HISTORIE ČESKÉHO DABINGU - rozcestník

Obecná diskuze o "zlaté éře" dabingů...

Moderátor: Historik

HISTORIE ČESKÉHO DABINGU - rozcestník

Příspěvekod -Q- » 10 črc 2008 12:59

Toto téma bylo s ohledem na velký rozsah a rozmanitost upraveno a rozděleno na více částí, začínajících slovem Historie. Prosíme o citlivé přiřazování nových příspěvků ke správným částem (pokud si nejste jisti, použijte toto téma, moderátoři příspěvek případně přeřadí).
nové dabingy vznikají, abychom pochopili krásu dabingů původních a vážili si jí
Uživatelský avatar
-Q-
 
Příspěvky: 654
Registrován: 30 čer 2008 18:31

Historie českého dabingu

Příspěvekod Historik » 21 črc 2008 11:20

Rozcestník - odkazy na jednotlivá témata k historii českého dabingu:

Historie - státy, obce a objekty
Toto téma slouží ke zpracování míst, tedy států, obcí a objektů, v nichž byl vyráběn český dabing.

Historie - živý dabing
Toto téma slouží ke zpracování problematiky tzv. živého dabingu.

Historie - záznamové druhy, šířky a formáty
Toto téma slouží ke zpracování problematiky druhů, šířek a formátů materiálů, na nichž byla a je zaznamenávána obrazová a/nebo zvuková složka filmů.

Historie - filmy v československé distribuci
Toto téma slouží k sestavení seznamu filmů, uvedených v československé filmové distribuci v letech 1949-1992.

Historie - stereofonie
Toto téma slouží ke zpracování problematiky stereofonie v dabingu, tedy použití vícekanálového záznamu zvuku, vyvolávajícího prostorový dojem.

Historie - dětští dabéři
Toto téma slouží k vytvoření seznamu dětských dabérů.

Historie - speakeři čtených titulků
Toto téma slouží k vytvoření seznamu speakerů, kteří četli úvodní a závěrečné titulky filmů s českým dabingem, u nichž byla zvolena čtená forma informací o tvůrcích filmu a/nebo dabingu.

Historie - úvodní a závěrečné titulky
Toto téma slouží ke zpracování problematiky obrazového nebo zvukového zpracování úvodních a závěrečných titulků dabovaných filmů.

Historie - literatura a pořady o dabingu
Toto téma slouží ke shromažďování informací o existující literatuře a pořadech o dabingu. Může jít monografie a periodika (knihy a časopisy), specializované pořady filmové, rozhlasové, televizní či jiné audiovizuální, ale také úryvky z jakýchkoliv jiných pořadů, v nichž je dabing zmíněn (např. vzpomínkové a zábavné pořady). Kromě odkazů může jít i o přepisy textů, identifikace účinkujících a jiné postřehy.

Historie - chyby v překladu a úpravě dialogů
Toto téma slouží ke shromažďování informací o chybách v překladech a úpravách dialogů.

Historie - cizorodé prvky v dabingu
Toto téma slouží ke shromažďování informací o případech, kdy je v dabingu použit dialog, který se od originálu odchyluje ve vyšší míře.

Souborná zpracování speciálních témat
V této sekci jsou dále souborná zpracování následujících speciálních témat:
Historie - dílo Williama Shakespeara v českém dabingu
Historie - filmy podle románů Karla Maye
Historie - nejobsazovanější dabéři 70. a 80. let

Historie - slovenský dabing
Toto téma slouží k zaznamenání informací o slovenském dabingu. Vzhledem k zaměření dabingforum.cz by mělo jít pouze o informace, které mají personální, místní nebo jinou důležitou souvislost s českým dabingem. Jde zejména o období let 1950-1992, kdy u filmového i televizního dabingu existovala určitá spojitost v rámci existence společného československého státu (spojitost české a slovenské části Československého filmu a Československé televize). Informacemi o slovenském dabingu můžete přispět na slovenské dabingforum.

Historie - cizojazyčný dabing
Toto téma slouží k zaznamenání informací o jiném, než českém a slovenském dabingu. Vzhledem k zaměření dabingforum.cz by mělo jít pouze o informace, které mají personální, místní nebo jinou důležitou souvislost s českým dabingem příp. československým/českým filmem. Jde zejména o dabing československých/českých filmů a seriálů, porovnávání dabingů apod.

