Historie - literatura a pořady o dabingu

Obecná diskuze o "zlaté éře" dabingů...

Moderátor: Historik

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 08 srp 2008 01:45

Toto téma slouží ke shromažďování informací o existující literatuře a pořadech o dabingu.

Může jít monografie a periodika (knihy a časopisy), specializované pořady filmové, rozhlasové, televizní či jiné audiovizuální, ale také úryvky z jakýchkoliv jiných pořadů, v nichž je dabing zmíněn (např. vzpomínkové a zábavné pořady). Kromě odkazů může jít i o přepisy textů, identifikace účinkujících a jiné postřehy.

Zpět na rozcestník Historie českého dabingu.
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 20 pro 2008 02:08

Následující souhrnný seznam obsahuje odkazy na další příspěvky v tomto tématu nebo příspěvky v jiných tématech nebo odkazy na externí zdroje:

Monografie:

Školní práce:
Frodlová: Vypůjčené hlasy (počátky dabingu v českých zemích 1933-1942) (2013), více: diskuse k práci

Články v periodikách:
Havlíčková: Jak se dělá dabing (1965)
Formánková, Koudelka: Dabing (20 let brněnského televizního studia) (1981)
is: O dabingu (tentokrát s novináři) (198x)
Holub: Co je to dabing (198x)

Filmové a televizní reportáže o dabingu:
Jak se dělá dubbing (Hovoříme o televizi, 6.6.1968), více: Projekt EUscreen
Adresát známý (výroba zvukových efektů) (1971), více: Projekt EUscreen
František Filipovský o dabingu (ukázka Piti Piti Pa) (Lásky plná komedie 8.10.1972), více: Projekt EUscreen
Říkejte tu řeč (Větrovec dabuje Gabina) (21.4.1974), více: Projekt EUscreen
Nová technologie dabingu (Magazín moderních možností č.3/76, 7.4.1976), více: Projekt EUscreen
Technologie dabingu v ČST (Pro dnešek a zítřek, 30.4.1978), více: Projekt EUscreen
Sovětský velvyslanec v dabingu ČST (Televizní noviny 23.9.1980), více: Projekt EUscreen
Nemocnice na kraji města (dabing do němčiny) (Televizní noviny 28.10.1981), více: Projekt EUscreen
Dabing a ČST (Aktuality 9.12.1981), více: Projekt EUscreen
25 let televizního dabingu (Televizní noviny 31.1.1985), více: Projekt EUscreen
Před 25 lety (5.2.1985), 25 let českého dabingu (totéž, jiný zdroj) (Aktuality 25.2.1985), více: Projekt EUscreen
Ředitel švédské televize v dabingu ČST (Aktuality 5.11.1987), více: Projekt EUscreen
40 let filmového dabingu (Televizní noviny 8.11.1989), více: Projekt EUscreen, identifikace
Brunclíci (pouze text, pořad není k dispozici) (1998)
Muž a jeho dabing (dabování filmu Muž a jeho pes) (12.8.2009)
Retro - Filmový a televizní dabing (19.2.2011), více: diskuse k pořadu

Vyprávění dabérů a tvůrců dabingu:
Petr Haničinec a dabing seriálu „Já, Claudius“ (Aktuality 25.1.1983), více: Projekt EUscreen
Václav Postránecký vypráví o dabingu, např. o filmu Tootsie (1987 ?)
Rudolf Jelínek hovoří o dabingu (198x ?)

Ostatní (přímo nesouvisející s dabingem):
Zahájení vysílání ČST 1953 (Pět let televize, 1958), více: Projekt EUscreen
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 12 črc 2010 21:41

Formánková, Jana; Koudelka, Petr: DABING (úryvek z článku 20 let brněnského televizního studia, Československá televize 36/1981, s.9)

