Jednoduché dabingy ze začátku 90.let

Obecná diskuze o "zlaté éře" dabingů...

Moderátor: Historik

Re: Historie českého dabingu

Příspěvekod Newmy » 21 úno 2011 00:04

"Zlatá éra" českého dabingy a jednoduché dabingy ze začátku 90.let

HonzaXXII: "Zlatou éru" bych neomezoval jen na 70.léta, 80.léta na tom byly stejně dobře, a velkej kus první poloviny 90.let taky, alespoň teda u kina a televize.
Pomajz: Tak do roku 1993, po nástupu Novy už to nebylo ono.
Q: "Zlatá éra" jsou určitě 60.léta, i když jsem slyšel už jen pár dabingů z té doby, jako asi většina tady mladších, a byla to samá perla, ale takové dabingy jsou velmi málo ke slyšení ... a nepochybuju, že už i 50.léta, ale ty jsou žel většinou nahrazovány titulky.
HonzaXXII: Ad dabingy Novy - nebylo a bylo, např. MASH, Jump Street, Profesionálové, Akta X, seriálový Superman, nebo Disneyovky, až na menší počet hlasů taky Vražedné pobřeží, Kutil Tim, nebo Ženatý se závazky - to je kvalita, jakou jedinej Nováckej dabing posledních minimálně 7 let (snad možná s výjimkou House) nezahlíd ani z rychlíku.
Lukiz: Ale Nova nedělala a nedělá jen seriály. Kvalitativní propad dabingu filmů s jejím nástupem je evidentní, a zvláště v jejich nadmíru "plodném" roce 1994.
HonzaXXII: No jo, zlatej čtyřiadevadesátej, to měli filmů jak nikdo před nima ani po nich. A u těch to platí taky, někde propad, někde veledílo, např. Cesta do Ameriky.
Pomajz: A Cesta do Ameriky je veledílo nebo propad?
HonzaXXII: Veledílo. Jediný mínus bylo, že nebyl Olda Kaiser, ale Zdeněk Mahdal tam válel jak nikde jinde a ostatní jakbysmet.
Pomajz: MASH bych nezmiňoval, herecky je zvládnutej na jedničku, ale co ostatní kolem? Žádný ruchy, opakující se stejný herci ve vedlejších rolích ...
HonzaXXII: A problémy s ruchy a opakování herců ve vedlejších rolích - to není problém jen toho dabingu, to je problém rovnou toho seriálu.
anderson: Tejto vete nerozumiem.
HonzaXXII: MASH měl problémy s ruchama už i v originále a dabing s tím moc dělat nemohl, a pokud jde o herce, někteří dabingoví herci se opakovali trochu moc často, ale herci hrající přímo v seriálu taky. Například Soon Teck-Oh (voják, co zdrhne, aby se dostal za těhotnou ženou, zajatý severokorejský doktor, s.k. voják vzdávající se Hawkeyemu a B.J.), Mako taky aspoň čtyřikrát, ten, co hrál kníratýho holohlavýho obchodníka a mluvil ho Bohdan Tůma měl taky pár jiných rolí, i sám Harry Morgan, který před plukovníkem Potterem hrál generála Steela, alias "Šla Nanynka do zelí".
palg: To není jen problém tohoto seriálu, ale mnohem, mnohem více filmů.
http://www.masbirka.cz/kolekce/15-mcdon ... %9B%20doma - Happy Meal Konečně doma
http://www.animsvet.cz/ - Databáze animovaného filmu
Uživatelský avatar
Newmy
 
Příspěvky: 4240
Registrován: 08 dub 2008 18:16
Bydliště: Brno

Re: Historie českého dabingu

Příspěvekod HonzaXXII » 21 úno 2011 09:12

Osobně mi přijde mnohem lepší doba do půlky 90.let kdy ve VHS dabingu mluví šest až devět lidí ale ti opravdu hrajou, než dnešek kdy jich je o pár až moc víc, ale v podstatě jenom čtou (př. novácký a primácký dabingy Kriminálek, telenovel, německých romantických superbéček,...). Ale některý ty studia opravdu začínaly v dost blbých podmínkách, jeden z dabérů Želv Ninja v jednom rozhovoru řekl že to dělali na Šilingrově náměstí v místnosti o velikosti WC (a to byl dost dobře odvedenej dabing).