Historie - podtitulky
Toto téma slouží k zaznamenání informací o druhém základním způsobu jazykové úpravy zvukových filmů vedle dabingu - podtitulcích. Vzhledem k zaměření dabingforum.cz by mělo jít pouze o informace, které mají personální, místní nebo jinou důležitou souvislost s českým dabingem příp. československým/českým filmem.


Etapizace historie českého dabingu:

Pro účely tohoto tématu je používána následující etapizace historie českého dabingu. Tato etapizace nijak nezpochybňuje právo určit na jiném místě a pro jiný účel etapizaci jinou, nejspíše podrobnější.

I.etapa - Rané období (1930-1949)
II.etapa - Vrcholné období (1949-1991)
III.etapa - Moderní období (1991-současnost)


Rané období začíná prvními pokusy komentářových dabingů dokumentárních filmů v roce 1930 a dialogových dabingů hraných a animovaných filmů v roce 1933 v soukromých studiích v Praze. Pokračuje komentářovými i dialogovými dabingy dokumentárních, hraných a animovaných filmů vyráběnými soukromými studii v Praze a Brně za Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) a končí komentářovými dabingy dokumentárních filmů vyráběnými znárodněnou československou kinematografií v letech 1945-1949.

Vrcholné (též klasické) období začíná v roce 1949 zavedením pravidelného dabování dokumentárních, hraných i animovaných filmů založením specializovaného studia při Distribuci Československého státním filmu, později Krátkém filmu a nakonec Filmovém studiu Barrandov pod názvem Studio pro úpravu zahraničních filmů a později Filmové studio Barrandov Dabing. Pokračuje v roce 1961 zavedením vlastního živého a později předtáčeného dabování v Československé televizi Praha, Ostrava a Brno. V původní podobě vlastně končí v roce 1989, kdy Filmové studio Barrandov Dabing zprovoznilo v Hostivaři tzv. videodabing (přesněji dabing pro VHS distribuci) a uchýlilo se k ne plně synchronním čteným překladům a tzv. rychlodabingům s jen částečným překrytím originálního zvuku. Na začátku roku 1990 se pak ke snížení úrovně jazykové úpravy filmů uchýlila i Československá televize, když se nakrátko vrátila po třiceti letech ke čteným překladům. Z praktických důvodů je však vrcholné období posunuto až do roku 1991 a končí ve filmovém dabingu opuštěním nahrávacích studií Sport a Sparta, v televizním dabingu zánikem Českoskovenské televize k 31.12.1991 a v obou těchto subjektech propouštěním personálu a přechodem uměleckých tvůrců dabingu ze zaměstnaneckého poměru na samostatnou výdělečnou činnost.

Moderní období začíná přestěhováním filmového dabingu do Hostivaře a posléze na samotný Barrandov, zahájením činnosti České televize (jejíž kvalitativní kontinuita s předcházejícím obdobím je největší) a vznikem soukromých studií, která zahajují dabování pro první soukromé televize (Premiéra, Nova) a vydavatele médií, zprvu videodistribuce VHS, posléze DVD a BD.

V budoucnosti se zejména nabízí rozdělení moderního období na dvě etapy, úpadkové období (1991-cca 2001) charakteristické málohlasnými dabingy soukromých studií pro videodistribuci a soukromé televize a současné období (cca 2001-současnost) charakteristické opětným zvyšováním úrovně dabingu zejména pro filmovou distribuci a v některých soukromých studií, návratem k plné synchronnosti, plnému překrytí původního zvuku a obsazení velkého počtu dabérů.
Historik
 
Příspěvky: 3334
Registrován: 17 lis 2009 18:59
Bydliště: Praha

Historie českého dabingu

Příspěvekod -Q- » 28 črc 2008 12:01

Historie českého dabingu v datech (sjednocené informace z doplňovacích příspěvků):

