Cvokové / Les cracks

Nové i ty starší

Moderátor: ReDabér

Odpovědět
Uživatelský avatar
Roko
Admin
Příspěvky: 3232
Registrován: 09 srp 2009 11:39

Cvokové / Les cracks

Příspěvek od Roko »

Obrázek
Info: IMDB | ČSFD | FDB

V českém znění: Jiří Bruder - Bourvil (Jules Auguste Duroc), Jana Drbohlavová - Monique Tarbès (Delphine Durocová), Eduard Cupák - Robert Hirsch (exekutor Léon Mulot), Bohumil Bezouška - Gianni Bonagura (komandatore Pifarelli), Bedřich Šetena - Bernard Verley (Lelièvre), Jan Teplý - Patrick Préjean (Lucien Médard), Pavel Spálený - Edmond Beauchamp (starší cyklista), Josef Mixa - Michel de Ré (markýz de Lion), Jiří Pick - Teddy Billis (Mouton), Jan Sedliský - Fernand Guiot (velitel četníků), Bohumil Švarc (povzbuzovač z La Gauloise), Vladimír Pospíšil (četník), Viktor Preiss, Zdeněk Blažek, Jan Schánilec, Jiří Prager a Stanislav Fišer (cyklisté) a další

Zvuk: Václav Hálek
Střih: Jana Boháčová
Dialogy a režie českého znění: Irena Skružná
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing 1970
salgado
Příspěvky: 2476
Registrován: 06 zář 2010 13:45

Re: Cvokové / Les cracks

Příspěvek od salgado »

A jaký je celkový dojem z dabingu? Běžel někdy v TV?
Uživatelský avatar
bloom
Globální moderátor
Příspěvky: 6797
Registrován: 18 črc 2008 17:43

Re: Cvokové / Les cracks

Příspěvek od bloom »

Já jsem měl z dabingu velmi dobrý dojem, z filmu pak o dost slabší.
Jak už naznačil pan kolega, zajímavosti ohledně dabingových titulků a TV uvedení doplní nejspíše Historik,resp. Licence2kill.
Historik
Příspěvky: 2790
Registrován: 17 lis 2009 18:59
Bydliště: Praha

Re: Cvokové / Les cracks

Příspěvek od Historik »

Další z filmů, u kterých není běžně známo, že byl v naší filmové distribuci uveden ve dvou jazykových verzích – v originále s podtitulky i s českým dabingem (podobně jako donedávna „vzrušeně“ diskutovaná Planeta opic). Licence2kill by mohl upřesnit, jak to bylo s uvedením v ČST.

Předně stojí za zmínku obrazové úpravy dabované české národní distribuční kopie. Zjevně nebyly k dispozici mezinárodní obrazové podklady, které by umožnily namontovat české úvodní a závěrečné titulky na dějový obrazový podklad, jak je tomu u originálních titulků (http://www.youtube.com/watch?v=P0fKHv3Kmb8). Originální úvodní a závěrečné titulky na obrazovém podkladu tak byly nahrazeny (dle tehdejší běžné praxe) nově vytvořenými českými úvodními a závěrečnými titulky na tzv. neutrálním pozadí (barevně se měnící texty na modrém pozadí). Jejich autoři se nicméně velmi přiblížili pojetí originálu fotografiemi herců v hlavních rolích v rozfázovaném pohybu se jmény pod obrázky (obr. 1).
Cvokové1.jpg
Cvokové1.jpg (37.22 KiB) Zobrazeno 9999 x
V úvodních titulcích jsou po distributorovi a názvu filmu uvedeni tvůrci filmu, pět herců v hlavních rolích a tvůrci dabingu, v závěrečných titulcích jsou pak herci v hlavních rolích zopakováni. V úvodních i závěrečných titulcích tedy chybí herci v menších rolích a zejména v nich není uveden ani jediný dabér. Údaje o všech výše uvedených dabérech pocházejí tedy jen z odposlechu. Přitom se ale nezdá, že by titulky byly dodatečně cenzurovány vystřižením celého bloku dabérů kvůli nějakému nežádoucímu jménu (jako např. Velký šéf či Muž z Acapulca). V dochované kopii je sice střih mezi posledním úvodním titulkem se jménem Ireny Skružné a začátkem dějové části filmu, ale umístění jmen dabérů v této části úvodních titulků (tedy přerušení jmen herců a dabérů jmény tvůrců dabingu) by bylo ve vztahu k tehdejší praxi unikátní. Střih tedy vypadá více jako zásah technický (slepka přetrženého filmu či rekonstrukce z více kopií, které dělaly barrandovské laboratoře v průběhu distribuce), než zásah cenzurní. Žádné střihy se nezdají být ani v titulcích závěrečných.

