Další dochovaný dialogový dabing hraného filmu z 30.let. Jak už bylo uvedeno v tématu
Historie českého dabingu, příliš se nepovedl a dobový filmový tisk uváděl, že
"český dubbing kulhá v pathetickém přednesu řeči a otrockém překladu polštiny". Distribuční společnost Kytkafilm za špatný dabing údajně žádala náhradu 65.000 Kč na ateliéru AAFI, který dabing vyrobil. Další informace o tomto sporu jsem však už nenašel. Projevy jsou skutečně patetické a překlad je asi opravdu otrocký - např. když jeden námořník představoval druhého, neřekl "jmenuje se", ale "nazývá se". Více o jazykové stránce možná napíše kolega.
Dabing je však v mnoha směrech zajímavý.
Předně je zajímavé totální počeštění. Máte pocit, že jde o český příběh a že předválečné Československo mělo zdatné námořnictvo. Počeštěny jsou nejen jména postav (což se někdy dělá dosud) a jména herců (což je pozůstatek z mnohonárodnostního Rakouska a dělalo se běžně ještě za první republiky), ale také příjmení postav - např. z Jerzyho Jedyńskiho se stal Jiří Janovský. Výjimečně proto uvádím jména herců a postav v originále i české verzi, přestože je nelze spolehlivě spojit s dabéry.
Počeštění se projevuje i v dalších detailech. Např. když jeden námořník potřebuje nechat rozhodnout náhodu, použije minci. Namísto obvyklého "panna nebo orel" (pochází z poloviny 18.století, kdy byl na většině mincí na lícní straně portrét Marie Terezie v mladém věku a na rubu rakouský orel) použije "lvíček nebo číslice", což odpovídá většině tehdejších československých mincí, kde byl na lícní straně malý státní znak (český lev se slovenským srdečním štítem) a na rubu hodnotové číslo. Většina polských mincí té doby však měla na líci polskou orlici a na rubu hodnotové číslo.
Všechny detailní záběry na písemnosti byly podle tehdejších zvyklostí přepsány do češtiny, nasnímány a vstříhány do originálu. Legrační jsou dva telegramy na formulářích Pošty československé s podacím razítkem PRAHA 15.
Úvodní české titulky se dochovaly a poprvé (na rozdíl od
Stopy,
Marie a
Amoku) obsahují i údaje o dabérech a tvůrcích českého znění. Kromě V.Piskáčka, což by mohl být herec a režisér Václav Piskáček a Ad.Horálka, což bude herec Adolf Horálek, jména naznačují, že asi nešlo o známé herce, resp. vůbec nemuselo jít o herce. Na dabingu se zjevně podílela zejména rodina Čihovských.
Technicky je dabing proveden podobně jako
Stopa a
Marie, tedy nahrané české dialogy jsou vstříhány do originálu bez smíchání s původní hudbou a ruchy. Při snímání dialogů nebyly respektovány některé principy akustiky, v exteriérech dochází chybně k odrazům zvuku, což odpovídá nahrávání ve větším uzavřeném prostoru bez akustických bariér, takže se projevuje efekt "tělocvičny". Samotná synchronizace zvuku na obrazu není zdaleka tak dobrá, jako v
Amoku, ale místy je povedená.
Ve výsledku však vychází dojem z tohoto dabingu mnohem lépe, a to ze dvou důvodů. Jednak alespoň na nejdůležitějších místech je český dialog podložen alespoň nejnápadnějšími ruchy (cinkání skleniček při přípitku, zvuk motoru přehlušující rozhovor), natočenými zřejmě současně s nahráváním dialogů. Jednak je to díky hudbě. Jako autor hudby je v původních pramenech uveden pouze polský skladatel
Tadeusz Górzyński. V úvodních českých titulcích je na prvním místě uveden
Erno Košťál, Górzyński pak na druhém místě. Košťálova práce se tedy nepochybně vztahuje k dabingu. Těžko určit, které části jsou původní a které Košťálovy (bylo by třeba znát originál), ale svižné kusy mezi dialogovými scénami opravdu znějí jako česká hudba a zvuk českých big bandů té doby, pokud si tedy můžeme dovolit toto trochu povýšené odlišení od hudební produkce ostatních evropských států. Hudební čísla v každém případě končí zcela nenásilně těsně před českým dialogem a opět začínají po českém dialogu. Jedná se tedy zřejmě o hudební dodělávky přesně podle potřeby dabingu. Jen zcela výjimečně je touto hudbou podložen český dialog. V titulcích bohužel není uvedeno, kdo hudbu nahrál, zda se jednalo o stálé těleso či příležitostně sestavený ("studiový") orchestr. Tato hudba by si zasloužila bližší analýzu, které části jsou Košťálovy a zda se jedná o původní práci pro dabing nebo jiná jeho převzatá práce.
Na rozdíl od
Amoku dopadla nevalně dětská role. Chlapečka Jiříčka Záhorského hraje děvčátko a dabuje zřejmě dospělá žena. Místy šišlá, místy nikoliv.
A konečně na rozdíl od
Marie a
Amoku, kde byly písně ponechány v originále, je v tomto filmu nadabována i jedna píseň. Synchronizace zvuku na obraz je však v ní velmi nepřesná.
). Zda jde o Václava Piskáčka bude nutno zjistit, ale i tak půjde o údaj jen podružný a zatím jen subjektivní.