Chybí starší mužské hlasy?

[Angus MacGyver]

Dalším problémem je také to, že nehledě na to, kolik je tomu či onomu herci / dabérovi, jeho hlas nějak zní. U dam je to markantnější, ale třeba Ivaně Andrlové nebo Petře Tišnovské bych (ač by věk tomu odpovídal) role babiček nedával.

Stejně tak třeba Jan Čenský. Dávat mu dědečka k dabingu? Spíš ne-e.

Přemýšlím o Lukáši Hlavicovi... Jiřim Hromadovi... Otu Jirákovi...

Ale třeba už bych si kladl otázky, jestli vydrží nějaký dlouhodobý zápřah pan Jiří Klem... nebo Jiří Korn...
Edit: Stanislav Lehký...

[Krikri]

Já v poslední době slyšel v rolích starších mužů (např. v seriálu Velvyslancova dcera) dabovat Petra Meissela a ten mi na role starců vážně vůbec nesedí. Ostatně, už coby Gargamel před víc jak deseti lety byl tragický. Ale možná je to u mě způsobeno tím, že mám Meissela zafixovaného stále v rolích mladíků z anime na Premiéře.

Jinak z žijících a v dabingu doposud aktivních dabérů důchodového věku tu myslím ještě nebyl zmíněn Jaroslav Vlach, toho mám nejvíc spjatého se zákeřným záporákem Camilem Belmontem z Internátu.

[beatman]

Potom se nelze divit, že starší herci zvučných jmen a hlasů se raději uchylují k načítání audioknih. Je dobře, že si na ně občas někteří vydavatelé vzpomenou, dají jim takovou možnost. Jojo, peníze a čas, to je problém. Obávám se, ž s rozvojem umělé inteligence se situace spíš zhorší než zlepší. Trochu odbočím: Možná víte, že existuje audiopopis pro nevidomé, který se dle zákona nějaký tne rok musí objevovat i v televizním vysílání. donedávna praxe fungovala tak, že někdo popis musel napsat, někdo ho ve studiu musel načíst, někdo zase správně nasadit, smíchat atd. Česká televize rozjela experimenn, kdy nechává komentáře načíst umělou inteligenci. Pravda, v titulcích, které jsou čteny pomalu, slyšíte docela zřetelně, že jde o robotický hlas, ovšem samotný komentář plyne takřka bez velkých rozdílů od živého načitatele. Abych se vrátil k dabingu, tak krom vybraných českých filmů byly opatřeny audiopopisem využívajícím umělou inteligenci filmy Nebožtíci přejí lásce a Někdo to rád horké. vžně se asi lze obávat zavedení aI do dabingové praxe. Z těch aktivních starších hlasů tu ještě ale nezazněl Jan Vlasák např.

[cenda]

Potom třeba Karel Heřmánek, Ladislav Frej, Jiří Štěpnička, Jiří Prager, Pavel Zedníček, Zdeněk Dušek, Václav Knop, Jan Kanyza, Jan Přeučil, Oldřich Navrátil, Pavel Soukup, Alois Švehlík, Pavel Trávníček, Miroslav Saic

Nebo někteří, které bych uvítal, kdyby se vrátili k dabingu František Němec, Jiří Krampol, Jan Hartl, Oldřich Kaiser, Petr Kostka, Jaromír Hanzlík, Jiří Schmitzer, Josef Dvořák, Vítězslav Jandák, Petr Nárožný, Viktor Preiss, Svatopluk Skopal

Nebo bych uvítal ještě tyto (ale nevím jak jsou na tom po zdravotní stránce) Jiří Bartoška, Oldřich Vlach

