HISTORIE ČESKÉHO DABINGU - rozcestník

[Historik]

Kromě již dříve zde založených dokumentů Dassan – osmý div světa, Rozpoutaná Afrika a Boj o Himaláje bylo v 30.letech opatřeno českou verzí ještě několik dalších zahraničních dlouhometrážních, středometrážních a krátkometrážních, převážně přírodních a cestopisných dokumentů (v závorce uvedeno datum československé distribuční premiéry):

Na lovu tygrů v Indii (24.10.1930)
Afrika mluví (13.3.1931)
Kriss (23.6.1932)
Probuzení rasy (24.6.1932)
U pijáků krve (21.10.1932)
Přivezte je živá (23.12.1932)
Láska, zákon přírody (10.3.1933)
S kamerou nad zemí a pod mořem (20.10.1933)
Cesta kolem světa za 80 minut (23.3.1934)
Se Zane Greyem do říše mořských nestvůr (22.6.1934)
Divoký náklad (21.12.1934)
Congorila (14.2.1936)
Bílá zajatkyně (8.12.1936)
Borneo, ostrov divů (18.2.1938)

O některých lze z dobové literatury zjistit několik podrobností (studio, režie, speaker), u některých jen skutečnost, že měly české znění. Ve všech případech se ale zdá, že jde o standardní komentářové dabingy, jak je známe i z jiných dokumentárních filmů. Některé byly v samotných počátcích zvukové éry filmu vyrobeny přímo v zahraničí (New York, Paris), ale převážně až v Praze a to nejvíce společností AB, nejprve ještě na Vinohradech (byl tam zvukový atelier se zvukooptickou aparaturou k natáčení interiérových scén českých zvukových filmů) a později už na Barrandově.

Ještě více zajímavé ale asi bude, že v 30.letech (1937) vznikl ještě jeden, dosud zde nepopsaný, dialogový dabing hraného filmu - polského filmu Rapsodie Baltu (IMDB). Příliš se nepovedl, neboť "český dubbing kulhá v pathetickém přednesu řeči a otrockém překladu polštiny". Distribuční společnost Kytkafilm za špatný dabing údajně žádala náhradu 65.000 Kč na ateliéru AAFI*, který dabing vyrobil. Takže bude zajímavé, jestli se o tomto sporu, který "je jistě první v našem filmu" podaří ještě něco dalšího zjistit.
*AAFI = Avantgardní artistická filmová industrie, Filmové studio Praha XI, Vratislavova 7.

[Historik]

Další raný dialogový dabing hraného filmu: polský film z roku 1937 Zázračný lékař (Znachor), česká úprava Karel Špelina, premiéra 4.4.1939.

[Historik]

Ruchaři Filmového studia Barrandov při nahrávání zvukových efektů v první polovině 70.let v ruchovém studiu v Praze-Hostivaři (zde byly také zcela neobvykle natočeny dialogy dabingu Útěk v řetězech). Zde se jedná o postsynchron, ale jména většiny těchto ruchařů známe i z titulků filmových dabingů 50.-80.let (zleva Jitka Zvirocká, Petr Mach, Věra Štrojsová, Bohumír Brunclík, Jitka Machová). Napadlo by někoho, jaký film je zde postsynchronován?

[Nitrate]

Je to Jiří Bartoška se Simonou Stašovou v Panoptiku města pražského (1986).

[Newmy]

Ano, to opravdu není film z 70. let. Konkrétně to je díl Atentát na ministerského předsedu z roku 1987. Takže to je fotomontáž. A ještě jedna věc, na mé nahrávce z ČT tento záběr není, telefon za Bartoškou když sedí na posteli jde celou dobu vidět

[Historik]

Ano, je to fotomontáž. Už na první pohled je zřejmé, že současné vyfotografování docela dobře osvětlených ruchařů a nádherně ostrého a jasného obrazu na plátně by asi nebylo možné (a chybná je myslím i perspektiva obrazu oproti černému okraji plátna). Na originálu fotografie je zřejmá retuš (asi provedená v negativu nebo v pozitivu pak znovu přefotografovaném) na okrajích plátna a kolem vlasů Jitky Zvirocké, které do plátna zasahují. Očekával jsem však spojení dvou reálných snímků, montovaných ryze z technických důvodů (nemožnost vyfotografovat současně). Z této identifikace filmu je tedy zřejmé, že došlo ke spojení nesmyslnému a navíc s velkým časovým odstupem, neboť identifikace ruchařů by měla být jednoznačná a časové zařazení ohraničeno úmrtím Bohumíra Brunclíka.

[Newmy]

Takže je nakonec možné, že zrovna nedělali postsynchron, ale dabing

[Historik]

To je klidně možné, koneckonců dabingů dělali více než postsynchronů českých filmů. Byly tehdy v jednom kole, v pracovní dny byli plně vytíženi na Barrandově (tedy obrazně řečeno, neboť ruchy se dělaly převážně v ruchovém studiu v ateliérech v Hostivaři) a o weekendech jezdili do dabingu do studia ČST Brno (proto je Bohumír Brunclík uváděn na přelomu 60. a 70.let i jako tvůrce zvukových efektů u dabingů ČST Brno).
P.S. zvukové efekty v dabingu nemusely znamenat práci na celém filmu, často se dělaly ruchy jen na některé scény, a to proto, že některé ruchy nebyly na mezinárodních pásech, ale pouze na smíchaném zvuku s dialogy (to zejména platilo pro scény natáčené kontaktním zvukem, u nichž se výrobce nenamáhal s dovyrobením nesmíchaných pásů).
P.P.S. Petr Mach byl synem režiséra Josefa Macha a synovcem režiséra Jaroslava Macha.

[Vladajsoucna]

Škoda, že se těch pracovních listů nezachovalo více. Nebo snad ne?

[Historik]

Bohužel jen několik posledních, převážně neúplných. Úplně poslední, zajímavý minimálně pravděpodobným koncem natáčení ve Spartě, ze 3/4 sežraly myši (to není sranda, opravdu).
Ze zajímavějších filmů (mimo východní produkci a tituly zapadlé v propadlišti filmových dějin) jsou zřejmě kompletní záznamy k Wall Street, Neúplatní (ty už jsem zpracoval), Daryl a Dům na Carroll Street (ty ještě udělám).