Je-li tato úvaha správná, musíme přijmout skutečnost, že dabovaná kopie jména dabérů nikdy neobsahovala. I to by však bylo v tehdejší praxi značně neobvyklé a jediným přijatelným vysvětlením je opět jen cenzurní zásah, v tomto případě však ještě před výrobou titulků resp. finalizací laboratorního zpracování kopií (obdobou by byla výroba titulků bez jména Věry Barešové, příp. Lubora Tokoše). Neúplnost titulků připomíná spíše film Briliantová ruka, o němž však víme, že jde o sovětský film dabovaný krátce po rozhodnutí většiny předních herců-dabérů (na základě výzvy z FITES), že nebudou dabovat sovětské filmy. Situace byla proto řešena nasazením do té doby druhořadých dabérů na hlavní role, angažováním herců oblastních divadel a neherců – dabingových techniků. Ti, kteří „jako první zradili a začali kolaborovat“ (citace jednoho pamětníka), si nepřáli být uvedeni v titulcích a dabovali anonymně (to v jednom rozhlasovém rozhovoru potvrzuje i Karel Beníško). To by však neměl být případ tohoto francouzsko-italského filmu.

Úvod dějové části filmu je pojat jako reminiscence na němý film, je černobílý, němý, s hudbou v podobě klavírního doprovodu ve stylu neozvučených kin a mluvené slovo je nahrazeno texty na titulcích. Jde přitom o mezititulky (texty vstříhávané mezi děj - obr.2), ale také o montáže děje a titulků v jednom obraze vedle sebe (obr.3), což je vlastně moderní novotvar ve stylu němého filmu daný možnostmi širokoúhlého obrazu.
Cvokové2.jpg
Cvokové2.jpg (16.39 KiB) Zobrazeno 9999 x
Cvokové3.jpg
Cvokové3.jpg (23.57 KiB) Zobrazeno 9999 x
Další titulky jsou pak čas od času i v celém dalším ději, neboť texty na nich uvedené doplňují děj filmu vedle mluveného slova. Titulky jsou přitom psané do kartuší a rámců („bublin“), montovaných do obrazu přes originální titulky (obr. 4). Jelikož jsou provedeny ve dvou barvách, nešlo o jednoduchou dvojexpozici, ale složitější trik vyrobený při laboratorním zpracování.
Cvokové4.jpg
Cvokové4.jpg (44.66 KiB) Zobrazeno 9999 x
Tvůrci titulků se také zajímavě vypořádali se záběrem na noviny, v nichž byl dějově důležitý hlavní titulek. Namísto ignorování textů, vstřižení mezititulku s imitací originálu, expozice, vyražení či odleptání podtitulku nebo namluvení čteného titulku byl podstatný novinový titulek v českém překladu dvojexpozicí položen na záběr novin. Ze všech těchto uvedených skutečností je zřejmé, že pro dabovanou kopii byla provedena celá řada zajímavých a pro omezené, téměř amatérské podmínky titulkovacího pracoviště ve studiu Sport, náročných úprav.

Ve filmu zazní několik písní, či spíše jejich částí, většina je ponechána v originále, jen několik popěvků je dabováno.