Filmový dabing
1921 Miloš Havel založil akciovou společnost A-B sloučením filmové společnosti American film a půjčovny filmů Biografia
1930 připravujeme první česky mluvený, cestopisný a přírodopisný velkofilm "Na lovu tygrů v Indii" (24.10.1930) (Prvním českým zvukovým filmem byla 27.2.1930 "Tonka Šibenice"). Zajímavost tohoto filmu zvyšuje hudební a slovní doprovod, který jest s nim synchronisován. Zvukové přednášky se zhostil náš známí cestovatel Ph. Mg. Vilém Němec. Tento první česky mluvený přírodní film bude překvapením celé veřejnosti - Vyrobily AB, akciové filmové továrny Praha-Vinohrady pro Beda Hellerfilm
1931 bratři Miloš a Václav Havlovi nechali vystavět Filmové továrny AB Barrandov (zprovozněny roku 1933), v nichž později vznikne (několikrát přejmenované) studio filmového dabingu
1931 "Afrika mluví" (13.3.1931) - Monumentální zvukový a mluvicí film afrických tajů a krás, natočený PAULEM L HÓFLEREM v produkci „COLUMBIA PICTURES". Je to zvukový film, nemá titulků, ale zato český slovní doprovod
1932 v atelieru AB. dokončuje se právě česká synchronisace cestopisného filmu "Rozpoutaná Afrika" (premiéra od 24.června v kinech Světozor - Kulturně výchovný film, z dosud neznámých končin černého světadílu), kterou uvádí na náš trh nová pražská půjčovna a výrobna ředitele Ludvíka Kantůrka. Pro slovní doprovod byl angažován člen Národního divadla v Praze Karel Jičínský. V letech 1930-1938 se česky namluví celkem 17 dokumentů
1932 V českém filmu Extase namluveny role rakouských herců Jiřinou Štěpničkovou a Ladislavem Boháčem
1933 přezpíván Polský film "Halka" - Pro československo získala tento film společnost LEOFILM, která v těchto dnech skončila českou synchronisaci v A-B ateliérech na Královských Vinohradech. Zpívají vynikající sólisté státní opery v Praze primadona Ada Nordenová (Halka), pěvec Bronislav Chorovič (Jontek) a operní sbory pražských divadel. Dirigent hudební skladatel Rudolf Piskáček
1933 vyroben první dabing hraného filmu - "Na stopě" (zachován v NFA) pro společnost Europafilm vyrobil ing. Miroslav Gebert, který přeložil dialog, sám namluvil většinu rolí, film stříhal a míchal (hned na to pracoval i na německé verzi - vzhledem k velikosti německé menšiny i velkému mezinárodnímu významu němčiny mezi světovými válkami byla československá filmová distribuce ve velké řadě filmů tvořena českými a německými verzemi filmů)
1934 nadabován francouzský film "„Amok...!" (Kletba tropů)" (distributor Grandfilm - dabováno v ateliérech A-B na Barrandově, Překladatel Shakespeara Bohumil Štěpánek, vymyslil si pro tento film dialogy s takovou pečlivostí, že jste ohromeni tím, že na většině míst skutečně není možno poznat, že tu nikdo jiný otevírá ústa a někdo jiný dodává hlas) a americký "Stezka smrti" (distributor Nationalfilm - Oceanfilm, nadabován Unionvoxem v obsazení Záhorský, Innemannová, Filipovský, Bartoš, Prchal, Černý, Ford); Oba filmy vlastně rozhodnou, jak se u nás osvědčí tak zv. „Dubbing". V Budapešti proveden český dabing filmu Marie, propuštěna z morálních důvodů
1935 Nationalfilm přikročil po úspěchu prvních česky dubbovaných filmů k dubbingu americké cowboyky "Hrdina prérie", následoval film "Děvče z Havaje"
1935 zahájilo činnost Dubbing-Studio, spol. pro synchronní překládání zvukových filmů s r. o. (1935-1943)
1937 nadabován polský film "Rapsodie Baltu" - český dubbing kulhá v pathetickém přednesu řeči a otrockém překladu polštiny. Distribuční společnost Kytkafilm za špatný dabing údajně žádala náhradu 65.000 Kč na ateliéru AAFI (Avantgardní artistická filmová industrie, Filmové studio Praha XI, Vratislavova 7)
