Stalingradská bitva / Stalingradskaja bitva

[Roko]

Info: IMDB | ČSFD | FDB

1.DABING: kino
V českém znění: Jiří Plachý st. - Alexej Dikij (Josif Vissarionovič Stalin), Vojtěch Plachý-Tůma - Jurij Šumskij (generál Alexandr Michajlovič Vasilevskij), Otomar Korbelář - Nikolaj Simonov (generál Vasilij Ivanovič Čujkov), Rudolf Deyl ml. - Boris Livanov (generál Konstatntin Konstantinovič Rokossovskij), František Kreuzmann - Vladimír Gajdarov (generál Paulus), Vítězslav Boček - Michail Astangov (Adolf Hitler), Bedřich Prokoš – Maxim Štrauch (Vjačeslav Michajlovič Molotov), Bedřich Vrbský - Viktor Stanicyn (Winston Churchill), Vladimír Ráž – Nikolaj Rajevskij (Rooseweltův poradce Kerr), Karel Máj – Boris Dobronravov (Stalinův přítel), Bohumil Švarc – Jevgenij Kalužskij (plukovník Adam), Antonín Jedlička – Petr Savin (gardista), Eduard Dubský – Jurij Levitan (vypravěč), Bedřich Bobek, Otto Čermák, Josef Chvalina, Emil Kavan, František Klika, František Marek, Jaroslav Mareš, Jan Otakar Martin, Jaroslav Orlický, Karel Pech, Ladislav Ryšlink, Vladimír Salač, Jan W. Speerger, Richard Strejka, Zdeněk Šavrda, Karel Vavřik, Bohumil Vilský, Antonín Zíb

Zvuk: Milan R. Novotný, Dobroslav Šrámek, František Černý
Střih: Josef Seidl
Poradce: Dr. František Kout
Administrativní vedení: Jan Jelenský
Překlad a asistentka režie: Věra Těrechová-Barešová
Úprava dialogů a režie: Miroslav Gebert
Vyrobila: Distribuce Československého státního filmu 1950

2.DABING:
V českém znění: Jiří Plachý – Alexej Dikij (Josif Vissarionovič Stalin), a další.

Vyrobila: DW agentura pro Řitka video 2007

[Historik]

Tento dvoudílný válečný film z ještě Stalinovy éry má smysl zaznamenat ze dvou důvodů. Jednak nedávno vyšel na DVD s 2.dabingem, zejména však jeho 1.dabing byl po filmu Nebezpečná křižovatka jedním z prvních novodobých českých dabingů vůbec. Bohužel o něm není známo více, než že české znění režíroval Josef Hašler (edit: podle důvěryhodnějších informací Miroslav Gebert), který novodobou éru českého dabingu zahájil s Miroslavem Gebertem v roce 1949 a že Stalina namluvil Jaroslav Marvan (edit: podle důvěryhodnějších informací Jiří Plachý st.), který tuto postavu hrál i na divadle. 1.díl byl uveden do kin s titulky a v průběhu distribuce byl nadabován, 2.díl byl nadabován už na distribuční premiéru.

U 2.dabingu jsem u obou dílů ani na začátku, ani na konci, nenašel informace o dabérech a tvůrcích českého znění, takže pouze odhad Jiřího Plachého. Budeme rádi, pokud někdo doplní.

Marvan byl jedním z těch, kteří český dabing rozjížděli: role v 1.novodobě dabovaném filmu Nebezpečná křižovatka (1949). Ale mám pocit, že toho poměrně brzo nechal, dokonce se o něm říká, že on říkával, že ho tato disciplína nezaujala a nechtěl se jí věnovat. Jinak v dabérech prvních filmů lze nalézt i další neobvyklá jména, třeba Nataša Gollová, Eduard Kohout či Jan Pivec.

[Historik]

To určitě ne, živý dabing je záležitost televizního dabingu během živého vysílání asi od roku 1960 do asi poloviny 60.let. Filmový dabing pro filmovou distribuci byl vždy záznamová záležitost, na amplitudový nebo hustotní optický záznam zvuku, případně magnetický záznam zvuku (výjimečně až šestikanálový). Díky tomu filmové dabingy se zachovaly mnohdy ve velmi slušném stavu až z 50.let. Já si naopak myslím, že tyto nejstarší dabingy mohou ve filmových archivech existovat, neboť se obvykle uchovávaly národní kopie prošlé distribucí, jen se tím nikdo nezabývá.

