Historie - státy, obce a objekty
Moderátor: Historik
Historie - státy, obce a objekty
Toto téma slouží ke zpracování míst, tedy států, obcí a objektů, v nichž byl vyráběn český dabing.
Téma by mělo poskytnout komplexní přehled míst, v nichž byl vyráběn český dabing. Mělo by se jednat především o místa, v nichž byl natáčen (nahrávací studia), případně živě vysílán, ale také připravován (dialogová příprava, zvuková příprava, střihová příprava) a dokončován (střih, míchání, laboratorní zpracování). Na rozdíl od témat Dabingová studia a Produkční firmy v sekci Studia a společnosti není kritériem název studia (mnohdy se měnící), ale místo vyjádřené státem, obcí (městem) a objektem (budovou), neboť shodné objekty mohly v různém období sloužil různým společnostem.
Zpět na rozcestník Historie českého dabingu.
Téma by mělo poskytnout komplexní přehled míst, v nichž byl vyráběn český dabing. Mělo by se jednat především o místa, v nichž byl natáčen (nahrávací studia), případně živě vysílán, ale také připravován (dialogová příprava, zvuková příprava, střihová příprava) a dokončován (střih, míchání, laboratorní zpracování). Na rozdíl od témat Dabingová studia a Produkční firmy v sekci Studia a společnosti není kritériem název studia (mnohdy se měnící), ale místo vyjádřené státem, obcí (městem) a objektem (budovou), neboť shodné objekty mohly v různém období sloužil různým společnostem.
Zpět na rozcestník Historie českého dabingu.
Historie - státy, obce a objekty
Československo (Protektorát Čechy a Morava, Česká republika)
Praha
Zvukový ateliér Vinohrady
Úpravna Klimentská
Projekční síň využívaná Studiem pro úpravu zahraničních filmů, kde byly připravovány dialogové úpravy filmových dabingů.
Nahrávací studio Ve Smečkách ("Smečky")
Nahrávací studio Filmového symfonického orchestru a dalších těles, v němž byly v letech 1949-1950 natočeny první dialogové dabingy Československého filmu. (více)
Nahrávací studio Sport
Nahrávací studio Československého filmu v bývalém kinu Sport, v němž byly v letech 1950-1991 natáčeny dabingy Československého filmu. Prošlo stavebními úpravami, ale jako zvukové studio nikdy nezaniklo, v současnosti v něm sídlí studio Virtual. (více)
Nahrávací studio Sparta
Nahrávací studio Československého filmu v bývalém kinu Sparta, v němž byly v letech 1968-1990 natáčeny dabingy Československého filmu. (více)
Nahrávací ruchové studio Hostivař (více)
Nahrávací studio Hostivař
Nahrávací studio Barrandov
Míchací hala Barrandov-Evropa
Míchací hala Barrandov-Moskva
Titulkovací pracoviště Sport
Laboratoře Barrandov
Studio Měšťanská beseda
Studio Dobeška
Studio FAMU Klimentská
Studio Kavčí Hory
Ostrava
Zvukové studio "Šmeralka"
Studio zvukovýroby a laboratoře v budově bývalé hudební školy v ulici Dr. Šmerala, kde byly připravovány magnetofonované pásky s hudbou a ruchy pro vysílání živého dabingu z vysílače Hošťálkovice.
Vysílač Hošťálkovice
Původní vysílač Československé televize z roku 1955 (v roce 1980 byl nahrazen novějším), v němž byl vyráběn a z něj vysílám živý dabing ostravského studia ČST v letech 1962-1964.
Studio "Bezruč"
Studio Československé televize Ostrava v bývalém Divadle mladých Petra Bezruče, kde byly na konci 80.let vyrobeny ojedinělé ostravské dabingy.
Studio "Havránek"
Studio Československé televize Ostrava v bývalém restauraci, kde byly na začátku 90.let vyrobeny ojedinělé ostravské dabingy.
Brno
Studio "Sibiř" Brno-Husovice
Plzeň
Pardubice
Zlín
Spojené státy americké
Burbank
The Walt Disney Studios
V roce 1938 zde bylo provedeno výsledné míchání prvního kinodabingu filmu Sněhurka a sedm trpaslíků včetně obrazových úprav (např. jména trpaslíků na postelích) pro českou verzi (pravděpodobně ve Walt Disney Animation Studios).