Z Brna se nejen cestuje do širého světa, ale z širého světa se do Bma přivážejí porady zahraničních značek, aby se jim tu dal český střih a kabát. Nebylo jich málo a mnohé patří k těm, které se do paměti diváků zapsaly nejtrvaleji. Tak třeba Doktor Schlüter. Kdo by řekl, že byl dabován už v roce 1966? Otto Melliése hovořil Jiří Dušek. Jako dabér Jeana Gabina se zase proslavil Zlatomír Vacek - všechny filmy s Gabinem šly pak samozřejmě do Bma. Ladislav Lakomý převedl na obrazovku Delona a Jeana Maraise. K slavným postavám se připojil Dufkův Kapitán Kloss. V té době - na přelomu 60. a 70. let se o dabingu začalo hovořit jako o novém uměleckém oboru.
Už dávno není jediným měřítkem dobré práce brněnské Redakce pořadů ze zahraničí jen množství filmů určených plánem, ale především kvalita českého textu a jeho dokonalá interpretace v řadě snímků (Cesty statečných, Karino, Dny Turbinových, Koně se také střílejí, Běsnící měsíc, Pan Dupont, Putovní kino aj.). Brněnský dabing má prostě zvuk.
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 13 črc 2010 00:03

is: O DABINGU (TENTOKRÁT S NOVINÁŘI) (článek, Československá televize 198x)

Samostatné a svébytné, byť i nejmladší umělecké kategorii - dabingu - je u nás zejména v posledním období věnována zvýšená pozornost. Do značné míry se o to zasloužila i před časem ustavená dabingová sekce při pražské odbočce SČDU, která sdružuje naše přední interprety i režiséry, pro které se dabing stal nejen povoláním, ale i formou umělecké seberealizace. Pražská dabingová sekce kromě toho, že se stala fórem pro diskusi a výměnu názoru mezi dabingovými tvůrci samotnými, si za jeden z úkolů dala i zainteresovat a zvýšit zájem novinářů o problematiku dabingu, prohloubit jejich teoretické i praktické znalosti v této oblasti, aby se na stránkách kulturních rubrik našich novin a časopisů objevovala jak kvalifikovaná recenze dabingů, tak i jeho hluboká, zasvěcená analýza, kterou - přiznejme si - dosud často postrádáme.
Jedním ze sympatických počinů dabingové sekce na tomto poli bylo prosincové setkání jejích členů s novináři. Setkání neformální, přátelské, které oběma stranám dozajista přineslo víc než jakákoli oficiální tisková konference.
Setkáni začalo v dabingovém studiu Československého filmu Sport na Smíchově, kde novináři provázeni bezprostředním a spontánním výkladem režiséra K.M.Walló byli přítomni „nenarežírované" a předem nepřipravené, zkrátka běžné denní studiové práci, a dokonce si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, co taková práce obnáší. Že kolegům z Práce a Ahoje při „namlouvání" kratičkého dialogu z právě dabovaného filmu vůbec nebylo do smíchu, mohou potvrdit všichni přítomní.
Setkání pak pokračovalo na Kavčích horách, kde - po prohlídce moderní televizní techniky - následovala přátelská beseda, kterou vedl vedoucí kulturní rubriky Rudého práva a předseda Klubu filmových novinářů Jan Kliment. A kdo se našeho setkání zúčastnil? Samozřejmě členové dabingové sekce - její předseda Jiří Holý, režisér K.M.Walló, dr. Olga Walló, dr. Zdeněk Coufal i nestor českého dabingového umění Ludvík Žáček, herci Miroslav Moravec, Jiří Novotný, Jan Schánilec, Stanislav Fišer, Jiří Bruder, Viktor Preiss ... Besedě byli přítomni i náměstek ústředního ředitele ČST Vladimír Jakubička, šéfredaktor Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ing. Tugan Veselý a další pracovníci této redakce, náměstek ústředního ředitele Čs.filmu František Marvan, části setkání se zúčastnil také předseda pražské pobočky SČDU Zdeněk Buchvaldek a další hosté, rovněž z řad technických pracovníků filmu i televize.
Těžko si představit setkání věnované dabingu bez praktických ukázek - a tak i my jsme zhlédli ukázky z dabovaných filmů Moskva slzám nevěří a Svatba, z připravovaného třináctidílného britského televizního seriálu Já, Claudius a ze sovětské inscenace Gelmanovy hry My, nížepodepsaní.
Co říci závěrem? Atmosféru vzájemného setkáni dabingových tvůrců a novinářů vám přibližujeme na našich fotografiích. A také slova a myšlenky, které při tomto setkání zazněly, ukázaly, že se nesešly dvě navzájem si cizí, protikladně profese; že oběma stranám jde upřímně o to, aby si československý dabing uchoval svou tradiční vysokou úroveň a že pro to - každý na svém úseku a podle svých sil a schopností - učiníme maximum.
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 13 črc 2010 00:52

Holub, Aleš, Dr: CO JE TO DABING (článek, nezjištěné periodikum 198x)