1938 "Sněhurka a sedm trpaslíků" - Básník a překladatel E. A. Saudek jí napsal české dialogy a byl autorem českých textů písní, režisér Miloslav Jareš vedl dabingovou režii. Dubbing si vyžádal svízelné práce sedmi týdnů, některá scéna byla opakována na Barrandově i desetkrát, ba i stokrát, až byla konstatována žádoucí dokonalost Režii české verse. (Vyrobili Filmové továrny AB Barrandov) A všechna tahle práce, konzervovaná na zvukových foliích, se pečlivě zabalila a poslala do Hollywoodu, kde se s ní další čtyři týdny zabývali Disneyovi spolupracovníci, udělali nový zvukový pás, vyměnili dokonce anglické nápisy na postýlkách trpaslíků za české, a pak to všechno poslali zpět do Prahy. Bylo to celkem osm kopií, osm křehkých barevných celuloidových pásů
1939 "Zázračný lékař" (4.4.1939) - polský film v české řeči v úpravě Karla Špeliny
1941 "Zločin beze svědků" - první brněnský dabing, následován filmem "Loterie lásky", do roku 1943 bylo ještě v Brně nadabováno "Sedm havranů", "Skleněný most" a "Skandál s Dorou"
1947 namlouvány zahraniční krátkometrážní, středometrážní i dlouhometrážní dokumentární filmy. Šlo převážně o filmy sovětské, ale také bulharské, francouzské, dánské a další. Dabingy vyráběl Krátký film a další pro Československou filmovou společnost, přetvořenou záhy na Československý státní film
1948 Barrandovská studia byla po osvobození znárodněna a vládním nařízením vzníká Československý státní film (1948-1989), po roce 1989 byla studia zprivatizována; dabing se provizorně odehrával ve filmovém koncertním sálu Ve smečkách (cca 1948-1950), kde jinak nahrával Filmový symfonický orchestr (FISYA) hudbu k filmům. Na samotném Barrandově se po celou dobu existence Československého státního filmu dělaly míchačky (pokud se nedělaly v zahraničí) a laboratorní zpracování
1949 "Nebezpečná křižovatka" - První celovečerní hraný film poválečné éry převedený do češtiny, nadabování trvalo přibližně pět týdnů, u dabingu bylo patrno množství nedostatků (místy nestoprocentní synchronost, špatný výběr některých hlasů), těmito dabingy zahájilo činnost Studio pro úpravu zahraničních filmů (1949-1969) (Studio pro úpravu zahraničních filmů bylo původně součástí Dovozu a vývozu, poté patřilo pod Distribuci československého státního filmu, roku 1953 se vyčlenilo ze Správy distribuce v samostatný úsek, od 1.1.1956 bylo zařazeno pod Krátký film a nakonec se přesunulo 1.1.1962 na Barrandov) později označováno jako Filmové studio Barrandov dabing (1970-1992), Studio dabing AB Barrandov (1993-1995), Barrandov Studio dabing (1996 - současnost)
1950 následoval lotyšský film "Pod cizím jménem" a dvoudílná sovětská epopej "Stalingradská bitva" (1.díl uveden s titulky a dabován dodatečně, 2.díl uveden již dabovaný) dabingové nedostatky se již po zkušenosti z předchozích dvou filmů podařilo eliminovat na minimum, pokračovalo se "převedením" německých filmů "Život v kanafasu", "Blumova aféra", "Rotace", a sovětským dvoudílným barevným filmem "Pád Berlína"
1950 Ve zrušeném kině Sport na Smíchově bylo dokončeno první stálé dabingové studio Československého státního filmu, kam se přesunul dabing ze studia Ve smečkách (1950-1991)
195x roční produkce se zpravidelnila a postupně zvyšovala ze sedmi až na sedmdesát filmů ročně
1960 v Bratislavě zprovozněno Štúdio pre úpravu zahraničných filmov (dříve slovensky dabované filmy byly vyrobeny v Praze). Toto Štúdio se později přejmenovalo na Filmové štúdio Bratislava-Koliba dabing, podobně jako pražské Studio pro úpravu zahraničních filmů na Filmové studio Barrandov dabing
1968 Druhé stálé dabingové studio Československého státního filmu bylo studio Sparta, zřízené v průběhu roku 1968 v bývalém kinu Sparta v Michli. Důvodem bylo zvýšení kapacity filmového dabingu na cca desetinásobek oproti začátku 50.let a potřeba nových prostor (1968-1990)
1991 cca "Barrandovský" dabing se přestěhoval do studia v areálu ateliérů v Hostivaři a zakrátko se definitivně vrátil na samotný Barrandov, kde se dělal před válkou a kde je dodnes