Deluxe Burbank
V roce 2014 zde bylo provedeno výsledné míchání kinodabingu filmu Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana.
Německá demokratická republika
Babelsberg
Studio DEFA
V roce 1973 zde bylo provedeno výsledné míchání kinodabingu filmu Goya na šestikanálový stereofonní záznam zvuku na široký film 70 mm.
Svaz sovětských socialistických republik
Moskva ?
Studio Mosfilm
Podle dosud nepotvrzených zpráv zde bylo provedeno výsledné míchání kinodabingu neupřesněného filmu na šestikanálový stereofonní záznam zvuku na široký film 70 mm.
Leningrad (dnes Sankt-Petěrburg) ?
Studio Lenfilm
Podle dosud nepotvrzených zpráv zde bylo provedeno výsledné míchání kinodabingu neupřesněného filmu na šestikanálový stereofonní záznam zvuku na široký film 70 mm.
neupřesněné místo
Na dosud neupřesněném místě byl v roce 1988 vyroben kinodabing sovětského filmu Je lehké být mladý? Dobové prameny uvádějí pouze "České znění vyrobeno v SSSR".
Slovensko
Bratislava
Studio Davay
Velká Británie
London
Shepperton Studios (web)
Vidfilm
Twickenham Studios
Anvil Post Production
IF
Praha
Zvukový ateliér Vinohrady
Úpravna Klimentská
Projekční síň využívaná Studiem pro úpravu zahraničních filmů, kde byly připravovány dialogové úpravy filmových dabingů.
Nahrávací studio Ve Smečkách ("Smečky")
Nahrávací studio Filmového symfonického orchestru a dalších těles, v němž byly v letech 1949-1950 natočeny první dialogové dabingy Československého filmu. (více)
Nahrávací studio Sport
Nahrávací studio Československého filmu v bývalém kinu Sport, v němž byly v letech 1950-1991 natáčeny dabingy Československého filmu. Prošlo stavebními úpravami, ale jako zvukové studio nikdy nezaniklo, v současnosti v něm sídlí studio Virtual. (více)
Nahrávací studio Sparta
Nahrávací studio Československého filmu v bývalém kinu Sparta, v němž byly v letech 1968-1990 natáčeny dabingy Československého filmu. (více)
Nahrávací ruchové studio Hostivař (více)
Nahrávací studio Hostivař
Nahrávací studio Barrandov
Míchací hala Barrandov-Evropa
Míchací hala Barrandov-Moskva
Titulkovací pracoviště Sport
Laboratoře Barrandov
Studio Měšťanská beseda
Studio Dobeška
Studio FAMU Klimentská
Studio Kavčí Hory
Ostrava
Zvukové studio "Šmeralka"
Studio zvukovýroby a laboratoře v budově bývalé hudební školy v ulici Dr. Šmerala, kde byly připravovány magnetofonované pásky s hudbou a ruchy pro vysílání živého dabingu z vysílače Hošťálkovice.
Vysílač Hošťálkovice
Původní vysílač Československé televize z roku 1955 (v roce 1980 byl nahrazen novějším), v němž byl vyráběn a z něj vysílám živý dabing ostravského studia ČST v letech 1962-1964.
Studio "Bezruč"
Studio Československé televize Ostrava v bývalém Divadle mladých Petra Bezruče, kde byly na konci 80.let vyrobeny ojedinělé ostravské dabingy.
Studio "Havránek"
Studio Československé televize Ostrava v bývalém restauraci, kde byly na začátku 90.let vyrobeny ojedinělé ostravské dabingy.
Brno
Studio "Sibiř" Brno-Husovice
Plzeň
Pardubice
Zlín
Spojené státy americké
Burbank
The Walt Disney Studios
V roce 1938 zde bylo provedeno výsledné míchání prvního kinodabingu filmu Sněhurka a sedm trpaslíků včetně obrazových úprav (např. jména trpaslíků na postelích) pro českou verzi (pravděpodobně ve Walt Disney Animation Studios).
Deluxe Burbank
V roce 2014 zde bylo provedeno výsledné míchání kinodabingu filmu Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana.
Německá demokratická republika
Babelsberg
Studio DEFA
V roce 1973 zde bylo provedeno výsledné míchání kinodabingu filmu Goya na šestikanálový stereofonní záznam zvuku na široký film 70 mm.