Dabingem se všeobecně rozumí přemluvení filmového dialogu do jiného jazyka. Zvykli jsme si na něj, a proto nás nijak nepřekvapí, že Funés mluví a rozčiluje se hlasem Františka Filipovského, ba dokonce se nám zdá být přirozené, že Vinnetou s Old Shaterhandem mluví česky. Už nevnímáme nenormálnost této situace, přestože známe daleko přirozenější formu úpravy zahraničního filmu či televizního pořadu, která nechává originální ozvučení, a tou je titulkování.
Základní zákony a principy dabingu se dodržují i u některých typů našich pořadů. Například ve filmové opeře hrají činoherní herci, ale místo nich zpívají operní sólisté. Podobně play-backu používají zpěváci populárních písní.
Je nasnadě, že dabing i další způsoby přetlumočování cizojazyčných materiálů filmových i televizních se objevily až po vynálezu zvukového filmu. Ve většině případů byl původní němý film internacionálně srozumitelný. Najednou se se zvukovým filmem před výrobce i konzumenty postavila jazyková bariéra. První pokusy o překlenutí tohoto distribučního omezení se nám dnes zdají trošku sméšné; ať už šlo o natáčení jedné verze zvukové a druhé němé (po předchozí úpravě scénáře a po výměně většiny herců), nebo o natočení stejných scén ve stejných kulisách, ale s různými hereckými soubory. Například jedním mluvícím anglicky, druhým francouzsky, dalším německy, španělsky atd. Bývalo jen málo herců, kteří by zvládli dva či více jazyků. Takovou výjimkou byla například Greta Garbo, která „Annu Christii" sehrála v angličtině, němčině a švédštině. Tímto způsobem vznikaly vlastné dva, tři i více filmů navzájem si podobných, ale ne totožných.
Vraťme se k nám. Žádná světová firma nenatáčela pro naše diváky zvláštní české verze, a tak jsme museli - a nejen my - počkat a použít jinou techniku. Nejpřijatelnější cesta vedla přes titulky. Ve své podstatě nešlo o novum, ale přece. Původní titulky u němého filmu spíš děj „glosovaly", byly jednoslovné, a nyni v éře zvukového filmu se staly titulky nezastupitelné, protože v hereckém projevu se ztratilo přehrávající gesto aktéra. Nahrazovaly a nahrazují i nyní herecký dialog. Používaly se i mezititulky a podtitulky. V prvním případě se jimi děj přerušoval, ve druhém chyběl kus obrazu, a v obou případech bývala jejich úroveň i čitelnost mizivá. Nejdříve se zdokonalovala technická kvalita titulkování, které vedla k jejich lepší čitelnosti. V průběhu let se z neumělého překládání vyvinul nový literární útvar se specifickými požadavky, zákony i možnostmi.
První, kdo v širší míře přistoupili k dabování filmů, byli Italové, ale další vývoj a zdokonalování přerušila druhá světová válka. U nás pokusně provedený dabing ještě před válkou diváky spíše odradil.
My žijeme v době, v níž je samozřejmostí vidět v kinech i na televizních obrazovkách díla z celého světa doprovázené českou nebo slovenskou verzí na takové technické i umělecké úrovni, které se přinejmenším vyrovná původnímu znění originálu.
Přirozeně že Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST, která v televizi převážnou většinu zahraničních filmů a televizních pořadů upravuje, ve svých začátcích vycházela ze zkušeností Československého státního filmu a jejich vzájemná spolupráce i nadále pokračuje. Přitom přece v televizi je částečně odlišná od práce ve filmu už jenom vzhledem k samotné televizní specifice a technice, s níž televize pracuje.
Abychom byli úplně přesní, musíme se zmínit ještě o jedné formě českého nebo slovenského znění u převzatých zahraničních filmů a televizních pořadů, a tou je komentář. Neprávem je tento způsob většinou opomíjen, ale přitom je tak běžný jako dabing a je ve vysílání televize častější, nežli titulkování. Jeho použití převažuje při ozvučování dokumentárních filmů a pořadů. Komentář mé své specifické technické a umělecké požadavky a jeho poslání je jiné, než mají dabing a titulkování.