Zbývá dodat, že dabovaná kopie z fondu NFA je barevná a širokoúhlá, na více místech (zejména na začátcích a koncích promítacích dílů) lepená, s menšími a možná i většími ztrátami, ale určitě renovovatelná do použitelné podoby. Z distribuce byla vyřazena v roce 1972 a naposledy se promítala v roce 1992 v kině Dlabačov, v Ponrepu jsme ji tedy viděli poprvé po 21 letech.

I přes řadu výborných gagů osobně hodnotím film jako slabší, který na rozdíl od jiných filmů podobného typu svou dobu „nepřežil“. Za pozornost ale stojí zejména pohybový výkon bývalého tanečníka Roberta Hirsche a rovněž jeho dabéra Eduarda Cupáka. ... a samozřejmě potěšil Jiří Bruder na Bourvilovi.
Licence2kill
Moderátor
Příspěvky: 2242
Registrován: 25 bře 2009 10:43

Re: Cvokové / Les cracks

Příspěvek od Licence2kill »

K TV uvedení Cvoků mohu dodat jen tolik, že film byl vysílán v první polovině 70. let v ČST dvakrát, ale v obou případech pouze v původním znění s titulky, přestože v té době již prokazatelně existoval distribuční dabing. Filmovou kopii uloženou v ČT jsem nezkoumal, ale předpokládám tedy, že bude s podtitulky. Je to dost nezvyklý případ, co mě paměť neklame, tak snad vůbec jediný, kdy televize v té době nesáhla - zejména u francouzské komedie - k již existující dabované verzi či si film sama nenadabovala. Většinou to bylo přesně naopak - pokud bylo uvedeno v kinech s titulky, tak v TV pak většinou s dabingem.

U filmu samotného se přikláním ke kolegům, že jde již o poněkud vyčpělou komedii, která už dnes vzbudí spíš lehký úsměv než smích. Přesto se pár vtipných momentů našlo, ale film by u většiny dnešních diváků už asi neobstál. Dabing byl standardně dobře odvedenou prací té doby, zejména Cupák byl výborný.
Josef Nožička
Příspěvky: 547
Registrován: 01 srp 2009 21:02

Re: Cvokové / Les cracks

Příspěvek od Josef Nožička »

Domnívám se, že divák (tedy já) při jediném zhlédnutí měl po celou dobu filmu především problém orientovat se v tom, kdo je kdo. Postavy filmu byly sice představeny na začátku v "groteskové" části, prostřednictvím mezititulků. Jenže úvod je černobílý a němý, takže "chytat" se třeba na šatech, barvách, nebo na hlase, bylo možné až od "normálního" vyprávění příběhu, jenže to se vesměs postavy neoslovovaly. Rozeznat, který cyklista je který, když všichni mají stejné dresy, hučku a fousy, zvládá leda zkušený kriminalista. Myslím, že právě kvůli tomuhle "zmatku" (rychlé střihy, zrychlené scény), kdy divák musel hlídat, o koho jde, a ještě stíhat občasné titulky v obraze, přišel i o některé fórky, které nebyly zcela očividné. (My navíc ještě hlídali, kdo koho mluví... ;) ) Myslím, že kdybychom si film promítli nyní ještě jednou, že bychom se asi i víc nasmáli. (I si všímali detailů.) :-?
Historik
Příspěvky: 2790
Registrován: 17 lis 2009 18:59
Bydliště: Praha

Re: Cvokové / Les cracks

Příspěvek od Historik »