[Newmy]

Pardon, číslo 10/1950

Stalilngradská bitva je umělecké dílo, jehož tvoření byla věnována ta největší a všestranná pozornost. Kromě role generalissima Stalina, která je po celý filmový děj stěžejním bodem, vystupují zde představitelé vrcholného politického i vojenského života Sovětského svazu. Naši filmoví pracovníci, kterým byl svě řen úkol převésti „Stalingradskou bitvu" do českého zněni, velmi dobře si uvědomovali všestranný význam tohoto význačného filmu. S tímto vědomím a s plnou odpovědností přistupovali k své práci. Jejich krajní snahou bylo přiblížiti toto vysoce umělecké a politicky i vojensky vysoce hodnotné dílo co nejvíce filmovému obecenstvu. Při výběru herců bylo třeba si uvédomovat, že čeští interpreti, ať již hlavních, tak i ostatních představitelů, musí v prvé řadě svým hlasovým zabarvením odpovídat původním představitelům. Jejich volba si vyžádala velké péče a vybraní se museli podrobiti důkladným zkouškám. Úloha generalissima Stalina byla svěřena osvědčenému filmovému herci, členu Národního divadla Jiřímu Plachému, který se intonací, výrazem i v nejdrobnější charakteristice snažil co nejvěrněji přizpůsobiti původnímu představiteli generalissima Stalina, A. Dikijému. V. Plachý-Tůma hovoří roli generála Vasi levského. O. Korbelář generála Cujkova, R. Deyl ml. jako generál Rokossovskij, Fr. Kreuzmanovi byla svěřena role německého generála Paulusa. Ale ani ostatní role nebyly zanedbávány, poněvadž sebemenší kaz v řeči toho či onoho interpreta by pokazil dobrou práci celku. Můžeme pak říci, že celý herecký kolektiv se zhostil svého poslání s největším uměleckým úspěchem. Viděli jsme Jiřího Plachého a i ostatní, s jakou odpovědností přistupují k této své umělecké, práci. Jak bedlivé sledují při zkouškách scény, které před nimi probíhají na plátně. Jak se snaží dát výrazu svých slov tu největší pravděpodobnost, ať jíž jde o hlasové zabarvení nebo o pohyb úst. Nesmí jim ujít sebemenší pohyb nebo výraz původního představitele, který má svůj odraz také v samotné jeho řeči. O harmonii pohybu úst s vyjadřováním českého interpreta ani již zde nehovoříme, poněvadž tato nutnost se pokládá při převáděni filmů do češtiny za samozřejmou. Tato záležitost patři ve svém základu do rámce povinnosti režiséra, který si musí dialogy upravit, aby vyjadřovaná slova českými herci byla tak volena, aby se shodovala s pohyby rtů skutečných představitelů. Stejné do režijní práce spadá doplněni dialogu zvukovými efekty, jako je např. různý šramot pří posunuti židle, kroky, zvonění telefonu a pod., poněvadž toto vše je nutno provádět synchronně s obrazem. I o této režijní práci, která byla svěřena Ing. M. Gebertovi, můžeme říci, uvědomíme-li st vše, co se od ní vyžaduje a jak je důležitá, že byla provedena s největší svédomitostí a přinesla velké klady převáděni „Stalingradské bitvy" do češtiny. Český filmový divák má tedy možnost sledovat děj tak význačného filmového díla. aniž by musel svou pozornost odvádět od obrazu čtením titulků. Je to další úspěšný krok státního filmu a důkaz, který potvrzuje jeho skutečný zájem o nejširší vrstvy našeho filmového obecenstva.