Podíváme-li se blíže na práci v Hlavní redakci pořadů ze zahraničí ČST, můžeme řici, že na rozdíl od tvorby všech ostatních televizních redakcí a filmových studií vychází a začíná práce redaktorů-dramaturgů nikoli od námětu a scénáře, ale od hotového díla. Dílo přichází do redakce celistvé, včetně titulků, zvuků hudby a ruchů. Práce redaktorů a dramaturgů začíná tam, kde práce jiných redaktorů a celých výrobních štábů skončila u hotového díla. Zhlédnutý a vybraný pořad přichází komerční cestou do redakce a další jeho osud se podobá opačnému výrobnímu procesu, jakoby výrobní pás se rozjel zpět. Po vstupní technické kontrole je pořad rozložen na své základní složky - obrazovou a zvukovou. Přitom nezáleží na tom, zda vybraný pořad přišel do televize na filmovém nosiči nebo v podobě magnetického záznamu. Zvlášť se pracuje s obrazem a zvlášť se zvukem. Podle žánru, technické kvality a vysílacích požadavků se obrazový materiál upraví. Nahraný původní dialog nebo komentář na úzkém magnetickém pásku slouží překladateli a úpravci k přípravě české či slovenské verze. Po Jejím vytvoření se opět obě hlavní složky pořadu spojí v jeden celek. Vzniká nový pořad, který po schválení může být vysílán Československou televizí.
„Výrobní linka" české i slovenské verze zahraničního materiálu má asi tyto hlavní etapy: výběr materiálů a jejich objednání (zahraniční a tuzemské výběrové přehlídky, komerční objednání zboží), kontrola dodaného materiálu, výroba pracovních obrazových a zvukových materiálů, výroba polotovarů (střihová úprava obrazu a zvuku, literární práce na novém dialogu nebo komentáři, příprava hudebního a ruchového pásu, nahrání českého nebo slovenského dialogu či komentáře, kompletace finálního výrobku (konečná mixáž všech vyrobených obrazových a zvukových polotovarů), konečné kontrola (schválení pořadu do vysílání), odvysílání pořadu. Samozřejmě že se na výrobním procesu české či slovenské verze účastní celé řada pracovníků různých profesí umělecko-tvůrčích, technických, odborných i administrativních.
Výchozím materiálem, jak již bylo řečeno, je pro pracovníky Hlavní redakce pořadů ze zahraničí v ČST vždy uzavřené dílo, se kterým se redaktor-dramaturg už jako s celkem seznámil. S hraným pořadem na filmu se většinou kupuje i mezinárodní zvukový pás a dialogová listina. Mezinárodní zvukový pás obsahuje všechny zvuky - hudbu, ruchy a také ticho - bez rozhovorů, ty jsou v dialogové listině. U dokumentárních pořadů tato praxe nebývá častá. Složitější situace Je zatím u magnetických záznamů hraných televizních pořadů, pro ně většinou neexistují vůbec mezinárodní zvukové pásy a někdy ani dialogové listiny. Po vstupní dramaturgické a technické projekci zajistí předvýroba pracovní přepisy obrazu a zvuku a redaktor zadá překlad (z dialogové listiny nebo jen z odposlechu z magnetofonového pásku). S překladem může současně zadat i českou či slovenskou úpravu dialogů nebo komentáře anebo po získání překladu úpravu zadat jiné osobě.
V přípravné etapě se dále na tvorbě naší verze podílí střihač, který podle pokynů redaktora a režiséra upraví obrazovou i zvukovou část originálu. Pokud je třeba hudební režie, připraví se hudební pás, popřípadě ruchový, s atmosférou děje. Hudba může být archívní nebo speciálně komponovaná a obdobně je tomu s ruchy a zvuky z přírody, ulice atd.
Schválený text dialogů či komentáře provéří a pro interprety připraví režisér, který řídí natáčení herců nebo spíkrú. Přitom úzce spolupracuje se zvukovým mistrem. Společně s radaktorem-dramaturgem určí rovněž formu a délku úvodních i závěrečných titulků. K závěrečné etapě výroby nového ozvučení patří smíchání všech připravených zvukových pásů, jejich kompletace s obrazem. Takto připravený pořad prochází schvalovacím řízením a teprve po něm je možné jej vysílat v ČST.