P.S. Spousta akčních filmů si nezaslouží říkat brak -př. Predátor, Smrtonosný zbraně nebo pasti, některý Bondovky, aj., to je zlatej fond světové kinematografie.
Nejsem proti předabovávání obecně. Jen proti zbytečnému.
Nemůžu za to že právě toho je většina.

Sháním pořady TKM, Hitšaráda, 5xP, Triangel, Telegramiáda, Písničky z obrazovky, a VHS Supraphonu z 80. let. O záznamy z YouTube a DVD nestojím.
HonzaXXII
 
Příspěvky: 1816
Registrován: 11 čer 2008 18:47
Bydliště: Brno

Re: Historie českého dabingu

Příspěvekod Vladajsoucna » 21 úno 2011 12:41

Tak o telenovelách a nekonečných kriminálkách ani nemluvím. A řekl bych, že se výrazně zhoršil i dabing ČT, když si třeba srovnáme dabing prvních čtyř sérií Chobotnice s těmi dnešními slátaninami, co vysílají. Co se týče VHS dabingu, tak bych řekl, že někdy od poloviny 90. let začali jeho tvůrci dělat práci o něco poctivěji, na některé velkofilmy jako je Titanic náhle měli více času i peněz, proto i ta vyšší kvalita. Rozhodně se to však se zlatými časy v 70. a 80. letech nedá srovnávat. Problém je jistě i v tom, že tehdy se dabingu věnovali hlavně opravdu dobří herci, zatímco dneska to dělají spíše neúspěšní herci jako je Mahdal, Tůma a spol. Podle toho to taky vypadá.

Predátora, Vetřelce apod. rozhodně mezi brak neřadím, i když se také staly hity levného videodabingu (v případě Predátora však velmi dobře obsazeného a ještě dnes poslouchatelného - tedy až na ten kiks s nesmyslným dabingem jihoamerické zajatkyně). Mezi šunt řadím většinu Van Dammů, Norrisů, Seagalů a ještě horších kašparů.
Vladajsoucna
 
Příspěvky: 720
Registrován: 14 pro 2010 20:26

Re: Historie českého dabingu

Příspěvekod Lukiz » 12 čer 2011 17:56

Narazil jsem na článek, který se drobně dotýká oficiálního videodabingu:

VIDEO V NĚKOLIKA PÁDECH
Není to tak dávno, co do našich domácností vtrhlo video, aby více či méně, ale spíše více zaplnilo večery svých vlastníků a také jejich přátel. Lidé se scházejí často jenom proto, aby zhlédli film nebo pořad, který v kině nebo v televizním vysílání není možné vidět. A protože před zhruba třemi čtyřmi lety nedokázal u nás nikdo rychle a také kvalifikované reagovat na situaci, tedy na stále rostoucí počet videopřehrávačů v soukromém vlastnictví, rozšířil se značné černý trh s kazetami nahrávek nejrůznější kvality, nejrůznějších žánrů, od hodnotných filmových děl přes lepší či horší komerci, až po pornografii a škvár. Ústřední půjčovna filmů zareagovala, ale její iniciativa byla značné omezená možnostmi nákupů, spíše ekonomickými než politickými, i možnostmi technickými, tedy výrobou kazet.