[Historik]

U 1.dabingu je především třeba korigovat informaci o jeho dostupnosti. Byly tři druhy kopií, titulkované, dabované a jen v původním znění pro zvláštní distribuční okruhy. 1.díl byl uveden v roce 1949 titulkovaný a dodatečně byl nadabován společně s 2.dílem v roce 1950. Titulkované kopie 2.dílu se zřejmě vyráběly pro ty případy, kdy se promítala titulkovaná kopie 1.dílu, naopak 1.díl se dodaboval pro ty případy, kdy se promítal 2.díl dabovaný, tedy aby oba díly v dvojprogramu měly vždy shodnou jazykovou úpravu. Kinodabing se zřejmě dochoval jen u 1.dílu, 2.díl se pravděpodobně dochoval jen titulkovaný.

Komplet dabéři a tvůrci s upřesněním alespoň několika postav a doplněním podle 1.dílu:

V českém znění: Jiří Plachý st. - Alexej Dikij (Josif Vissarionovič Stalin), Vojtěch Plachý-Tůma - Jurij Šumskij (generál Alexandr Michajlovič Vasilevskij), Otomar Korbelář - Nikolaj Simonov (generál Vasilij Ivanovič Čujkov), Rudolf Deyl ml. - Boris Livanov (generál Konstatntin Konstantinovič Rokossovskij), František Kreuzmann - Vladimír Gajdarov (generál Paulus), Vítězslav Boček - Michail Astangov (Adolf Hitler), Bedřich Prokoš – Maxim Štrauch (Vjačeslav Michajlovič Molotov), Bedřich Vrbský - Viktor Stanicyn (Winston Churchill), Vladimír Ráž – Nikolaj Rajevskij (Rooseweltův poradce Kerr), Karel Máj – Boris Dobronravov (Stalinův přítel), Bohumil Švarc – Jevgenij Kalužskij (plukovník Adam), Antonín Jedlička – Petr Savin (gardista), Eduard Dubský – Jurij Levitan (vypravěč), Bedřich Bobek, Otto Čermák, Josef Chvalina, Emil Kavan, František Klika, František Marek, Jaroslav Mareš, Jan Otakar Martin, Jaroslav Orlický, Karel Pech, Ladislav Ryšlink, Vladimír Salač, Jan W. Speerger, Richard Strejka, Zdeněk Šavrda, Karel Vavřik, Bohumil Vilský, Antonín Zíb.

Zvuk: Milan R. Novotný, Dobroslav Šrámek, František Černý
Střih: Josef Seidl
Poradce: Dr. František Kout
Administrativní vedení: Jan Jelenský
Překlad a asistentka režie: Věra Těrechová-Barešová
Úprava dialogů a režie: Miroslav Gebert
Vyrobila: Distribuce Československého státního filmu 1950

Oproti zde uvedenému nejsou v úvodních titulcích Antonín Jedlička, Emil Kavan, Karel Pech, Jan W. Speerger a Antonín Zíb (možná byli v nedochovaném druhém dílu), naopak jsou tam L.Ryšling (správě asi Ladislav Ryšlink a Zdeněk Šavrda.

Původní mezititulky s komentářem základních zlomů bitvy jsou nahrazeny českými mezititulky, ostatní originální texty v obraze (např. telegrafická zpráva) jsou přeloženy v českých podtitulcích.

Původní úvodní české titulky jsou psané, bílé na tmavém podkladu, mimo obraz, obsahově shodné s titulky prvních dabingů z let 1949 a 1950, tedy postavy a jména herců odděleně od dabérů, kteří jsou uvedeni abecedně, což u nejednoznačných hlasů ztěžuje oddělení hlavních rolí od malých. Výše jsou uvedeni jen úspěšně rozpoznaní dabéři na jednotlivých postavách.

V dabingu jsou vynikají Jiří Plachý, František Kreuzmann a Vítězslav Boček, který je zřejmě nejlepším "českým Hitlerem". Zajímavé je, že posazení dialogů na obraz bylo zřejmě doupravováno střihem i mezi větami v souvislé řeči, zřejmě ke zlepšení synchronizace, možná i změně intonace.

Hodnotná je hudba Arama Chačaturjana, myslím i s partiemi ze slavného baletu Gajané.