Karel Heřmánek, Ladislav Frej, Jiří Štěpnička, Miroslav Saic i Jiří Prager do dabingu normálně chodí. Sice ne už tak často dřív, ale sem tam něco udělají. Václav Knop a Pavel Soukup jsou dabingově hyperaktivní, stejně jako dřív. Zdeněk Dušek byl spíš hercem Janoše Vaculíka a je otázka, jak moc si na něj vzpomínají ostatní režiséři. Pavel Zedníček si sem tam něco nadabuje, ale to nikdy nebyl příliš frekventovaný dabingový herec, spíš ho proslavily devadesátkové seriály, kde byl obsazen jako tehdejší celebrita. Oldřich Navrátil udělal pár filmů a nikdy dabing nepovažoval za gró své profese, nevím, jak by se sžíval s technickou stránkou. Jan Kanyza několikrát důrazně upozornil, že se svou hereckou kariérou skončil a všechny nabídky odmítá včetně dabingu. Jan Přeučil se někde taky vyjádřil, že tahle disciplína už není pro něj. Co se týče Pavla Trávníčka, ten dle mého názoru veškerý svůj um odevzdal v Mashi a od té doby je to jen bída a utrpení. Hraje strašně afektovaně, přehrává a nestíhá. Alois Švehlík před sedmi lety uznal, že na dabing už nestačí a dobrovolně se ho vzdal tím, že odešel z probíhajícího natáčení, protože cítil, že už to není ono. Je pravda, že ho sice pan Pospíchal ještě přemluvil na Churchilla, ale když člověk slyší jeho role v televizi a ve filmu, kdy mu artikulace dělá opravdu velké problémy, tak je dobře, že sám uznal, že už to nejde. Má za sebou opravdu bohatou kariéru a nemá zapotřebí se trápit výkony, ve kterých by působil jako stín svého předchozího talentu.

Co se týče toho druhého odstavce. František Němec je odpůrcem současné výroby dabingu. Při přebírání ceny za celoživotní mistrovství prohlásil, že tím dělá definitivní tečku za svým působením v této disciplíně. Jiří Krampol je podobný případ jako pan Švehlík, jde vidět, že mluvení mu dělá velké obtíže a jeho pohotovost je ta tam, dabing už nemá šanci zvládnout. Nevím, kde se vzalo tady na fóru přesvědčení, že Jan Hartl je dabingový herec, protože za svou padesátiletou kariéru nadaboval jeden jediný film, a to u Elmara Klosse, který dokázal do dabingu dostat i lidi, kteří nikdy předtím nedabovali - tudíž, dabing ho evidentně nezajímá. Oldřich Kaiser dabing odmítá z důvodu strachu, že "by ty mladší zdržoval" a kazil by si tak svou reputaci. Petr Kostka je stejný případ jako pan Němec, dnešní výroba dabingů mu nevyhovuje, dělal to v jiné době, dnešní technikou to dělat nechce. Jaromír Hanzlík udělal pár filmů v sedmdesátých letech, ale sám přiznává, že ho to nikdy nebavilo, neuměl to, a proto se toho vzdal už před třicítkou, těžko s tím bude začínat na prahu osmdesátky. Jiří Schmitzer na tom bude podobně jako Jan Hartl. Josef Dvořák je už snad i vtip, daboval jednu jedinou živou postavu, a já ten film viděl, znělo to jako když někdo na obrazovce otevírá pusu, a zároveň za ním někde něco říká Josef Dvořák - je to typ herce, který nemá schopnost vcítit se do herce, není to jeho píseček a je v dabingu nešťastný. Vítězslav Jandák byl taky spíš typ dabéra, který vyčníval a nedokázal splynout s postavou, navíc vypadl z téhle disciplíny začátkem devadesátých let, dneska mu táhne na osmdesátku a všechno se změnilo, těžko by se vracel. Petr Nárožný nikdy žádného živého herce nedaboval, sám dabing odmítá a říká, že když má náhodou na synchron říct "Dobrý den", tak je to práce na celé dopoledne, navíc při jeho vratké artikulaci na 3/4 abecedy je pro dabing nepoužitelný. Viktor Preiss se nebrání větším rolím, například s Robinem Williamsem, ale sám si uvědomuje limity věku a někde vzpomínal na poslední natáčení, kdy mu Zdeněk Štěpán musel stát za zády a říkat, kdy má začít, protože kódový dabing už mu nedělá dobře - pro herce jeho formátu to není zrovna nejpovzbudivější. Myslím, že limity Svatopluka Skopala jsou v tom, že nepoužívá mobilní telefon, takže pro produkci může být složité se s ním domlouvat, ale do dabingu docházel vždy pravidelně, takže ten jediný z celého výčtu by se mohl k dabování víc vrátit.