Svaz sovětských socialistických republik
Moskva ?
Studio Mosfilm
Podle dosud nepotvrzených zpráv zde bylo provedeno výsledné míchání kinodabingu neupřesněného filmu na šestikanálový stereofonní záznam zvuku na široký film 70 mm.
Leningrad (dnes Sankt-Petěrburg) ?
Studio Lenfilm
Podle dosud nepotvrzených zpráv zde bylo provedeno výsledné míchání kinodabingu neupřesněného filmu na šestikanálový stereofonní záznam zvuku na široký film 70 mm.
neupřesněné místo
Na dosud neupřesněném místě byl v roce 1988 vyroben kinodabing sovětského filmu Je lehké být mladý? Dobové prameny uvádějí pouze "České znění vyrobeno v SSSR".
Slovensko
Bratislava
Studio Davay
Velká Británie
London
Shepperton Studios (web)
Vidfilm
Twickenham Studios
Anvil Post Production
IF
Historie - státy, obce a objekty
Zde je dílčí příspěvek o místech dabování, pokud jde o dialogový dabing hraných filmů od konce 40.let do začátku 90.let - nepokrývá však zcela komentářové dabingy dokumentárních filmů, které v 40. a 50.letech a částečně i později vyráběl i Krátký film Praha (něco už zde zaznělo, tak jen pro rekapitulaci):
První dabingy hraných filmů byly od konce roku 1949 do přibližně poloviny roku 1950 vyráběny v nahrávacím studiu Filmového symfonického orchestru Ve Smečkách. Studio však bylo pro nahrávání dialogů nevhodné a dabing zde i překážel standardnímu provozu (k tomu blíže u Nebezpečné křižovatky). Ve Smečkách se pravděpodobně přestal dabing natáčet ihned, co bylo zprovozněno studio Sport.
Ze vzpomínek pamětníků (Věra Barešová, Bohumil Švarc): Kromě toho, že bylo příliš velké, určené pro osmdesátičlenný orchestr, nevhodné pro mluvné slovo (zmíněno již na jiném místě), bylo špatně odhlučněno, pro orchestr to nebyl problém, ale byl velký problém pro samostatný dialog. Když dámy v okolních domech klepaly z okna či na pavlačích koberce, muselo se zastavit nahrávání. Československý státní film proto z rozpočtu dabingu nakoupil vysavače a nechal je roznést po bytech s prosbou, aby je dámy laskavě přijaly a místo klepání koberce vysávaly v zavřených bytech.
První stálé dabingové studio Československého státního filmu bylo studio Sport, zřízené v průběhu roku 1950 v bývalém kinu Sport (ještě dříve Bio Sport) na Smíchově. To bylo vybudováno v roce 1914. V roce 1925 promítací kabina totálně vyhořela požárem nitrátového filmu, ale bylo obnoveno a na konci 20.let i ozvučeno. Jedna zpráva říká, že v roce 1948 bylo přebudováno na nahrávací studio pro dabing. Bylo to ale asi trochu později, neboť jako normální kino hrálo určitě ještě 31.12.1948, možná ještě o něco později. Každopádně z února 1950 už je zpráva o "adaptaci kina Sport v Praze na dubbování cizích filmů.“ Jako studio filmového dabingu fungovalo nepřetržitě až do začátku 90.let (snad 1991). Jako zvukové studio ale nikdy nezaniklo, dnes zde pracuje studio Virtual.
Ze vzpomínek pamětníků (Věra Barešová, Bohumil Švarc): Ideální pro dabování dětských filmů, nacházelo se na náměstí 14.října na Smíchově okolo parku, kde si hrály děti, tehdy většinou bez dozoru. Když bylo více postav a nestačily nasmlouvané pozvané děti, vybíhali režiséři do parku a lákali děti na čokoládu a zmrzlinu, aby řekly do mikrofonu pár vět. Jednou přišla do studia Policie (tedy Sbor národní bezpečnosti), že tam lákají děti a co tam s nimi dělají. Jednou děti dokonce škrtly zápalky, hodily je do světlíku a málem studio Sport zapálily.