Televizní dabing
1953 začíná vysílat Československá televize
195x v televizi čteny živě titulky z kina - Na 1. pavlači v 3. patře Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici byla tehdy promítací síň, snad jediná, kterou tehdy televize měla. Nadšenci, kteří v těch letech televizi rozjížděli, poznali záhy po zahájení vysílání, že se v programu bez filmu neobejdou. A zjistili, že se na obrazovce za tehdejšího stavu techniky nedají přečíst podtitulky. Zpočátku předčítal titulky jeden hlas a pod ním šel zvuk z filmu. Mužský hlas, ženský hlas — to už byla rozvinutější forma interpretace zahraničních filmů
1959 cca - výroba dabingu natáčeného klasickou cestou tehdy trvala týdny. Televize neměla ani laboratoře, ani natáčecí studio pro dabing, ani vlastní střižny a mnoho dalších náležitostí. Proto vznikla myšlenka vysílat dabing živě. Máme přece Pavlač — tedy projekci v Besedě na pavlači - máme originální kopii, originální dialogovou listinu, tak co nám chybí? Dabéři — herci, kteří dabují. Ti jsou v Praze znamenití. Režiséři — kteří se tohoto úkolu neleknou - ti byli získáni. Napřed jeden, pak další. Kdo to bude organizovat — produkční pracovníci — pár nadšenců se našlo. Tak začneme, ne? Tam v Besedě na Pavlači si odbýval první kroky živý dabing - tam se zkoušel. A jak tehdá zmínil Vítězslav Vejražka, byla to dřina. Později se dabing odehrával ve studiu Skaut (studio otevřeno roku 1959 v bývalém kině Skaut - nyní divadlo Minor), několikrát dokonce v činoherních studiích E a F Československého rozhlasu v Karlíně. Onou režisérkou průkopnicí byla Blanka Nováková, tehdy měla na přípravu českého znění pouze týden až deset dnů. Nikde jinde dabing tímto obdobím neprošel. Jenom televize NDR vysílala jednou dabing živě. Roku 1962 ho tam nastudovala s německými herci právě režisérka pražské televize Blanka Nováková
1961 u významějších filmů se díky fandovství a velké chuti tvůrců nabídnout kvalitní umělecký zážitek, začínají umazávat dialogy, prvním byl Šolochovův a Bondarčukův "Osud člověka" (*premiéra 10.4.1960), následovali filmy "Romeo a Julie" (27.8.1961), "Cyrano z Bergeracu" (21.9.1961), "Macbeth" (15.7.1962), "Hamlet" (7.10.1962)
1961 5-ti dílný seriál "Vzpoura svědomí" (premiéra 3.12.1961) - první živě dabovaný seriál
1962 dokončeno dabingové studio ČST v Brně (1962-1996)
1964 ČST zakoupila záznamové zařízení. Vedení televize ho umístilo do Brna, údajně proto, že v Praze by se pro ně nenašel prostor. Během výroby prvního brněnského dabingu 22. ledna 1964 v Typosu však zařízení vyhořelo. Jeho režisér Miroslav Ambro (26 let) při požáru zahynul. Dabováno bylo Polanského komorní drama "Nůž ve vodě". Po požáru se v Brně dabing nakonec dokončil a to již v červnu 1964 (premiéra 20.6.1964 21.15) v režii Antonína Klimeše. Vyrobila Redakce filmových pořadů ČST Brno. Dabingové studio tehdy vedl Miroslav Kratochvíl, který po roce odešel do pražské dabingové redakce. Další tituly režírovali opět pražští tvůrci Irena Skružná, Vladimír Krška nebo Blanka Nováková. Koncem roku 1964 se režie dabingu anglického filmu "Prodané životy" (premiéra 10.10.1964 20.50) chopil Milan Messany, který u této profese v brněnském dabingu zůstal.
1964 prvním klasickým předtáčeným televizním dabingem byl nakonec v Praze po druhé dabovaný "Hamlet" (premiéra 19.4.1964 v 20:00) (zachován v archívu ČT) - z dabingu ještě čiší divadelnost, v průběhu tří hodinového filmu se ale znatelně vyvíjí v dabing jaký známe dnes - nevznikal ještě na stálém záznamovém zařízení v dabingovém studiu, ale improvizovaně, vyrobilo Ústřední televisní studio Praha
1964 v Praze se narychlo vybudovalo dabingové studio Dobeška (nyní Divadlo Sklep) (1964-1979), To mělo být dočasné řešení. Tato „dočasnost“ trvala šestnáct let
1966 "Dobrodružství kapitána Cooka" první předtáčený český dabing seriálu. Dabing byl mluvený na jeden zátah, herci tak nesměli v průběhu udělat chybu
1968 do provozu uvedeno dabingové studio ČST v Košicích
1970 "Príhody pána Michala" - prvý slovensky dabovaný seriál
1973 začiatok výrobu dabingu v novom dabingovom štúdiu v Bratislave v Mlynské dolině (12.04.1973)
1974 začiatok výrobu dabingu v novom dabingovom štúdiu v Banskej Bystrici (27.08.1974)
19xx "Rozoraná celina" - prvý slovenský dabing celovečerného filmu. Připravil režisér Franěk Chmiel
1977 Londýnská pobočka americké firmy Ampex instalovala v Praze nové zařízení pro dabing pořadů zaznamenaných na videomagnetický pás (umožňuje zaznamenávat dabing elektronicky)
1996 Březen - Organizační změnou v Televizním studiu Brno zrušen dabing. Bylo tak zrušeno univerzální zvukové studio Sibiř v Husovicích, vzniklé v druhé polovině 80.let, kam se dabing přestěhoval po opuštění prostor na třídě Kpt. Jaroše.

