Sovětský film z roku 1936 (v některých pramenech uváděno 1937 i 1938), premiérovaný v Československu 30.dubna 1937 společností Praha-Paříž, která měla distribuční monopol na filmy sdružení Sojuzintorgkino. Obnovenou premiéru měl v roce 1945 (někde uváděno 1946), nevím, zda z původních předválečných či nově dodaných a nově otitulkovaných kopií. Další obnovenou premiéru v českém znění měl 16.2.1951 (první projekce) resp. 6.4.1951 (běžná distribuce).
S jistou dávkou pochopení i dnes „koukatelný“ film, dokonce se „zábavnými vložkami“, nechtěně představovanými dnes poněkud komickými trikovými záběry. Poměrně dost scén bylo zjevně provedeno v ateliérových interiérech včetně animací na modelech. Zábavná je zejména scéna, kdy obří dravec unáší chlapce a poté, co je sestřelen, ještě doplachtí a chlapce bezpečně dopraví na zem (
http://www.youtube.com/watch?v=my1ZtiMt1SU&NR=1). Ve své době byly přitom tyto triky poměrně dost ceněny:
... sopečný výbuch a únos malého Roberta kondorem do skalního hnízda, jsou prací znamenitého ruského trikaře A.Ptuška ...
Úvodní titulky, odpovídající dobové typografii titulků československých filmů, jsou české, bílé, sázené na sklo nad tmavším strukturovaným podkladem, čímž vzniká stín. Na rozdíl od mnohých jiných filmů s ranými dabingy, jejichž distribuce nepřesáhla éru Československého státního filmu, tento byl příležitostně uváděn i později. Někdy na přelomu 50. a 60.let (možná v době kopírování z hořlavého na bezpečný film) byl úvodní titulek (pravděpodobně ČESKOSLOVENSKÝ STÁTNÍ FILM uvádí) nahrazen titulkem ÚSTŘEDNÍ PŮJČOVNA FILMŮ PRAHA UVÁDÍ.
Děj je v originále dokontováván psanými mezititulky v cyrilici, zatímco v dabované kopii jsou tyto texty vystříhány a nahrazeny mluveným komentářem
Františka Hanuse, tedy pro dětské publikum jistě lepší varianta. Jiné texty v obraze jsou ponechány v originále (nejsou prostřihávány) a jejich obsah, pokud je to potřebné, je tlumočen exponovanými českými podtitulky. Kromě jednoho případu, kdy chlapec píše cyrilicí dopis, jsou ostatní texty vztahující se k ději (zejména nápisy na mapách) psané latinkou, což vyvolává domněnku, že v originále byly ruské psané cyrilicí a tedy že jde o vsuvky vyrobené pro dabovanou kopii. I na originální ruské kopii jsou však psané latinkou a na jednom místě je přes tento titulek animace modelu lodi, což naznačuje, že jde o originál, takovou složitostí by se zřejmě při úpravě dabované kopie nezabývali. Jinak se ale sovětští tvůrci s latinkou příliš "nepárali" (viz nápis na lodi DUNCAN GLASGOW).
- Duncan.jpg (28.39 KiB) Zobrazeno 16378 x
V dabingu je se svým slovenským přízvukem zajímavý zejména slovenský herec
František Zvarík v hlavní roli Jacquese Paganela (Nikolaj Čerkasov). Podobně jako
Otto Lackovič si tak již v začátcích dabingu zadaboval slovenský herec česky, podobně jako naopak
František Hanus daboval v roce 1950 slovensky. Možný důvod obsazení
Františka Zvaríka je uveden níže.
Součástí českých dialogů jsou i dva české texty písní (první ve dvou variantách, tedy vlastně tři). První píseň
Šťastná zem zpívá mimo obraz
Vilma Meyerová (zpívala za Hanu Vítovou některé pěvecké party ve filmu Pytlákova schovanka). Druhou píseň zpívá Jacques Paganel a jde o známou píseň
Námořník (
Kapitán, kapitán, ten si žije, ze všeho si dělá legraci, kapitán, kapitán veselý je, i když loď se v bouři sem tam kymácí), kterou zkomponoval Isaac Dunajevskij pro tento film, ale v Sovětském svazu, stejně jako u nás i v některých dalších zemích, stala se populární i mimo něj. Na rozdíl od pozdějších populárních provedení, např. od Rudolfa Cortése (
http://www.youtube.com/watch?v=p0KqqZUUF98), ve filmu zazní v operetním až operním podání. Na první dojem nahradil dabéra v tomto partu zpěvák, může však jít i o tutéž osobu. To by mohl být důvod obsazení Františka Zvaríka (vedle toho, že zřejmě tehdy hostoval v Praze), neboť byl jak činohercem, tak operním zpěvákem.
Jako autor českých dialogů (a tedy zřejmě i textů písní) je uveden
Josef Hašler, v externích zdrojích nesouvisejících s filmem je jako autor textu písně
Námořník uváděn
Jiří Voldán. Dataci jsem nenašel a nevím proto, jestli Voldánův text vznikl před dabováním filmu či až po něm, časově je ve Voldánově tvorbě možné obojí. Nedokážu ani přesně posoudit, zda jsou texty zcela totožné, ale každopádně jsou velmi podobné a druhý musel být ovlivněn prvním.
Jinak zvukově připomíná dabing film
První depeše. Z hlediska sejmutí zvuku je mnohem lepší než první dabingy natočené ve studiu Smečky. Potvrzuje to předpoklad, že dabing vznikl v druhé polovině roku 1950 již ve studiu Sport. Ale i když nepočítáme vyložený výpadek zvuku na konci filmu daný zřejmě technickou chybou při zpracování dané kombinované kopie, na mnoha místech úplně chybí ruchy a na některých místech jsou velmi jednoduché, např. ať jde o klidné moře, bouřící moře či vodopád, vše připomíná spíše šplouchání vody ve skleničce (a možná tak byly ruchy skutečně vyrobeny, přímo při natáčení dialogů). Bez přesného porovnání s originálem však těžko posoudit, zda je to nedokonalost originálu či dabingu. První možnosti svědčí, že sovětské filmy mívaly obvykle vzorně dodávané mezinárodní pásy (neboť se tam běžně dabovalo už v 30.letech do jazyků národů Sovětského svazu), ale řada exteriérových scén se točila "na němo" a ruchy se studiově nedodělávaly (viz též např. 1. i 2.dabing filmu
Příběh opravdového člověka). Druhé možnosti nasvědčuje, že český dabing tehdy ještě neuměl dodělávat složitější ruchy a pokud nebyly k dispozici mezinárodní pásy, byla jistá technická omezení.
Info za laskavé spolupráce Josefa.Nožičky.
Takže v nejbližší době na základě poznámek už konečně udělám souhrn poznatků ohledně písní tohoto filmu. Herec, kterého daboval Boba Švarc, se jmenoval Nikolaj Nikolajevič Adelung, konsula v Patagonii hrál Iona Abramovič Bij-Brodskij.