Nebudeme-li počítat
jednotlivé dabované role v českých a koprodukčních filmech (zejména
Extase), které měly vzhledem k mezinárodnímu obsazení charakter částečného dabingu, byl prvním zahraničním filmem uvedeným v českém znění srovnatelným s dabingem (nikoliv samostatně natočenou vícejazyčnou verzí) polský film
Halka z roku 1929 (světová premiéra 2.1.1930) režiséra Konstanty Meglickiho. Šlo o adaptaci stejnojmenné polské národní opery skladatele Stanisława Moniuszka (jistá obdoba české opery Prodaná nevěsta), kterou hrálo s úspěchem i Národní divadlo v Praze. Některé prameny uvádějí, že se v originále nejednalo o zvukový film v pravém smyslu, ale o původně němý film se synchronizovaným (tedy zřejmě ne dokonale synchronním) hudebním doprovodem a velmi zřetelným jevištním pojetím. Zajímavé také je, že hlavní ženskou a mužskou roli nezpívali herci, ale Halku nazpívala Zusanna Karinn a Jontka Władysław Ladis-Kiepura (mladší bratr slavnějšího pěvce Jana Kiepury), který pak tuto roli i hrál v pozdějším filmovém zpracování téže opery z roku 1937.
Film uvedla do československé filmové distribuce společnost Leofilm, měl premiéru 26.5.1933 a byl nadabován se souhlasem polské výrobní společnosti Wirfilm zřejmě v březnu 1933 ve zvukovém atelieru společnosti AB v Praze na Královských Vinohradech. Hlavní role nazpívali přední sólisté Národního divadla v Praze (též uváděni jako sólisté Státní opery), sopranistka Ada Nordenová (vlastním jménem Anna Nováková-Jeníčková, 1891-1973) a tenorista Bronislav Chorovič (1888-1980). Sbory nazpíval kolektiv operních sborů pražských divadel.
Snad proto, že nešlo o film s mluvenými dialogy, ale přezpívání operních textů, není česká verze označována za první český dialogový dabing v pravém smyslu. Asi také proto, že zřejmě byly použity české zpěvní texty pro jevištní provedení a nelze mluvit o úpravě dialogů pro dabing v dnešním smyslu. Proto je za první česky dabovaný film považován až film
Na stopě, jehož česká verze však vznikla až o několik měsíců později. I u Halky ale o podstatu dabingu šlo – přezpívání sólových partů i sborů do češtiny. Jelikož v té době neexistovaly mezinárodní zvukové pásy pro dabing a hudba byla od zpěvu neoddělitelná, musela být znovu nahrána i hudba. Orchestr sestavený z členů orchestrů pražských divadel řídil známý hudební skladatel a dirigent Rudolf Piskáček.
Dabované zpěvní texty byly současně uvedeny i v podtitulcích, což některé články v periodikách označily za zbytečné. Ověřit si způsob provedení a celkové vyznění díla zřejmě už nebude možné, neboť žádná dabovaná kopie se pravděpodobně nedochovala. Prvotní informace se zmiňovaly i o možnosti vzniku německého nebo francouzského dabingu v Praze. Pozdější zmínky hovoří už jen o verzi německé.
- Ada Nordenová-Bronislav Chorovič-Rudolf Piskáček
- Halka česká verze.jpg (54.78 KiB) Zobrazeno 2728 x