Amatérský videodabing
1971 v Brně se letos konalo poprvé jako novinka také Videofórum, lépe řečeno třídenní konference o takzvaných videokazetách, což je pravděpodobně budoucnost filmu ve světě. Videokazety jsou jakési gramodesky s obrazem. Pomocí magnetického záznamu obrazu se vyřazuje dosavadní reprodukční technika a koneckonců nám videokazety umožní mít vlastní filmotéku doma, jako máme dnes knihovnu nebo gramodesky
1977 cca v druhé polovině sedmdesátých let nadabovala překladatelka a tlumočnice Dana Hábová dvě VHS kazety s béčkovými válečnými filmy pro kamarády promítače
1981 v první polovině osmdesátých let se oběvují první domácí videopřehrávače i u lidí mimo film. Kvůli rozsáhlé cenzuře se k nám nedostávají moderní (závadné) filmy - americké horory a akční filmy, německé eroťáky, hongkongské kungfu mlátičky atp. , či i filmy emigrantů - oskarový Miloš Forman (vyjímkou je u nás točený "Amadeus", těsně před revolucí byli promítány i "Vlasy"), či nepříliš známý režisér erotických snímků Alan Vydra. Obdobně např. Krotitelé duchů slovenského rodáka Ivana Reitmana. S příchodem domácích videopřehrávačů si je proto lidé začnou vozit na Videu2000, VHS a Betakazetách např. od rodin žijících v zahraničí. Z Německa, Anglie, z Polska kde se nahrávali skrytými satelity z tehdy nekodovaného Sky movies, ale i z Holandska, Slovinska, či Itálie. Filmy pak doma na koleni, často z první, překládají a namlouvají nadšenci - mezi prvními byli spisovatel Ondřej Neff, muzikant Ondřej Hejma, či Tomáš z Ostravy. Jiní namluvené filmy kopírují dále. Díky vysoké poptávce i nonstop na několika videích napíchnutých paralelně za sebou. Filmy si zájemci vybírali ze zaslaného seznamu, později se s nimi obchoduje na burzách - filmy se tak dostávají do všech koutů Československa
1984 "Je stíhán 39letý československý státní občan, trvale žijící v NSR, který na hraničním přechodu Rozvadov zatajil před celními orgány 224 videokazet"
1989 záhy po revoluci se simultální dabing dostává i do videodistribuce ÚPF (po privatizaci v roce 1990 Lucernafilm video, po roce 1995 Bontonfilm) a po více než 30ti letech zpět na kanály ČST. Zejména na provizorní OK3 (14.4.1990-31.12.1992) tvořeném na základě programu zachycovaného ze satelitů - vyjímečně do roku 1994 i na prvním či druhém programu
1990 "Říká se, že na černém trhu jsou k dispozici přes čtyři tisíce filmů" - Filmy dabuje a svým způsobem distribuuje nezpočet lidí ve všech koutech republiky, na vesnicích i ve městech, mladí i staří. Po revoluci není díky nedostatečným zákonům potřeba nic skrývat, amatérští distributoři tak v součtu předčí nabídkou i vzniklou oficiální videodistribuci. Lidé si nechávají namluvit dovezené filmy u známích, či u již poloprofesionálních společností - např. Teleklub UFO, Videostudio Astra 2. Na sídlištích mezi havíři se za okny objevovaly transparenty s nápisy VIDEOPŮJČOVNA, kde se na chodbách půjčovalo na občanku. Vznikali ale i oficiální videopůjčovny na náměstích s čistě amatérskou tvorbou. Rok 1990 je tak pomyslným vrcholem amatérského dabování
1991 založen první poskytovatel kabelové televize Kabel Plus a.s., který rychlodabingem (zprvu jednohlasím, později je obsazováno více herců) dabuje filmy americké stanice TNT. Šlo o americké klasické filmy z 30.–80. let
1993 začíná vysílat již první komerční TV, amatérské dabování postupně upadá
1994 objevují se poslední jednohlasně dabované vyjímky