Druhé stálé dabingové studio Československého státního filmu bylo studio Sparta, zřízené v průběhu roku 1968 v bývalém kinu Sparta v Michli. Důvodem bylo zvýšení kapacity filmového dabingu na cca desetinásobek oproti začátku 50.let a potřeba nových prostor - nešlo tedy o přestěhování dabingu ze Sportu, obě fungovala souběžně (herci Spartu příliš nemilovali, bylo tam vlhko, secesní Sport byl proti tomu "nóbl"). Kdy kino Sparta přesně vzniklo jsem zatím nevyčetl, ale jako normální kino hrálo naposledy 30.11.1967. V průběhu roku 1968 bylo adaptováno na nahrávací studio dabingu. Z hlediska zvukařského byli autory prostorového řešení Václav Suchánek a Tomáš Bělohradský, které oba známe z titulků mnoha dabingů. Jako studio filmového dabingu fungovalo nepřetržitě až do začátku 90.let a přestalo být užíváno jen o něco dříve (cca 1 rok) než Sport. Na rozdíl od Sportu však tím zaniklo úplně, dnes je to opuštěná stavba.
Ze vzpomínek pamětníků (Věra Barešová, Lubomír Zajíc, Václav Hálek): Studené, vlhké, neoblíbené. Hercům se špatně mluvilo, tvůrci trávili v nevlídném prostředí celý den. Odbory (tehdy Revoluční odborové hnutí) někdy v 70.letech vymohly, že po každých 45 minutách dabování musí být 10 minut přestávka. Bočním vchodem (někdejší zadní východ z kina) se chodilo na malý dvorek mezi zdmi kolem kina kouřit.
Společně se studii Sport a Sparta bylo využíváno menší studio v areálu ateliérů v Hostivaři na nahrávání zvukových efektů.
Ze vzpomínek pamětníků (Věra Barešová): Hlavně ruchové studio na nahrávání zvukových efektů, ale občas používáno z kapacitních důvodů i na nahrávání dialogů. Vyloženě za trest, nacházelo se ve sklepě hostivařských atelierů, vedle byl sklad brambor, vždy nějaké hnily, nesnesitelný zápach, mušky ...
Pak se "barrandovský" dabing přestěhoval na chvíli do studia v areálu ateliérů v Hostivaři (nešlo ale o ono ruchové studio, o kterém jsme mluvili v souvislosti se skupinou ruchařů Bohumíra Brunclíka a kde byly zcela neobvykle i natáčeny dialogy dabingu Útěk v řetězech - to už zřejmě souviselo s kapacitními problémy studia Sport). Zakrátko se barrandovský dabing definitivně přestěhoval na samotný Barrandov, kde se dělal před válkou a kde je dodnes. Na samotném Barrandově se po celou dobu existence Československého státního filmu dělaly míchačky (pokud se nedělaly v zahraničí) a laboratorní zpracování, ale pokud o filmovém dabingu mluvíme v letech 1949-1989 jako o "barrandovském dabingu", tak na Barrandově se nikdy nenatáčel.
Jak vidno, pokud jde o dabing hraných filmů, je výčet používaných studií v letech 1949-1989 poměrně jednoduchý: Smečky, Sport a Sparta, výjimečně Hostivař. Protože však tato studia byla od rána do noci v natáčecí permanenci, dabing se připravoval a zkoušel i jinde - v Klimentské, Náplavní, možná i jinde. Tam všude byly menší projekční síně, které získal Československý státní film po někdejších soukromých společnostech. Např. v Klimentské se na smyčkách upravovaly dialogy. (Původně měl úpravce k dispozici i tzv. "mluvčíka", vlastně "levnějšího" herce, ale vynikajícího speakera, který upravené dialogy rovnou úpravci na smyčkách předvádel. Na začátku 60.let se začalo šetřit a mluvčíky už úpravci nedostávali, museli si to zkoušet sami nebo "v duchu". Ještě později se už úpravce jen podíval na celý film najednou, technici mu přehráli původní zvuk na magnetofonový pásek a on podle originálu udělal doma úpravu, aniž by se na film díval.) V Náplavní se zase dělaly zkoušky prvních dabingů "nanečisto" bez nahrávání, asi aby nebrali kapacitu studiu Smečky.