Celý tohle téma je strašně smutný a depresivní, protože lidi, kteří to dělali celý život najednou nemůžou (kromě těch, kteří nechtějí). Odchází jim kus jejich života, vidí, že se jim zkracují síly, ale je to nevyhnutelné a dělat tuhle disciplínu až do pětadevasáti, jako nebožtíku panu Richterovi je dáno skutečně jenom jednotkám případů. Takže není to o tom, že by nechtěli. Ve většině případů prostě nemůžou.

[salgado]

S tímto hodnocením mi nezbývá než souhlasit, jenom bych ještě jednou vzpomněl na pana Satoranského, pro kterého musí být současný způsob dabování opravdovým utrpením, ale přesto se v dabinzích na ČT sem tam objeví. Za to ho opravdu obdivuji a děkuji i režisérům, že mají odvahu jej pozvat a mají i trpělivost s ním pracovat. Je škoda, že se jedná o naprostou výjimku, protože s odchodem starších herců se z dabingu vytrácí i jakási barevnost a rozmanitost, zkrátka to, co zdobilo dabingy ještě třeba v devadesátých letech či na přelomu tisíciletí.
Jenom ještě taková drobná poznámka k panu Nárožnému, o němž je známo, že technicky dabing nezvládal ani za staré éry (docela by mě zajímalo, jak postsynchronoval své vlastní filmy, když to bylo potřeba). Mně rozhodně nepřijde, že by jeho artikulace byla špatná. Kdysi se sice potýkal s logopedickými vadami, ale dnes tam tedy nic zásadního neslyším. Když to třeba porovnám s legendárním Josefem Beyvlem a jeho výslovností či přímo žvatláním, tak se domnívám, že pan Nárožný by se do dabingu některých postav teoreticky i hodil.

[dabing fans]

Ještě jsem si vzpomněl na další starší hlasy:

Rudolf Jelínek, Zdeněk Žák, Bohumil Klepl, Václav Vydra, Jaroslav Kuneš, Vlastimil Zavřel, Jiří Lábus, Miloslav Mejzlík, Miloslav Študent, Jiří Novotný, Petr Svoboda, Oldřich Vízner, Alfred Strejček, Jiří Čapka, Zdeněk Junák, Zdeněk Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Milan Horský, Jiří Knot, Mojmír Maděřič, Pavel Kikinčuk, Norbert Lichý, Jan Kačer, Antonín Hardt, Josef Zíma, Zdeněk Svěrák, Luděk Sobota, Jiří Kvasnička, Jan Rosák

Vím, že u některých je velmi nepravděpodobné, že se ještě ukáží v dabingu, ale i tak jsem je zde chtěl napsat. Ale u některých bych si opravdu moc přál, aby se v dabingu vyskytovali častěji.

[cenda]

S panem Satoranským souhlasím a z jeho obsazování mám velkou radost. Jednu dobu mě hrozně mrzelo, že ho do dabingu nezvou. Navíc kdysi se tu Dan zmiňoval, že jeho dabing filmu Chyť mě, když to dokážeš neprobíhal úplně nejlíp a měl velký problém se Walkenovi trefit do pusy. Ale on je to takový zvláštní případ, protože nikdy vyloženě dabing neodmítal, jen se na něj prostě zapomínalo i za minulé éry. Nicméně pořád průběžně daboval, sice poskrovnu, ale ano. Od devadesátých let, když pomineme Alfa, patřil v podstatě do občasné stáje pánů Klosse, Štěpána a Vostřeze, kteří preferují nezvyklá obsazení, takže vlastně nikdy z dabingu úplně nevypadl, ale pořád si držel ten svůj občasný standard. A důvod, proč dabuje teď je jasný, patrně nemá přehnané nároky (snad kromě časových), je na svůj věk v obdivuhodné kondici, takže mu tahle specifická disciplína nedělá problémy, o kterých psal Filip a netrpí "nenávistí" k současnému způsobu dabování. Kéž mu tahle činnost v rozumné míře vydrží.

