Chválím snahu, jsem rád, že se tím někdo zabývá. Ale jako absolvent žurnalistiky to musím zhodnotit jako ukázkově nevyvážené, celé je to v tom pesimistickém duchu, že dřív se to dělalo geniálně a dneska už je to na houby. Nejvíc prostoru má opět Olga Wallo, která už je dvacet let všude v televizi jediným expertem na dabing, při tom už to ani dávno nedělá a opakuje stále stejné věty, u kterých si nikdy nejsem úplně jistý, zda z ní náhodou nemluví zahořklost a zloba z toho, že byla od té práce odejita. A zase se opakují ty stejné argumenty s časem, které jsou hrozně zavádějící. Ale to je na straně dlouhou a složitou debatu. Ta technika to zrychlila enormě ale ne vždycky a ve všem je to špatně. Navíc Historikem zde několikrát zveřejňované výrobní záznamy ukazovaly, že ani v dávné minulosti se to nejelo "dvacetkrát". Do složitých rozborů se nechci pouštět, ale chci prostě jen říct, že to není až tak černobílé, jak to ten dokument líčí. Navíc bych skoro řekl, že třeba takové ty Disneyho nejštědřejší dabingy ve Virtualu se točí tak precizně (i díky dnešní technice), že to možná ani nesnese srovnání s ničím z dřívější doby. Ale je pak zase otázka, jestli není to "desáté jetí", které je dokonale řemeslně vypilované ochuzené o nějakou přirozenost a spontánnost hereckého projevu. No je to fakt na dlouhou diskuzi. Sakra, já si snad založím nějaký video blog o dabingu.