První dabingy hraných filmů byly od konce roku 1949 do přibližně poloviny roku 1950 vyráběny v nahrávacím studiu Filmového symfonického orchestru Ve Smečkách. Studio však bylo pro nahrávání dialogů nevhodné a dabing zde i překážel standardnímu provozu (k tomu blíže u Nebezpečné křižovatky). Ve Smečkách se pravděpodobně přestal dabing natáčet ihned, co bylo zprovozněno studio Sport.
Ze vzpomínek pamětníků (Věra Barešová, Bohumil Švarc): Kromě toho, že bylo příliš velké, určené pro osmdesátičlenný orchestr, nevhodné pro mluvné slovo (zmíněno již na jiném místě), bylo špatně odhlučněno, pro orchestr to nebyl problém, ale byl velký problém pro samostatný dialog. Když dámy v okolních domech klepaly z okna či na pavlačích koberce, muselo se zastavit nahrávání. Československý státní film proto z rozpočtu dabingu nakoupil vysavače a nechal je roznést po bytech s prosbou, aby je dámy laskavě přijaly a místo klepání koberce vysávaly v zavřených bytech.
První stálé dabingové studio Československého státního filmu bylo studio Sport, zřízené v průběhu roku 1950 v bývalém kinu Sport (ještě dříve Bio Sport) na Smíchově. To bylo vybudováno v roce 1914. V roce 1925 promítací kabina totálně vyhořela požárem nitrátového filmu, ale bylo obnoveno a na konci 20.let i ozvučeno. Jedna zpráva říká, že v roce 1948 bylo přebudováno na nahrávací studio pro dabing. Bylo to ale asi trochu později, neboť jako normální kino hrálo určitě ještě 31.12.1948, možná ještě o něco později. Každopádně z února 1950 už je zpráva o "adaptaci kina Sport v Praze na dubbování cizích filmů.“ Jako studio filmového dabingu fungovalo nepřetržitě až do začátku 90.let (snad 1991). Jako zvukové studio ale nikdy nezaniklo, dnes zde pracuje studio Virtual.
Ze vzpomínek pamětníků (Věra Barešová, Bohumil Švarc): Ideální pro dabování dětských filmů, nacházelo se na náměstí 14.října na Smíchově okolo parku, kde si hrály děti, tehdy většinou bez dozoru. Když bylo více postav a nestačily nasmlouvané pozvané děti, vybíhali režiséři do parku a lákali děti na čokoládu a zmrzlinu, aby řekly do mikrofonu pár vět. Jednou přišla do studia Policie (tedy Sbor národní bezpečnosti), že tam lákají děti a co tam s nimi dělají. Jednou děti dokonce škrtly zápalky, hodily je do světlíku a málem studio Sport zapálily.
Druhé stálé dabingové studio Československého státního filmu bylo studio Sparta, zřízené v průběhu roku 1968 v bývalém kinu Sparta v Michli. Důvodem bylo zvýšení kapacity filmového dabingu na cca desetinásobek oproti začátku 50.let a potřeba nových prostor - nešlo tedy o přestěhování dabingu ze Sportu, obě fungovala souběžně (herci Spartu příliš nemilovali, bylo tam vlhko, secesní Sport byl proti tomu "nóbl"). Kdy kino Sparta přesně vzniklo jsem zatím nevyčetl, ale jako normální kino hrálo naposledy 30.11.1967. V průběhu roku 1968 bylo adaptováno na nahrávací studio dabingu. Z hlediska zvukařského byli autory prostorového řešení Václav Suchánek a Tomáš Bělohradský, které oba známe z titulků mnoha dabingů. Jako studio filmového dabingu fungovalo nepřetržitě až do začátku 90.let a přestalo být užíváno jen o něco dříve (cca 1 rok) než Sport. Na rozdíl od Sportu však tím zaniklo úplně, dnes je to opuštěná stavba.
Ze vzpomínek pamětníků (Věra Barešová, Lubomír Zajíc, Václav Hálek): Studené, vlhké, neoblíbené. Hercům se špatně mluvilo, tvůrci trávili v nevlídném prostředí celý den. Odbory (tehdy Revoluční odborové hnutí) někdy v 70.letech vymohly, že po každých 45 minutách dabování musí být 10 minut přestávka. Bočním vchodem (někdejší zadní východ z kina) se chodilo na malý dvorek mezi zdmi kolem kina kouřit.
Společně se studii Sport a Sparta bylo využíváno menší studio v areálu ateliérů v Hostivaři na nahrávání zvukových efektů.