Takže začátky oficiálního šíření filmové tvorby prostřednictvím nového distribučního média byly velmi skromné. Ale čas letí tak rychle, že se zdá, jako by to bylo kdesi v dávné minulosti. Jaký je současný stav? O tom jsme si povídali s hlavním dramaturgem Ústřední půjčovny filmů dr. Aloisem Humplíkem a dramaturgyní ÚPF dr. Svatavou Peschkovou. „Řekl bych aspoň pár slov o nedávné minulosti“ reaguje dr. Humplík, „protože důsledky se táhnou do současnosti. Tak třeba naše dnešní nabídka videoprogramů neodpovídá svou skladbou poptávce. Začínali jsme vlastně z ničeho. Nejdříve jsme vyhledávali vhodné tituly z domácích produkcí. Do toho postupem času vstupovala hlediska autorských práv, šlo přece o jiný způsob využití uměleckého díla, než k jakému bylo vytvořeno. Zpočátku jsme neměli devizové prostředky na nákup práv zahraničních filmů. Navíc majitelé těchto práv často nejsou totožní s majiteli práv pro uvádění filmů v kinech. V této oblasti existuje dosud dost nedořešených problémů, ale byli jsme vedeni snahou uvést video do života za každou cenu. V roce 1988 se situace poněkud zlepšila, a tak zhruba rok se snažíme postupným zakupováním videopráv zlepšit skladbu programu, především o atraktivní tituly západních kinematografií." „První videoprogramy vznikaly vlastně z toho, co bylo momentálně k dispozici," doplňuje dr. Peschková.
„Když jsme v roce 1988 získali vlastní devizové prostředky na nákup práv a Čs. filmexport navázal kontakty se zahraničními partnery, padly konečně také jakékoliv zábrany ve výběru titulů. Tehdy přišla velmi zajímavá nabídka americké firmy Columbia Pictures, jejich katalog obsahuje přes tisíc titulů filmů asi tak z posledních čtyřiceti let. Podmínkou, abychom mohli nakupovat, byl odběr nejméně sta filmů." Můžete některé z těch vybraných jmenovat? „Byl by to dlouhý výčet, aspoň tedy ty, které diváci znají už z kin: Profesionálové, Zkrocení zlé ženy, Tootsie, Kramerová versus Kamer, Volání divočiny, Krotitelé duchů, Carmen, Blízká setkání třetího druhu, Myš, která řvala,Takoví jsme byli, Chladnokrevně, Starman, Garderobiér, Hana a její sestry, Zloděj z Bagdádu, Čingischán, Na černé listině, Četa, Pod kopyty stád, Most přes řeku Kwai, Čínský syndrom, Anežka boží, Bez zášti. Neméně zajímavá nabídka přišla od firem Weintraub a Pyrinc Films. Vyjmenovat všech sto padesát filmů, které letos chceme přinést na videotrh, nelze." Zřejmé jste výběrem reagovali nejen na dosavadní skladbu programu, ale ještě víc na požadavky zájemců. Jak rychle se tyto kazety objeví v půjčovnách? Dr. A. Humplík: „Přepis z tzv. masterů je dnes největším problémem. Máme v ČSR jedině přepisové za řízení pro naši potřebu v barrandovských filmových laboratořích. Zatím nemají zařízení na rychlopřepis, přepis kazet je pomalý, takže nemůžeme dovézt okamžité všechny vybrané tituly. Dvouletá monopolní práva začínají běžet totiž ode dne dodání titulu, bylo by mrháním prostředků, kdyby film u nás ležel třeba rok bez užitku. Je tu problém dabingu, ten také vyžaduje čas. Majitelé práv nám dávají omezenou lhůtu na přepis, " dodává dr. Peschková, „takže budeme filmy dovážet postupné."