Profesionální videodabing
1986 1.7 1986 - V prodejně Filmových laboratoří Barrandov v pasáži spojující Příkopy s Gorkého náměstím (nynější pasáž České národní banky) bylo zahájeno půjčování videokazet formátů VHS a Beta. Katalog nabízí 50 pořadů a do konce roku, by jich mělo ještě jednou tolik přibýt. To je nezbytné, pokud se má půjčovna stát životaschopnou konkurencí černému trhu s programy na často pochybné úrovni. Je nutné ocenit, že první krok jako odpověď na rozšířené vlastnictví přehrávačů byl tedy učiněn, ale pokud má tato akce splnit svůj účel, je nutné, aby následovali další
1987 od srpna začali Filmové laboratoře Gottwaldov kompletaci videokazet pro systém VHS. Kvalitativně byly srovnatelné se za hraničními výrobky, protože se používal dovážený magnetický nosič
-V plánu-


Přispěli zejména uživatelé Newmy a Historik, a mnoho dalších dílčími příspěvky. Informace čerpají z nejrůznějších zdrojů počínaje starými časopisy uloženými v národní knihovně, přes údaje a rozhovory s tehdejšími tvůrci rozeseté po internetu, až po diplomovou práci pana Petera Guldana�
nové dabingy vznikají, abychom pochopili krásu dabingů původních a vážili si jí
Uživatelský avatar
-Q-
 
Příspěvky: 654
Registrován: 30 čer 2008 18:31

Re: Počátky českého dabingu

Příspěvekod Historik » 20 lis 2009 22:58

Zřejmě v roce 1948 bylo nadabováno několik krátkých dokumentárních filmů s čteným komentářem bez dialogů, v roce 1949 byl dabován dokumentární film Podivné vítězství.

Nebezpečná křižovatka
První celovečerní hraný film uvedený v českém znění
Výrobce: Československý státní film (ještě neuvedeno pod názvem Studio pro úpravu zahraničních filmů, ale byla to jeho první práce)
Rok výroby: 1949, distribuční premiéra: 1950
Vedoucí výroby: Jan Jelenský
Překlad, dialogy a režie českého znění: Miroslav Gebert
V českém znění: Bohumil Záhorský, Jaroslav Marvan, Leo Spáčil
V tisku probíhala debata o správném pojmenování disciplíny, pojem český dubbing odmítán pro anglický původ, proto navrhovány pojmy český dialog, české přemluvení, česká verse, později se ustálilo české znění nebo česká verze

Stalingradská bitva
Zřejmě druhý celovečerní hraný film uvedený v českém znění (1.díl uveden s titulky a dabován dodatečně, 2.díl uveden již dabovaný)
Režie českého znění: Josef Hašler, podle jiného pramene: Miroslav Gebert (každopádně oni dva novodobý český dabing rozjeli).
Historik
 
Příspěvky: 3334
Registrován: 17 lis 2009 18:59
Bydliště: Praha

Re: Počátky českého dabingu

Příspěvekod -Q- » 11 led 2010 16:17

bylo by zajímavé ty dabingy někdy slyšet, než se v archivech rozpadnou na prach

cituju příspěvek z topicu Sněhurky a sedmi trpaslíků..."Bylo to celkem osm kopií, osm křehkých barevných celuloidových pásů, které se na počátku německé okupace rozkutálely po soukromých fanoušcích a dnes jsou dostupné jen v několika částech." - 1970
nové dabingy vznikají, abychom pochopili krásu dabingů původních a vážili si jí
Uživatelský avatar
-Q-
 
Příspěvky: 654
Registrován: 30 čer 2008 18:31

Re: Počátky českého dabingu

Příspěvekod AGAMENON » 11 led 2010 16:34

-Q- píše:bylo by zajímavé ty dabingy někdy slyšet, než se v archivech rozpadnou na prach

cituju příspěvek z topicu Sněhurky a sedmi trpaslíků..."Bylo to celkem osm kopií, osm křehkých barevných celuloidových pásů, které se na počátku německé okupace rozkutálely po soukromých fanoušcích a dnes jsou dostupné jen v několika částech." - 1970