Dochovaná kopie je značně poznamenaná distribucí, zejména na začátcích a koncích promítacích dílů hodně poškrábaná, zvuk je ale až na několik slepek zřejmě úplný. Původní dabing by si zasloužil, aby byl na DVD alespoň v krátké ukázce.

[Josef Nožička]

Vítězslav Boček je démon! Škoda, že je film na nitrátu, protože tohle by se mělo pouštět pánům Prágrům, Cigánkům aj. Především by se to mělo pouštět dabingovým režisérům - jak se dabuje Hitler. Boček je prostě geniální. Nevýská, nepiští, ale řve. Začne v hloubce a dostane se k vysokým tónům, ale bez toho, aby mu hlas přeskočil. Skutečný Hitler měl hlas hluboký, chraplavý, jakoby ostře řezaný, v soukromých hovorech i celkem příjemný. (Na to se při dabování zapomíná.)
Je jen ctí českého dabingu, že hned na svém počátku měl tak šťastnou ruku. Boček se dokázal hlasitostí a rasancí projevu dostat do takových úrovní, že - a to jsme při projekci zaznamenali - pravděpodobně při dabování musel odstupovat od mikrofonu, aby záznam nebyl "přebuzený". Týkalo se to právě oněch výkřiků jako "Budeme stát oběma nohama na velkém kontinentě!". Na poslední část věty odskočil od mikrofonu a snad se natočil k němu i jinak, protože hlasitost byla jen o málo větší, zato však byl zvuk s menší ozvěnou.
Bočkovi se navíc podařilo částečně setřít onen nátěr karikatury daný původní předlohou. Byť nemohl s přehnanými gesty původního herce nic udělat, hlasově alespoň ony trapné momenty důmyslně zakryl. Bočkův Hitler není šaškem, Bočkův Hitler je Hitlerem - neuchvátí Vás hloupá mimika, uchvátí Vás hlas!

[Historik]

Typové srovnání:

Michail Astangov v civilu / v jiné roli / jako Hitler / Vítězslav Boček (z filmu Pětistovka)

Včera běžel na CSfilmu film Veliká příležitost z roku 1949, kde hraje Vítězslav Boček zápornou postavu Bartoše a má tam jeden "hitlerovský" výstup. Vzhledem k časové souhře je možné, že právě tato a jiné záporné role měly vliv na jeho obsazení v tomto dabingu.

[Josef Nožička]

Teprve nyní si uvědomuji, že Barešová, Gebert i poradce Kout přehlédli ve své práci zásadní chybu. Zapomněli na problematické ruské transkripce německých jmen. Ponechali tak variantu jména generála Hermanna Hotha „Got“ (rusky Герман Гот)! Takže ve scéně nad mapou se hovořilo o „armádě Gotově“!!!
Oproti současným překladovým „botám“ dnešních dabingových studií to je ale drobnůstka, nic.

[Historik]

Filmy z fondu Národního filmového archivu, jsou-li ve stavu způsobilém promítání (aby nehrozilo potrhání resp. v případě nitrátových filmů i zahoření) je možné si oficiálně objednat ke studijní projekci (placená služba) v Malešicích, kde také je jedině možné promítat hořlavé filmy. Na Stalingradskou bitvu, ostatně i všechny další projekce, které se mi podařilo letos zajistit, jsem zval i na těchto stránkách v tématu Historie českého dabingu.

Ve středu 18.května v době cca 9,00-13,00 se uskuteční v Praze studijní projekce dalších nejstarších dochovaných dabingů Československého státního filmu, které jsou k dispozici pouze na nitrátových kopiích a není proto možné jejich zařazení do cyklu v Ponrepu:

Stalingradská bitva I (1950) [II.díl se zřejmě dochoval jen titulkovaný]
a Blumova aféra (1950).

Případní zájemci o účast (pouze závazně!) se mohou ozvat SZ, sdělím detaily.

[Josef Nožička]

Tak Řitka nasadila všemu korunu. Generál Hoth se v 2. dabingu proměnil na generála Gotu. Tady si překladatelé evidentně neuvědomili, že v ruském originále neříkají „Gota“, ale „Gó-t“. Tak by mě zajímalo, podle čeho to vůbec překládají. Je to děs... A přitom kontrola nedá takovou práci.