Již při výběru hraných filmů a televizních pořadů je rozhodnuto, zda bude pořad dabován nebo podtitulkován. V některých případech se volí postupně obě možnosti. V případě, že film koupil i Československý film - Půjčovna filmů, jedna organizace film dabuje a druhá titulkuje. U dokumentárních pořadů se rozhoduje víceméně jen mezi „výrobou" a „nevýrobou". Pod označení „nevýrobní pořady" se zahrnují takové, u nichž se nevytváří nový komentář, ale přesto se k pořadu mohou dělat úvodní a závěrečné titulky anebo se v něm stříhá. „Výrobní pořady" jsou všechny ostatní, u kterých se zpracovává český či slovenský komentář a provádějí další práce spojené s úpravou. O jejím druhu a technickém provedeni rozhoduje redaktor na základě kvality výchozího materiálu a přihlíží i k pravděpodobnému termínu vysílání. Ovšem nejdůležitějším činitelem je společenskopolitické poslání díla.
Titulky nemusí být pouze náhradou originálního dialogu, mohou zastávat funkci komentáře nebo být jeho součástí. Například v éře němého filmu posouvaly mezititulky děj časově i obsahově, vyjadřovaly citové vztahy hrdinů apod. V sovětském filmu „Generální linie" se na obraze postupně objevuje jen jedno slovo „voda" v několika velikostech. Tímto způsobem umocnil režisér myšlenku díla. V současné době se občas používá titulků s charakterem komentáře i u hraných filmů. Mají určit místo nebo čas děje a někdy přibližují některou z jednajících osob. Svým významem se ale liší od úvodních titulků, nemají autorsko-komerční charakter. Také se ale liší od běžných titulků, jak o tom svědčí například text poselství L. l. Brežněva divákům ve znělce seriálu Velká vlastenecká válka. Jiným příkladem je titulkový dovětek u čs. televizního pořadu o profesoru arch. K. Bechyňovi, který divákovi říkal, že deset let po smrti arch. K. Bechyně se začala realizovat jeho myšlenka na přemostění nuselského údolí. Další využití titulků vidíme často ve zpravodajských šotech. Oznamují, odkud materiál je, kdy vznikl, nebo uvádějí jména jednajících osob.
Při přípravě dabingu či komentáře - a také titulků - nejde jen o pouhý překlad originálu, ale o jeho vnitřní úpravu. Tato úprava má odpovídat naší mentalitě, náročnosti, srozumitelnosti atd., a k tomu všemu je nutné přičíst dnes u nás běžný dabingový požadavek - český nebo slovenský dialog musí být synchronní s hercovým projevem v obraze. Čím jsou si státy politicky, zeměpisně, jazykově, hospodářsky atd. vzdálenější, tím více práce bývá s překladem a především s úpravou verze. Přitom se klade důraz na co nejvěrnější přetlumočení.
Přístupy k úpravě i použité technologii jsou u dabingu, titulkování i komentáře značné odlišné. Dabing například vyžaduje takovou jazykovou a literární úpravu, která by dabujícím hercům umožnila se ztotožnit s fyzickým projevem herce, jehož „hrají". Titulkování staví na dokonalém vyběru a stručném vyjádření stěžejních myšlenek cizího originálu. Komentář podle charakteru pořadu a redaktorova záměru může obraz volně doprovázet, vysvětlovat, provokovat, ironizovat atd., ale vždy se musí opírat o všeobecnou kulturní vyspělost našeho diváka.
U dabovaného pořadu nemá divák znalý i mnoha jazyků možnost si „ověřit" dokonalost a úpravu dialogů, protože původní rozhovor neslyší. U titulkovaných filmů tuto možnost má, v mnoha případech je přímo záměrně zahraniční dílo „jen" titulkováno. Československá televize dává takto možnost studujícím cizích jazyků slyšet jazyk v originále. U pořadů přetlumočených do češtiny či slovenštiny lze původní komentář nebo rozhovor úplně nahradit naším, nebo pro „zvýšení autentičnosti a věrohodnosti" nechat originální zvuk v přiměřené míře prolínat českým nebo slovenským textem. Otázka kdy a jak pracovat s originálním zvukem je složitější. Záleží i na schopnosti každého redaktora-dramaturga, jakou formou vystihnout cíl zahraničního autora pořadu - a zpřístupnit jej tak, aby zaručoval i u naší verze všechny hodnoty uměleckého díla.
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 18 zář 2010 20:30