Vrátil bych se rád ještě k výběru filmů. Většina, jak vidím, jsou staršího data vzniku. Jak je to s filmy natočenými nedávno? „ Tak především," vysvětluje dr. Humplík, „západní producenti dosud nebyli ochotni prodávat videopráva na nejnovější produkci. A bohužel, to zdůrazňuji, fakt, že máme velké mezery a dluhy vůči divákům v tom, co se nedovezlo po desetiletí ze západních kinematografií, se v případě videa obrací v jistou výhodu. Tak dluh filmové distribuce aspoň částečné splatíme. Dalším problémem je způsob obchodování západní firmy chtějí uzavírat smlouvy na procentní podíl z tržeb a na to jsme v našem zahraničním obchodě nebyli zvyklí, navíc naše měna není volně směnitelná. A ještě jedna skutečnost například Američané přepisují své filmy na video s velkým zpožděním, film E. T. byl na kazetách teprve před koncem roku 1988. Jde o peníze, vědí, že většina diváků po zhlédnutí filmu na videu už na něj do kina nepůjde, u připojuje se dr. Peschková. V jakém poctu budete kazety vyrábět? Mám před sebou přehled o výpůjčkách za první pololetí roku 1989, z něhož je možno vyčíst, ze jedenáct titulů melo přes čtyři tisíce výpůjček z nich šest českých: Nejvíc si lidé vypůjčovali filmy Bony a klid 7707, pak Kamarád do deště 5497, Benátská noc -.4809. Jedenáctý byl opět český Kam pánové, kam jdete? 4027, třicet devět filmů bylo půjčeno více než 2000krát. Mezi nimi jsou i takové, které neplní pouze rekreativní funkci. Budete na milovníky filmového umění myslet i nadále? „Počet kazet jednotlivých titulů chceme samozřejmě diferencovat/' odpovídá dr. Peschková. „ Udělali jsme si přehled o stávajícím fondu i s ohledem na to, kolik měl ten který film kazet a výpůjček. Tím jsme získali obraz o zájmu vypůjčovatelů. Tento obraz doplnili vedoucí půjčoven svými zkušenostmi. Vycházíme také z toho, že dnešních asi sto pět půjčoven bude do konce roku rozšířeno na dvě stě padesát, což bychom považovali za konečný počet. Vytvořili jsme si čtyři kategorie podle atraktivnosti jednotlivých filmů a to je určující pro počet vydávaných kazet. Na zájemce o filmové umění myslíme také, časem bychom chtěli vytvořit jakousi videotéku náročného diváka."

Bude na to stačit technické zařízení barrandovských laboratoří a bude také dost kazet pro přepis? Co kapacita dabingu? Dr. Humplík: „Ještě letos se má v laboratořích rozšířit přepisové zařízení, které by mohlo přepsat šest až sedm set kazet denně. Od konce prvního čtvrtletí bude dabingové studio schopno dabovat sto padesát filmů ročně. My máme možnost titulkování. Ale kapacita zlínských filmových laboratoří, kde se vyrábějí kazety, není také bezbřehá. Aby byli schopni pokrýt naše zvýšené požadavky, protože chceme navíc dělat reedice nejžádanějších titulů, budou potřebovat další devizy. Vyrábějí totiž kazety v zahraniční licenci.“ Říká se, že na černém trhu jsou k dispozici přes čtyři tisíce filmů a to je velká konkurence, zvlášť když to jsou převážné tituly atraktivní, i když nevalné umělecké i technické úrovně. „Je to nerovnoprávná konkurence, “ zní odpověď dr. Humplíka.

„Kdokoliv si koupí v zahraničí kazetu s nahrávkou, může ji přepsat a půjčit nebo prodat, aniž by zaplatil pětník za autorská práva, která my musíme platit. Naší jedinou šancí je kvalita přepisu dobrý dabing a solidní technická úroveň. Černý trh dělá problémy všude na světě, američtí majitelé práv přicházejí ročně o milióny dolarů. Problém autorských práv dosud nebyl vyřešen ani u našich snímků. Dnes máme z barrandovské produkce k dispozici pro video jen ty tituly, s jejichž autory uzavřelo studio dodatečnou smlouvu. Distributor ji uzavírat nemůže „Problém autorských práv byl například hlavní překážkou, abychom mohli připravit profilové programy krátkých filmů," dopověděla dr. Peschková. Není to všechno, o čem jsme hovořili při našem povánočním setkání, ale snad se mi podařilo postihnout to nejdůležitější, co determinuje distribuci videokazet, s jakými problémy se potýká a jaké záměry mají její odpovědní pracovníci v příštím období.
Zpravodaj československého filmu (4/1990)
Lukiz
 
Příspěvky: 4272
Registrován: 18 pro 2008 22:25

Re: Historie českého dabingu

Příspěvekod Josef Nožička » 12 čer 2011 21:44

Lukiz píše:Naší jedinou šancí je kvalita přepisu dobrý dabing a solidní technická úroveň.