Ze vzpomínek pamětníků (Věra Barešová): Hlavně ruchové studio na nahrávání zvukových efektů, ale občas používáno z kapacitních důvodů i na nahrávání dialogů. Vyloženě za trest, nacházelo se ve sklepě hostivařských atelierů, vedle byl sklad brambor, vždy nějaké hnily, nesnesitelný zápach, mušky ...
Pak se "barrandovský" dabing přestěhoval na chvíli do studia v areálu ateliérů v Hostivaři (nešlo ale o ono ruchové studio, o kterém jsme mluvili v souvislosti se skupinou ruchařů Bohumíra Brunclíka a kde byly zcela neobvykle i natáčeny dialogy dabingu Útěk v řetězech - to už zřejmě souviselo s kapacitními problémy studia Sport). Zakrátko se barrandovský dabing definitivně přestěhoval na samotný Barrandov, kde se dělal před válkou a kde je dodnes. Na samotném Barrandově se po celou dobu existence Československého státního filmu dělaly míchačky (pokud se nedělaly v zahraničí) a laboratorní zpracování, ale pokud o filmovém dabingu mluvíme v letech 1949-1989 jako o "barrandovském dabingu", tak na Barrandově se nikdy nenatáčel.
Jak vidno, pokud jde o dabing hraných filmů, je výčet používaných studií v letech 1949-1989 poměrně jednoduchý: Smečky, Sport a Sparta, výjimečně Hostivař. Protože však tato studia byla od rána do noci v natáčecí permanenci, dabing se připravoval a zkoušel i jinde - v Klimentské, Náplavní, možná i jinde. Tam všude byly menší projekční síně, které získal Československý státní film po někdejších soukromých společnostech. Např. v Klimentské se na smyčkách upravovaly dialogy. (Původně měl úpravce k dispozici i tzv. "mluvčíka", vlastně "levnějšího" herce, ale vynikajícího speakera, který upravené dialogy rovnou úpravci na smyčkách předvádel. Na začátku 60.let se začalo šetřit a mluvčíky už úpravci nedostávali, museli si to zkoušet sami nebo "v duchu". Ještě později se už úpravce jen podíval na celý film najednou, technici mu přehráli původní zvuk na magnetofonový pásek a on podle originálu udělal doma úpravu, aniž by se na film díval.) V Náplavní se zase dělaly zkoušky prvních dabingů "nanečisto" bez nahrávání, asi aby nebrali kapacitu studiu Smečky.
Historie - státy, obce a objekty
Díky, a já jako nepražák měl za to, že se mluví o Spartě jako o čtvrti, a nedokázal jsem se pohnout z místa ... Vyčerpávající.
nové dabingy vznikají, abychom pochopili krásu dabingů původních a vážili si jí
-
- Příspěvky: 7
- Registrován: 20 úno 2011 18:35
Historie - státy, obce a objekty
Ještě doplním kolegu Historika k bývalému kinu Sparta. Celý objekt je t.č na prodej. Zúčastnil jsem se coby potencionální kupec prohlídky vnitřku, kde se zastavil čas. V objektu jsou ještě zbytky techniky, různé části mixážních pultů, záložní baterie a nějaká kola filmů. Vše je asi tak, jak bylo před cca 25 lety ponecháno.
Vzhledem k tomu, že se objekt nachází v bezprostřední blízkosti mojí firmy, měl jsem o objekt zájem. Pořídil jsem několik fotografií nízké kvality (vzhledem ke zkutečnosti, že v objektu nejde proud a v zadní části neexistují okna, vše je ponořené do tmy ...).
Vzhledem k tomu, že se mi podařilo sehnat kontakt na vlastníka, možná by stálo za to, uspořádat malou exkurzi, než se objekt bude přestavovat. Za tímto účelem bych pozval třeba pány Brabce, Jelínka a Pohana, se kterými udržuji přátelské vztahy. S mottem "Pachatel se vrací na místo činu".
Vzhledem k tomu, že se objekt nachází v bezprostřední blízkosti mojí firmy, měl jsem o objekt zájem. Pořídil jsem několik fotografií nízké kvality (vzhledem ke zkutečnosti, že v objektu nejde proud a v zadní části neexistují okna, vše je ponořené do tmy ...).