Co se týče Petra Nárožného, tak zrovna dneska jsem s ním poslouchal rozhovor a "z", "s", to vše mu dělá problém, zkrátka šišlá. Byly doby, kdy mluvil dobře, v osmdesátých a devadesátých letech, ale řekl bych, že nové zuby mu tuhle starou nedokonalost oživily. No a postsynchrony pro něj asi byly utrpení. Ono v Jáchymovi nebo Marečkovi jde vidět, že to taky chytá jak může. U dalších filmů se to už zlepšilo. Ale tohle dělalo problémy i jiným bardům. O Jiřím Sovákovi je známo, že jakmile se netočilo na kontaktní zvuk, tak si nacpal pod nos jakýkoliv vousy, aby pak při postsynchronování nebylo tak patrné, že se prostě nedokáže trefit. Vladimíra Menšíka s jeho textem, který nikdy neřekl dvakrát snad není třeba ani zmiňovat, ten byl taky občas vedle. Osobně si myslím, že tahle nutná postprodukce některým hercům spíš ubližovala, protože měli hlasový projev spojený s figurou na place a takhle se museli znova dostávat do role ve studiu, limitovaní vlastním výkonem, několik měsíců starým. Docela zajímavým paradoxem pak zůstává, že při natáčení Slunce seno... bylo třeba v některých momentech taky postsynchronovat, z čehož měli zvukaři kvůli využití neherců strach. Překvapením pro všechny tak bylo, že paní Švecová alias Keliška, obyčejná ženská z vesnice, kterou tyhle filmařské záležitosti absolutně míjely, se dokázala v pětasedmdesáti letech poprvé postavit ve studiu před mikrofon (aniž by o něčem takovém kdy slyšela) a naprosto suverénně se namluvila sama. Prostě to trefila.

[cenda]

Ještě jsem si vzpomněl na další starší hlasy:

Rudolf Jelínek, Zdeněk Žák, Bohumil Klepl, Václav Vydra, Jaroslav Kuneš, Vlastimil Zavřel, Jiří Lábus, Miloslav Mejzlík, Miloslav Študent, Jiří Novotný, Petr Svoboda, Oldřich Vízner, Alfred Strejček, Jiří Čapka, Zdeněk Junák, Zdeněk Dvořák, Rudolf Hrušínský ml., Milan Horský, Jiří Knot, Mojmír Maděřič, Pavel Kikinčuk, Norbert Lichý, Jan Kačer, Antonín Hardt, Josef Zíma, Zdeněk Svěrák, Luděk Sobota, Jiří Kvasnička, Jan Rosák

Vím, že u některých je velmi nepravděpodobné, že se ještě ukáží v dabingu, ale i tak jsem je zde chtěl napsat. Ale u některých bych si opravdu moc přál, aby se v dabingu vyskytovali častěji.

Rudolf Jelínek, Oldřich Vízner, Alfred Strejček a Jan Kačer mají velice vážné zdravotní problémy spojené s věkem a s prominutím jsou rádi, že jsou rádi, natož aby obíhali dabingová studia. Bohumil Klepl, Václav Vydra, Rudolf Hrušínský a Antonín Hardt jsou velmi velmi sváteční dabéři, takže tam je to jasný. Zdeněk Svěrák, Pavel Kikinčuk a Luděk Sobota jsou to samé, ale ještě o foch výš, upřimně si neumím představit dabingovou roli, která by byla pro Zdeňka Svěráka s jeho specifickým herectvím. Jan Rosák není herec vůbec. Josef Zíma po odchodu z divadla pověsil hereckou kariéru na hřebík a věnuje se pouze zpěvu. Ten zbytek dabuje poměrně hodně.