Havlíčková, Eva: JAK SE DĚLÁ DABING (Československá televize, Praha 1965)

Na desáté straně našeho časopisu si můžete přečíst strohé oznámení: 22,35 Vražda na splátky. Kolik práce se skrývá za těmito slovy – co všechno je třeba udělat, aby se anglický film dostal na obrazovku v českém znění?
Pro odpověď jsem se vypravila za režisérkou filmového vysílání BLANKOU NOVÁKOVOU.
„Těžce!“ vzdychla. Pak jsme se shodly, že to asi přece jen není vyčerpávající odpověď a že to raději vezmeme od Adama.
Tedy televizní dabing se dělá takto: Ve filmovém vysílání nám přidělí film. Není rozhodující, zda film, který budete dabovat, je váš typ, zda je dobrý, špatný, nijaký či mimořádný – postup práce je totiž naprosto stejný.
Od dramaturga dostanete dvacet, třicet, někdy i padesát, často otrhaných, podle papíru a tisku většinou soudě, importovaných stránek. To je originální dialogová listina. Často se na ni čeká, často se hledá. Pak jedenáct nebo více krabic s kopií filmu a můžete začít.
Podíváte se na film – dialogovou listinu si přeložíte (někdy také překlad dostanete). Pokud se vám film nelíbí, snažíte se na něm najít něco, proč stojí zato, abyste podstoupili jakýsi souboj s původními představiteli, které musíte v příštích dnech naučit mluvit česky. Nebo se vám film líbí, a pak je to jednodušší, ale vlastně taky ne o moc.
Stejně musíte připravit české dialogy. Říká se tomu úprava textu a je to hrozný výraz, stejně jako práce, kterou představuje. Musíte totiž každou větu z filmu zpracovat česky tak, aby „seděla“ herci do úst. To trvá několik dní, někdy i týdnů, a dělá se to na střihacím stole. Je to práce napínavá, i když neobyčejně namáhavá. Pak začnete přemýšlet, kdo z našich herců má jednotlivé role vytvořit. To chodíte po Praze, nevnímáte známé, nezdravíte, slyšíte jak Jana z Arcu hlasy. Konečně máte představu o obsazení.
Obsazení dostane herecké oddělení Čs.televize. Tam si je se zájmem poslechnou, zalistují ve svých záznamech a s milým úsměvem řeknou: „Tak to nejde, pan X bude mít v divadle premiéru, pan Y filmuje, paní Z je na zájezdu.“
Ale i tyto překážky se dají překonat, jednoho dne máte obsazení hotovo a můžete se pustit do další práce.
Na tomto místě je třeba říci, že dabing lze v podstatě dělat dvěma způsoby. První je takový ten už tradiční, v celém světě zaběhaný – to se prostě české dialogy i s hudbou, ruchy a vůbec vším možným natočí na magnetofonový pás a pak se prostě vysílá. Tento postup má své výhody. Přeřekl se někdo? Maličkost, smažeme kus pásku a jedeme znova.
Zato druhý způsob, živý dabing – taková naše malá, snad světová rarita, to je opravdu to, čemu se trefně říká „nervák“. Pomineme-li zkoušky, které jsou v obou případech stejné, vypadá to při vysílání živého dabingu asi takto: V okamžiku, kdy usedáte k televizoru, stojí ve studiu pod mikrofony několik postav, působících dojmem ztracenců. (Někdy je tam naopak těch postav na naše malé studio příliš mnoho). V režii sedí režisér, zvukař a hudební režisér – tady se dialogy ze studia budou při vysílání „míchat“ s ruchy, hudbou, atmosférami.
Ve studiu zatím odevzdaně, často i melancholicky hledí herci a herečky silných nervů na monitor a čekají, až hlasatelka oznámí: Vážení přátelé, na dnešní večer jsme pro vás připravili film ...
Začíná devadesát minut napětí. Co všechno se může stát? Porucha na monitoru, někomu upadne sluchátko s původním zvukem, herce přepadne záchvat kašle, rozsypou se listy s českými dialogy nebo ... těch nebo je tolik, že snad ani není možné všechny si vymyslet.
Ptáte se, proč to děláme takhle komplikovaně?
Odpověď je prostá. Nemáme zatím dostatek technických zařízení a prostoru, abychom dělali samé „točené“ dabingy. A ten nový seriál Scotland Yard? Ano, to bude nervák. Pro nás jistě – bude se vysílat živě, a tak každý příběh bude pro nás s otevřených koncem.
A kdybyste teď náhodou měli dojem, že právě na televizním dabingu je něco, co lidé dělají s nechutí, pak laskavě odpusťte, je to moje chyba. Musím vás ujistit, že po celou dobu našeho rozhovoru se Blanka Nováková usmívala – prostě vypadalo jako člověk, který má svou práci rád a dělá ji s velkou chutí a zaujetím.
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 20 úno 2011 13:05