Chtělo by to obsadit NFA :twisted:
Taky by mě to zajímalo, co se vůbec dochovalo, ale jak se k těm filmům dostat. Nikdo ti je nepujčí, možná NFA (pokud je vůbec má kompletní, některé filmy, např. severokorejská Květinářka nemá poslední pás), ale jen za těžký love a musíš si ještě udělat filmový klub, navíc některý tituly nepustí vůbec. Byla by zde sice teoretická šance na filmových katedrách, ale tam jsou zajetý filmy (Antonioni, Passolini,..), takže šance opět nulová. Je to strašně depresivní, když si člověk čte, co tady všechno bylo (stačí projet první republiku), a že to nikdy neuvidí.
Obrázek

JEDINĚ BRNO!!!

TOP DABÉŘI:
Jiří Brož, Josef Větrovec, Ladislav Lakomý, Jiří Tomek, Luděk Munzar, Ladislav Županič, Jiří Holý, Josef Langmiler, Petr Haničinec, Karel Jánský, Zdeněk Junák, Alois Švehlík
Uživatelský avatar
AGAMENON
 
Příspěvky: 1281
Registrován: 12 zář 2008 10:31
Bydliště: Brno

Re: Počátky českého dabingu

Příspěvekod ReDabér » 23 úno 2010 10:47

Nedávno jsem si prohlížel jednu encyklopedii o Česku a bylo zde i heslo "dabing". Suma sumarum to byly běžné věci: Dabing vznikal od 1949, v 60. - 80. letech byl jeden z nejlepších v Evropě, po listopadu '89 se vznikem soukromých TV a vydáváním VHS se rozmnožila studia a došlo také k poklesu úrovně a že v 90. letech se experimentovalo s rychlodabingem, od keterého se ale (naštěstí) upustilo.
Co mě překvapilo bylo, že dabingy vznikaly i ve 30. letech (měl jsem zato, že vznikl pouze 1 a potom až dabing Sněhurky), ale nebyly kladně přijaty a dabing si získal fanoušky až při uvedení kvalitního dabingu Sněhurky a sedmi trpaslíků.
Uživatelský avatar
ReDabér
 
Příspěvky: 5555
Registrován: 25 bře 2008 16:23
Bydliště: Praha

Re: Počátky českého dabingu

Příspěvekod Lukiz » 19 bře 2010 12:26

Našel jsem zajímavý článek o počátcích televizního dabingu: PDF strana 42 (EDIT: aktuální odkaz)
Zvukař Vladimír Štěpánek vzpomínal, že nejdříve se v televizi četli titulky z kina, pak okolo roku 1959 začali překrývat rychlodabingem. U významnějších filmů (zmiňuje Osud člověka, Romeo a Julie, Cyrano z Bergeracu, Macbeth) zvolili "umazání" původních dialogů a živý dabing. Skutečný předtočený dabing dorazil s filmem Hamlet.
Lukiz
 
Příspěvky: 4272
Registrován: 18 pro 2008 22:25

Re: Počátky českého dabingu

Příspěvekod Newmy » 26 bře 2010 15:35

ReDabér píše:Co mě překvapilo bylo, že dabingy vznikaly i ve 30. letech

Tak jsem trochu pátral a v roce 1934 byli minimálně nadabovány francouzský film Amok a americký Stezka smrti.
http://www.masbirka.cz/kolekce/15-mcdon ... %9B%20doma - Happy Meal Konečně doma
http://www.animsvet.cz/ - Databáze animovaného filmu
Uživatelský avatar
Newmy
 
Příspěvky: 4240
Registrován: 08 dub 2008 18:16
Bydliště: Brno

Re: Počátky českého dabingu

Příspěvekod Newmy » 26 bře 2010 19:58

První brněnský dabing je z roku 1941 a to film Zločin beze svědků, hned následován filmem Loterie lásky. Do roku 1943 bylo ještě v Brně nadabováno Sedm havranů, Skleněný most a Skandál s Dorou.
http://www.masbirka.cz/kolekce/15-mcdon ... %9B%20doma - Happy Meal Konečně doma
http://www.animsvet.cz/ - Databáze animovaného filmu
Uživatelský avatar
Newmy
 
Příspěvky: 4240
Registrován: 08 dub 2008 18:16
Bydliště: Brno

Další

Zpět na Staré dabingy

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník







Edna.cz - seriály a titulky
Filmtoro - filmy online

SerialZone.cz - seriály