Takhle, můžeme tady dál vyjmenovávat herce mezi 65 a nekonečnem, ale dostáváme se tím daleko mimo dabing (viz jména jako Kikinčuk nebo Svěrák) k lidem, kteří s tím mají pramálo společného a tohle téma tím ztrácí na vážnosti a smyslu. Takhle bychom mohli skončit třeba u Jiřího Suchého. Je potřeba se smířit s tím, že proč ti herci nedabují má nějaký důvod. U drtivé většiny z nich je to zdravotní omezení. A s tím nehne nikdo na světě. A protože asi tuším, že bude následovat argument, že když pan Zíma zpívá, tak proč by nemohl dabovat, tak ano, pan Zíma je v obdivuhodné kondici mentální, hlasové, to všechna čest a přeju mu upřimně, ať mu to ještě dlouho vydrží, jenže sám přiznává, že je velice špatně pohyblivý. Na vystoupení ho produkce odveze z domu a zase jej domů doveze. V dabingu tohle asi úplně nefunguje a chtít po téměř 92 letém špatně chodícím pánovi, aby se dopravoval po studiích na vlastní pěst, to asi těžko. Druhá věc, stačilo se podívat na záznam z narozenin Yvetty Simonové, kde i s nasazenými brýlemi přiznal, že text písničky prostě přečte jen velmi obtížně. Tohle všechno je asi k tomu, že i jinak vitální herec už prostě ze zdravotních důvodů do dabingu může jen velmi těžko.

[beatman]

díky Cendovi za erudované odpovědi, naprosto jasné a neprůstřelné argumenty. Jen bych doplnil, že třeba pepíčkovi Zímovi to sice v jeho věku zpívá, ale když ho slyšíte promluvit, už je ten hlas díky vysokému věku trošku nalomený, špatný sykavky, ale kdo z nás je v devadesáti bude mít dobrý, pokud se vůbec tak úctyhodného věku dožijeme. Zdeněk Svěrák už na tom hlasově taky není nejlíp,, poslední knížka povídek v autorské interpretaci, natočené cca před dvěma lety je už pro uši docela útrpným poslechem, bohužel. Zase, všechna čest, že v pětaosmdesáti načetl poslední knihu povídek. Je určitě super, že tu padají návrhy jmen starších herců, ale možná bych si namísto euforické invence opravdu nastudoval nějaké rozhovory nebo poslechl hlasy ze současné doby, v audioknihách, rozhlasových rozhovorech, rozhovorech, Tv pořadech, filmech, inscenací, pak bych s uvážlivostí přicházel s podobnými tipy. sázet jména jak baťa cvičky dovede kde kdo. není to o tom, že bych chtěl negovat jakoukoli invenci, to rozhodně ne, jen bych zkrátka nejprve myslel hlavou a takřka bezmyšlenklvitě nechrlil jméno za jménem.

[fabec122]

U Petra Nárožného si stačí pustit tu novou reklamu na Rebel Moon a bude vám jasné, že na nějaké delší dialogy už to prostě nebude Nemluvě o tom, že tahat do dabingu lidi této věkové kategorie bez předchozí větší zkušenosti je často spíše kontraproduktivní, proto já třeba pořád nechápu to odorování za Jana Hartla na Hankse, které se objevuje skoro u každého jeho filmu. Stačí si vzpomenout na kritiku, které byl podrobnen Vladimír Kratina, což je mimochem jedno ze jmen, které tu ještě nepadlo A také jedno z jmen, které obsahuje jen Vladimír Žďánský, stejně jako další známější jména.

Ale starších herců máme dost, a to i takových, kteří minimálně v rámci své kariéry spojili svůj profesní život i s dabingem. Ne, že by tedy nebylo vybírat, ale z toho či onoho důvodu se někteří už v dabingu vyskytují v dnešní době méně. Z těch jmen co ještě nepadli, tak třeba: Marcel Vašinka, Zdeněk Žák, Jan Novotný, Hanuš Bor, Zdeněk Junák,Tomáš Töpfer, Miroslav Donutil, Jiří Čapka... Určitě by se dalo vzpomenout i na další.