Pomajz: Pořad Retro o dabingu

HonzaXXII: Dobrý. Akorát podle mě zase (jak má ČT často ve zvyku) moc toho stříhání připisujou politice, ano, dělala se tam spousta blbostí, stačí si některý díly Profesionálů s dabingem ČST porovnat s dabingem Novy, ale cenzura násilí nebo stříhání kvůli délce nemá s komunistama prakticky nic společného, na ČST/ČT oboje pokračovalo ještě nějakou dobu po revoluci. A taky bych tu "Zlatou éru" neomezoval jen na 70.léta, 80.léta na tom byly stejně dobře, a velkej kus první poloviny 90.let taky, alespoň teda u kina a televize.

Pomajz: Tak do roku 1993, po nástupu Novy už to nebylo ono.

Q: "Zlatá éra" jsou určitě 60.léta, i když jsem slyšel už jen pár dabingů z té doby, jako asi většina tady mladších, a byla to samá perla, ale takové dabingy jsou velmi málo ke slyšení ... a nepochybuju, že už i 50.léta, ale ty jsou žel většinou nahrazovány titulky.

Michel: Nevíte, jestli rozhovor s Bohumilem Švarcem, použitý v tomto pořadu, je natočený teď někdy nedávno spolu s pořadem anebo už je staršího data? Kdosi tu spekuloval, že má pan Švarc už unavený, staře znějící hlas, a že proto už nemůže dabovat Dartha Vadera ve Star Wars. Ale z tohoto rozhovoru mám pocit přesně opačný a myslím, že by i ve svém úctyhodném věku dokázal Vadera nadabovat více než výborně.

Q: Rozhovor s Bohumilem Švarcem je podle kvality točený nedávno pro pořad.

Q: Ta ukázka pana Filipovského, to byl špek, to je snad v nějaký tělocvičně, "ksychtí" se přesně jak ten Funès.

HonzaXXII: Ten Filipovský, to fakt bylo něco. Taky říkali, že u dabingů pro kina měli tehdy plátna, to musely být velký sály.

palg: Co se týče pana Filipovského, tak to byl zážitek sledovat ho při práci.

Q: Ohledně závěrečného dotazu, který má podle mě jasnou odpověď, určitě jsem pro, aby všechny filmy šly v původním znění s titulky, a mohl bych si přepnout na dabing, nebo spíše naopak ... a přijde mi to naprosto logická věc, právě teď, při testování dvb-t2, bych se na to zaměřil.

palg: Jak pan Munzar vykládá o tom, jak se dostal k dabingu ... dle mě mluvil určitě o filmu Ďábel a desatero.

Newmy: Tak teda nevím, na co jsi se díval, ale pan Munzar mluvil v souvislosti o svém prvním dabingu o tomto filmu, už jsem ho tam i dopsal: Ernst Thälmann - Syn své třídy.
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Licence2kill » 01 lis 2011 16:47

Projekt EUscreen

Českou část obsahu v projektu EUscreen mám za ČT na svědomí já, proto je tam toho tolik o dabingu. Je tam 10 příspěvků, které týkají dabingu přímo: http://www.euscreen.eu/search.html?q=dabing a pár jich tam asi ještě přibude.

Krom toho je tam pár takových, které by nás mohly zajít nepřímo...rozhovory s herci, kteří také dabovali, nebo záběry z počátků TV vysílání apod. Např. mladý Bohumil Švarc a Jaromír Spal.

Nejlépe bude, když si to každý pěkně prozkoumá sám, každého taky zajímá něco jiného...občas jsem tam myslím vyštrachal zajímavé kousky. Větší část navigace stránek už mám přeloženou, takže se tam dá vpravo nahoře přepnout i čeština. Berte to tedy prosím jako pozvánku ;).

Další várka příspěvků k tématu Média - a pár se jich týká i dabingu. Zejména doporučuji:
Návštěva u ruchařské skupiny pana Brunclíka (tomuto tématu je věnován celý dokument, bohužel není na ivysílání: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1001 ... 832222360/)
40 let filmového dabingu
25 let TV dabingu

Další příspěvky nejsou sice přímo k dabingu, ale docela stojí za shlédnutí:
Reportáž z natáčení seriálu Návštěvníci
Pan Tau
Natáčení filmu Most u Remagenu

A jistě se najdou i další zajímavé věci...
Licence2kill
 
Příspěvky: 1466
Registrován: 25 bře 2009 11:43

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 12 dub 2012 09:37

Newmy: Skvělá práce, jen tak dál :-:. Téma dabing jsem zkouknul hned, teď si pouštím začátky vysílání ...