Vzhledem k tomu, že se mi podařilo sehnat kontakt na vlastníka, možná by stálo za to, uspořádat malou exkurzi, než se objekt bude přestavovat. Za tímto účelem bych pozval třeba pány Brabce, Jelínka a Pohana, se kterými udržuji přátelské vztahy. S mottem "Pachatel se vrací na místo činu".
Historie - státy, obce a objekty
Rozloučení se studiem Sparta
Z iniciativy našeho kolegy pplk.Žitného a s laskavým pochopením nového majitele objektu uskutečnilo se ve čtvrtek 9.6.2011 v Praze-Michli "Rozloučení se studiem Sparta".
Jak již bylo řečeno v jiných příspěvcích výše, bývalé kino Sparta ve vnitrobloku v Nuselské ulici bylo v závěru roku 1967 uzavřeno a v průběhu roku 1968 přestavěno na druhé nahrávací studio Studia pro úpravu zahraničních filmů a pozdějšího Filmového studia Barrandov Dabing. Vedle prvního nahrávacího studia Sport na Smíchově zde vznikala přední díla českého filmového dabingu 70. a 80.let (např. Vládci Venuše, Méďa Béďa, Sedmá velmoc, Návrat Růžového pantera, Wall Street, Neúplatní a mnoho dalších).
Poslední smyčky zde byly pravděpodobně natočeny v prosinci 1989 a začátkem roku 1990 bylo studio definitivně opuštěno, snad v důsledku omezení filmové výroby. Zpočátku se zřejmě uvažovalo s přesunem části technologie jinam, neboť většina technických zařízení byla rozmontována, avšak zůstala v objektu.
Další přesný osud objektu zatím neznáme, ale několikrát změnil majitele, nabízelo ho několik realitních kanceláří, ale asi neúspěšně. Až v roce 2011 byl úspěšně prodán a během roku bude pravděpodobně přestavěn na kryté sportoviště (tenisovou halu) s občerstvením.
I když je objekt značně devastován, tím, že byl před 21 lety opuštěn a nebyl nikdy stavebně upravován, poskytuje unikátní pohled na dispozici a zařízení filmového dabingového studia s původní technologií konce 60. až začátku 90.let.
V harampádí v minulosti shrabaném do tří polyetylénovým pytlů (zbytky rozbitého nádobí, domácí obuv, hadry ...) bylo nalezeno několik převážně neúplných písemností, které částečně dokládají způsob výroby filmového dabingu konce 80.let. Jedná se zřejmě o poslední materiály studia, už neodvezené a ponechané na místě poházené po zemi. Jde o čtyři dialogové úpravy k různým filmům od K.M.Walló, Věry Barešové, Zdeny Psůtkové a Jaroslavy Jiskrové, několik převážně nevyplněných tiskopisů pro záznamy vznikající při natáčení, pořadač s několika listy Přehledu natočených a vybraných smyček pro střihače a to nejzajímavější - několik převážně neúplných, ale pár i úplných Denních záznamů, obsahujících technické informace o dabingu, ale i přehled tvůrců a všech dabérů daného dne včetně jejich postav a přehled natočených smyček a jejich obsazení.
Na základě naší snahy a spolupráce je jistá naděje, že vzhledově atraktivní části technických zařízení budou zachovány a po přestavbě poslouží jako dekorace nových prostor. Tak třeba se tam někdy sejdeme na kafe ...
Takže Sparto sbohem a díky!
... dobový snímek od dvířek na druhou stranu herecké kabiny (K.M.Walló, Jiří Zahajský a Karel Richter) ...
Z iniciativy našeho kolegy pplk.Žitného a s laskavým pochopením nového majitele objektu uskutečnilo se ve čtvrtek 9.6.2011 v Praze-Michli "Rozloučení se studiem Sparta".
Jak již bylo řečeno v jiných příspěvcích výše, bývalé kino Sparta ve vnitrobloku v Nuselské ulici bylo v závěru roku 1967 uzavřeno a v průběhu roku 1968 přestavěno na druhé nahrávací studio Studia pro úpravu zahraničních filmů a pozdějšího Filmového studia Barrandov Dabing. Vedle prvního nahrávacího studia Sport na Smíchově zde vznikala přední díla českého filmového dabingu 70. a 80.let (např. Vládci Venuše, Méďa Béďa, Sedmá velmoc, Návrat Růžového pantera, Wall Street, Neúplatní a mnoho dalších).