Tak mě ještě napadá, jestli dvě jazykové verze (a i následné uvedení v ČST) nesouvisejí s formátem. Tedy jestli kopie širokoúhlého formátu nebyly dabované a klasického formátu titulkované. Konstrukce titulků v dějové části je taková, že vylučuje výrobu klasického formátu z širokoúhlého pouhým ořezem. K distribuci v klasickém formátu tedy musela být dodána speciální kopie, nejspíše s odlišnou konstrukcí titulků nebo upravená "pannováním" (horizontálním pohybem šíře klasického formátu po dějově nejdůležitějším místu šíře širokoúhlého formátu). Dvě formátové verze dabovaných kopií se sice na Barrandově někdy vyráběly (např. Cartouche), ale u takto složitého provedení by to bylo značně časově náročné. Pak by mělo jistou logiku i uvedení titulkované kopie na klasickém formátu v ČST, neboť tehdy se ještě (myslím!) širokoúhlý formát v televizním vysílání nezmenšoval do vodorovných pruhů, ale jen zvětšoval svislými ořezy. Tím by byla dabovaná širokoúhlá kopie pro televizní uvedení nepoužitelná.
Ale to vše je jen spekulace.
Historik
Příspěvky: 2790
Registrován: 17 lis 2009 18:59
Bydliště: Praha

Re: Cvokové / Les cracks

Příspěvek od Historik »

Poptal jsem se ještě několika tehdejší tvůrců včetně autora titulků Blahoslava Kříže. Hned si vzpomněl, že hlavním motivem byly rozfázované pohyby hlavních herců a že je vymaskovával z originálních titulků, aby je pak mohl zasadit do české úpravy.

Obsah titulků určoval v zásadě režisér, i když v určitých mantinelech, z nichž některé byly dány závaznými pokyny (např. formulace typu "... uvádí německý či západoněmecký film", nebo "... americký film či film USA" nebo výčet profesí), jiné zavedenými zvyklostmi (např. přibližný počet dabérů a pořadí profesí). U obrazových titulků pak počet dabérů a případně i celkový záměr provedení titulků konzultoval titulkář s režisérem, u čtených titulků si s jejich délkou a místem posazení na obraz musel poradit sám režisér při natáčení (obvykle poslední natáčecí den, kdy již byl výčet zúčastněných osob konečný). Do obsahu titulků pak měl právo zasahovat vedoucí studia, tedy v té době Bedřich Fronk, ale nečinil tak.

Pan Kříž je přesvědčen, že nebyl žádný důvod neuvést v tomto filmu obvyklý blok s dabéry a že v tomto směru nebyl žádný příkaz, tudíž, že dabéři v českých titulcích byli. Pokud je domněnka správná, pak nutno připustit, že blok s dabéry, případně i herci v dalších rolích, chybí v důsledku pozdějšího střihu. Ten může být buď v místě, které jsme postřehli nebo jinde, kde jsme střih nezaznamenali (zejména byl-li proveden laboratorně při rekonstrukci kopie a ne až v promítací kabině, může být u neutrálního pozadí postřehnutelný jen těžko). A nebyl-li důvod střihu cenzurní, a žádný důvod v tomto směru nás skutečně nenapadl, pak musel být technický.
Josef Nožička
Příspěvky: 547
Registrován: 01 srp 2009 21:02

Re: Cvokové / Les cracks

Příspěvek od Josef Nožička »

Podle rozhovoru s Jiřím Bruderem mohli být Cvokové prvním filmem, kde ztvárnil Bourvila.
Robert Tamchyna: Pod rozesmátou maskou píše:Méďa Béďa na doživotí
S dlouholetými zkušenostmi z kabaretu nemohl Jiří Bruder ve své době chybět v žádné větší rozhlasové nebo televizní estrádě. Ostatně i dnes stačí, aby jenom pozdravil a poznávají ho diváci několika generací. Populární kreslená postavička Méďa Béďa už mu asi zůstane. Stejně jako filmový Bourvil s jeho originální komikou. A hekáním. Na to si mě původně vybrali, doplňuje Jiří Bruder a nahlas mi ukazuje, jak emotivně Bourvilovi pomáhal. V jednom filmu hrál cyklistu a jak tam vzdychal, někoho napadlo, že to udělám jenom já. Na Bourvila jsem se potom vždycky těšil.
Odpovědět

Zpět na „Filmy“