Teoretik: To nemá chybu, díky. Všiml jsem si, že se hodně používala technika Meopty.

kit.hl: Je to skvělý počin!!! Pokračuj prosím dál ...

Vladajsoucna: O tom seriálu, který se dabuje v šotu "Jak se dělá dubbing", nemůžu nikde sehnat informace. Nevíte někdo něco o jeho osudu?

Historik: Jsou to Případy komisaře Gideona (Gideon's Way), uvedeno 1968 (http://www.csfd.cz/film/69034-pripady-komisare-gideona/).

bloom: V ukázce je vidět ve studiu dabující Karel Urbánek, ale když je puštěna ukázka smyčky, přijde mi, že nakonec tu roli mluví Petr Kostka. Jsem jediný, kdo má takový dojem?

Josef Nožička: Nejsi!

salgado: Podle mne to pořád mluví Urbánek.

Josef Nožička: Tak především je rozdíl mezi tím, jak smyčku předvádí Spal s Urbánkem u mikrofonu, a tím, jak ji nakonec slyšíme ze záznamu. Jsou tam rozdíly intonace i v artikulování. I z toho důvodu mám pocit, že pro reportáž dabování smyčky inscenovali. Pokud je můj pocit správný, pak použili již hotového záznamu, natočili pro efekt s tímto textem její „namlouvání“, a protože neměli k disposici Kostku, natočili to s Urbánkem, (který se Spalem točil jinou smyčku,) v tom kousku a v té rychlosti to „nikdo“ nepozná, pak se ze záznamu použila srovnávačka.

Lukiz: Asi to tak bude, že ve skutečnosti tam daboval Kostka neboť, u jedné epizody seriálu "Případy komisaře Gideona" Rudé právo výjimečně uvádí "v čes. znění účink. J. Spal, P.Kostka aj."

bloom: Souhlasím, také mi to tak přišlo.
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Historie - literatura a pořady o dabingu

Příspěvekod Historik » 21 črc 2012 22:00

Pár identifikací k šotu 40 let filmového dabingu z 8.11.1989:

40let01.jpg
Samozřejmě František Filipovský s funèsovským gestem z Četníka, dva roky po osmdesátce a svém posledním Funèsovi ...
40let01.jpg (41.76 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let02.jpg
... na protilehlé straně stolu první zleva režisér Zdeněk Coufal, zřejmě jako zástupce spřátelené Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha ...
40let02.jpg (58.07 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let03.jpg
... Miroslav Moravec a titulkář Blahoslav Kříž ...
40let03.jpg (56.75 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let04.jpg
... samozřejmě český Paul Newman Luděk Munzar a "Angelika" Libuše Švormová ...
40let04.jpg (52.25 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let05.jpg
... delegaci Československého filmu vedl filmový režisér Jiří Svoboda, který byl v této době (1987-1990) předsedou filmové sekce Svazu českých dramatických umělců ...
40let05.jpg (43.79 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let06.jpg
... režisér Ludvík Žáček ...
40let06.jpg (50.18 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let07.jpg
... režisér K.M.Walló ...
40let07.jpg (49.66 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let08.jpg
... režisérka Irena Skružná ...
40let08.jpg (53.2 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let09.jpg
... zvukař Lubomír Zajíc ...
40let09.jpg (47.18 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let10.jpg
... produkční Miroslava Šmídová ...
40let10.jpg (52.02 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let11.jpg
... nám již známý odznak Filmového studia Barrandov Dabing ...
40let11.jpg (53.48 KiB) Zobrazeno 5597 krát
40let12.jpg
... a naopak u žádného pamětníka zatím nenalezený diplom Tvůrčí prémie.
40let12.jpg (40.52 KiB) Zobrazeno 5597 krát

Další osoby vyskytující se na záběrech nebyly pamětníky rozpoznány, zvětšiny jde pravděpodobně o funkcionáře, úřednický a technický personál, nesouvisející přímo s výrobou dabingu.
Historik
 
Příspěvky: 3341
Registrován: 17 lis 2009 19:59
Bydliště: Praha

Další

Zpět na Staré dabingy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků







Edna.cz - seriály a titulky
Arrow | Big Bang Theory | Game of Thrones
Glee | Walking Dead


SerialZone.cz - seriály