Poslední smyčky zde byly pravděpodobně natočeny v prosinci 1989 a začátkem roku 1990 bylo studio definitivně opuštěno, snad v důsledku omezení filmové výroby. Zpočátku se zřejmě uvažovalo s přesunem části technologie jinam, neboť většina technických zařízení byla rozmontována, avšak zůstala v objektu.
Další přesný osud objektu zatím neznáme, ale několikrát změnil majitele, nabízelo ho několik realitních kanceláří, ale asi neúspěšně. Až v roce 2011 byl úspěšně prodán a během roku bude pravděpodobně přestavěn na kryté sportoviště (tenisovou halu) s občerstvením.
I když je objekt značně devastován, tím, že byl před 21 lety opuštěn a nebyl nikdy stavebně upravován, poskytuje unikátní pohled na dispozici a zařízení filmového dabingového studia s původní technologií konce 60. až začátku 90.let.
V harampádí v minulosti shrabaném do tří polyetylénovým pytlů (zbytky rozbitého nádobí, domácí obuv, hadry ...) bylo nalezeno několik převážně neúplných písemností, které částečně dokládají způsob výroby filmového dabingu konce 80.let. Jedná se zřejmě o poslední materiály studia, už neodvezené a ponechané na místě poházené po zemi. Jde o čtyři dialogové úpravy k různým filmům od K.M.Walló, Věry Barešové, Zdeny Psůtkové a Jaroslavy Jiskrové, několik převážně nevyplněných tiskopisů pro záznamy vznikající při natáčení, pořadač s několika listy Přehledu natočených a vybraných smyček pro střihače a to nejzajímavější - několik převážně neúplných, ale pár i úplných Denních záznamů, obsahujících technické informace o dabingu, ale i přehled tvůrců a všech dabérů daného dne včetně jejich postav a přehled natočených smyček a jejich obsazení.
Na základě naší snahy a spolupráce je jistá naděje, že vzhledově atraktivní části technických zařízení budou zachovány a po přestavbě poslouží jako dekorace nových prostor. Tak třeba se tam někdy sejdeme na kafe ...
Takže Sparto sbohem a díky!
... dobový snímek od dvířek na druhou stranu herecké kabiny (K.M.Walló, Jiří Zahajský a Karel Richter) ...
Re: Historie - státy, obce a objekty
Tak nejnovějším kinodabingem filmu Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana opět výsledný mix českého dabingu překonal oceán a znovudobyl americký kontinent.
Výsledný mix: Deluxe Burbank
Výsledný mix: Deluxe Burbank
Re: Historie - státy, obce a objekty
K zemím, kde se vyráběl "český dabing" bych přidal Maďarsko. Společnost Interdomino tam nechalo vyrobit minimálně dabing seriálu Jsou hotové! Peníze! (S češtinou to ovšem moc společného nemělo, proto ty uvozovky u spojení český dabing )
http://nalovustatistik.cz/ - Statistiky soutěžního pořadu Na lovu
https://dabdb.cz/ - Nová databáze českého dabingu
https://dabdb.cz/ - Nová databáze českého dabingu
-
- Příspěvky: 43
- Registrován: 16 úno 2014 02:32
Re: Historie - státy, obce a objekty
ÚPRAVNA KLIMENTSKÁ
Nejsem sice pamětník ale rád bych přiložil ruku k dílu a případně zdokumentoval úpravnu v Klimentské. Analogicky jsem pátral po zrušeném kinu v té ulici a jediné co jsem našel je nynější Studio Famu - Klimentská 4. Myslíte že to je ona bývalá úpravna? Nemám se čeho chytit...
Nejsem sice pamětník ale rád bych přiložil ruku k dílu a případně zdokumentoval úpravnu v Klimentské. Analogicky jsem pátral po zrušeném kinu v té ulici a jediné co jsem našel je nynější Studio Famu - Klimentská 4. Myslíte že to je ona bývalá úpravna? Nemám se čeho chytit...
-
- Příspěvky: 556
- Registrován: 01 srp 2009 21:02
Re: Historie - státy, obce a objekty
Je to pravděpodobné, v čísle 6 zase sídlila Filmová dokumentace ČSFÚ a jistě i další oddělení spjatá s filmem.