prý při tom jako paragraf ...

Paní Barešová tvrdí, že rozhodně nevěděla o dvou filmech z roku 1963, v nichž František Filipovský Louise de Funèse již daboval. Ani si nevzpomíná, že by jí o tom pan Filipovský během natáčení řekl. Rovněž vylučuje, že by jí toto obsazení poradil někdo z jiných tvůrců či herců, už proto, že s jinými tvůrci o obsazení svých prací navzájem nediskutovala a v okamžiku setkání s herci na natáčení už bylo o obsazení vždy rozhodnuto.

Pokud tedy přijmeme uvedený soubor nevyvratitelných faktů i vyvratitelných domněnek, je třeba připustit, že jak Bohumil Bezouška, tak i František Filipovský, byli nalezeni na Louise de Funèse hned dvakrát, a to zřejmě zcela nezávisle více režiséry a s delším časovým odstupem. Možná, že pro někoho bude připuštění této možnosti obtížné. Otázkou však je, jestli se někdy dopracujeme ještě k přesnějšímu a věrohodnějšímu popisu vzniku tohoto neslavnějšího spojení v českém dabingu.

Ve světle těchto informací (a nutno uznat, že paní Barešová si ze všech nejstarších tvůrců pamatuje největší detaily, které zapadají na fakta zřejmá z písemných pramenů i jiných filmů) je třeba konstatovat, že značné trhliny má zejména verze pana Luďka Munzara, kterou nedávno citoval v pořadu Retro - Filmový a televizní dabing. Zdá se totiž, že v ní došlo k nechtěnému spojení vzpomínek z dabování filmu Jaká slast žít v roce 1962 v režii Věry Barešové, kde pan Munzar skutečně daboval Alaina Delona, ovšem nehraje v něm Louis de Funès a filmu Výhodná koupě v roce 1963, kde skutečně František Filipovský daboval Louise de Funèse, ovšem v režii Ludvíka Žáčka a pan Munzar tam dabuje, ale nikoliv Alaina Delona. Ponechejme stranou pro nás nepřijatelné konstatování, že to byl jeden z prvních dabingů Františka Filipovského a ještě tuto práci moc neuměl. My samozřejmě víme, že se s touto disciplínou pravděpodobně setkal už před válkou a pravidelně pak daboval už od roku 1949 a po celá 50.léta dokonce velmi intenzivně. V tomto směru prostě může mít laik poučený historickými prameny lepší informaci, než pamětník, který však nebyl a ani nemohl být přímým účastníkem všech dabingových prací té doby.

Další verze o podílu K.M.Walló, Ireny Skružné či Soběslava Sejka jsou už méně přesné a málo detailní, než aby bylo možné je blíže analyzovat. Nicméně ve filmu Výhodná koupě daboval i Soběslav Sejk, skutečně tedy nelze ani vyloučit, že právě on upozornil na spojení Louis de Funès-František Filipovský o pět let později Irenu Skružnou při dabování druhého dílu četnické série Četník v New Yorku, neboť ta zase nemusela vědět, koho obsadila v prvním dílu Věra Barešová.

To už je ale moc spekulací najednou, snad má nějakou historickou hodnotu alespoň začátek tohoto příspěvku a vzpomínky paní Barešové.
Historik
 
Příspěvky: 3335
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Re: František Filipovský

Příspěvekod Lukiz » 27 říj 2011 11:17

Krásně sepsáno. :-:
Ono i pak okolnosti dabingů filmu Grand restaurant pana Septima ukazují, že klasické spojení Funés-FIlipovský nedorazilo hned všude, ale postupně se zabydlelo v myslích až s přibývajícími reprízami.
Lukiz
 
Příspěvky: 4271
Registrován: 18 pro 2008 23:25

Re: František Filipovský

Příspěvekod bloom » 27 říj 2011 22:42

Opravdu díky za skvělý příspěvek. :-:
Uživatelský avatar
bloom
 
Příspěvky: 7406
Registrován: 18 črc 2008 17:43

Re: František Filipovský

Příspěvekod Pálkman » 29 říj 2011 21:13

Také děkuji za tento příspěvek ve kterém je sepsáno tolik zajímavých informací. :-:
Uživatelský avatar
Pálkman
 
Příspěvky: 786
Registrován: 03 led 2010 00:05

Re: František Filipovský

Příspěvekod Teoretik » 29 říj 2011 22:06

:-: Z Historika bude jednou druhý Karel Čáslavský, ale dabingový 8-)
Obrázek
Maestro není doma a jeho milostivá paní matinka vám vzkazuje,
aby jste už nevolala změněným hlasem, že vás stejně pozná
Uživatelský avatar
Teoretik
 
Příspěvky: 2059
Registrován: 22 dub 2011 16:28
Bydliště: Polabská nížina

Re: František Filipovský

Příspěvekod Pan X » 29 říj 2011 22:27

Výborný :-: :-: :-: :) :D
Marvel: >> Thor: Ragnarok <<
DC: >> Liga spravedlnosti <<
FILMY: >> Kriminál | Titanic (1997) <<
SERIÁLY: >> Desáté království | Simpsonovi <<
Uživatelský avatar
Pan X
 
Příspěvky: 1884
Registrován: 16 čer 2011 08:24
Bydliště: Praha

Re: František Filipovský

Příspěvekod Džejňulka » 29 říj 2011 23:21

Teoretik píše::-: Z Historika bude jednou druhý Karel Čáslavský, ale dabingový 8-)

hezky řečeno, na takový pořad by se dívalo o poznání líp.

jinak Historiku, hezky sepsáno :)
Miluju český dabing, a proto mám strach, co se z něj stane.
Uživatelský avatar
Džejňulka
 
Příspěvky: 1264
Registrován: 23 srp 2008 14:56

Další

Zpět na E-H - Profily dabérů a režisérů

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků







Edna.cz - seriály a titulky
Filmtoro - filmy online

SerialZone.cz - seriály