Smutný doklad ze smutné doby o nenaplněných nadějích. Čest památce ÚPF.
Josef Nožička
 
Příspěvky: 458
Registrován: 01 srp 2009 20:02

Re: Historie českého dabingu

Příspěvekod -Q- » 01 črc 2011 23:41

Otevření první videopůčovny u nás http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1 ... 000110701/

Velmi pravděpodobně šlo v prvním roce - kvůli právům viz článek od Lukize - čistě o české filmy
nové dabingy vznikají, abychom pochopili krásu dabingů původních a vážili si jí
Uživatelský avatar
-Q-
 
Příspěvky: 654
Registrován: 30 čer 2008 18:31

Re: Historie českého dabingu

Příspěvekod Lukiz » 02 črc 2011 00:03

-Q- píše:Otevření první videopůčovny u nás

Velmi pravděpodobně šlo v prvním roce - kvůli právům viz článek od Lukize - čistě o české filmy


Někde na netu se váleli zpracované seznamy kazet od úpf a za rok 1985 jsou z 52 položek většinou české filmy a dále uvedené země původu: 5x SSSR, 4x SRN, 1x VB, 1x PLR (např. Tarzan, Sexmise, 4 filmy mayovek - Poklad na Stříbrném jezeře, Vinnetou I-III )
Lukiz
 
Příspěvky: 4272
Registrován: 18 pro 2008 22:25

Re: Jednoduché dabingy ze začátku 90.let

Příspěvekod Krikri » 26 zář 2011 18:39

Já mám ještě někde poslední díl Návratu do ráje v rychlodabingu ČT z roku 1994, kde všechny postavy odříkal jeden chlap a jedna ženská a v pozadí bylo slyšet původní znění. :lol:
Sháním v CZ:
MALÁ MEMOL
PRVNÍ POLIBKY
DÍVKY OD VEDLE
MUŽ V DOMÁCNOSTI
TAJEMSTVÍ SELENITŮ
NILS HOLGERSSON (sk)

Výměna za cokoliv z mého archivu!
Ukázky: https://www.youtube.com/user/Madicken2

PROGRAMOVÍ ŘEDITELÉ CZ/SK TV STANIC: JÁ JSEM VAŠE SVĚDOMÍ!
Uživatelský avatar
Krikri
 
Příspěvky: 864
Registrován: 12 úno 2009 19:46
Bydliště: Brno

Re: Jednoduché dabingy ze začátku 90.let

Příspěvekod Lukiz » 26 zář 2011 19:04

Krikri píše:Já mám ještě někde poslední díl Návratu do ráje v rychlodabingu ČT z roku 1994, kde všechny postavy odříkal jeden chlap a jedna ženská a v pozadí bylo slyšet původní znění. :lol:


Pokud máš závěrečné titulky, tak doplň do Návrat do ráje 1,2
Lukiz
 
Příspěvky: 4272
Registrován: 18 pro 2008 22:25

Re: Seznam videokazet ÚPF

Příspěvekod palg » 21 led 2012 15:19

Newmy píše:Novicky - Simultánní dabing (Guy Casaril, Francie Itálie 1970)

se divím, že tenhle (jinak skvělý) film nebyl (krom toho simultánního dabingu) nadabován.
Uživatelský avatar
palg
Správce ukázek
 
Příspěvky: 5197
Registrován: 05 led 2009 23:21
Bydliště: Senica

PředchozíDalší

Zpět na Staré dabingy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků







Edna.cz - seriály a titulky
Filmtoro - filmy online

SerialZone.cz - seriály