Jenže většina dabérů, co zde dabují, to nejspíše nezažila.cenda píše:Jinak mě překvapilo, že byl takový problém, že se to dabovalo a ve sluchátkách bylo ticho. Já sice nejsem odborník, ale nebyla celá československá dabingová škola až někdy do 80. let postavená na tom, že se dabovalo s vyhozeným zvukem bez sluchátek? Pokud vím, tak například pan Munzar to uváděl jako jeden z důvodů ukončení své dabingové kariéry, protože mu připadalo, že tím, jak herci slyší ve sluchátkách originál, tak ztrácí schopnost mluvit česky.
Píseň pro Rudolfa III. / Píseň pro Rudolfa III.
Moderátor: Michaela2
Re: Píseň pro Rudolfa III. / Píseň pro Rudolfa III.
18.05.2008 – 07.05.2015
Re: Píseň pro Rudolfa III. / Píseň pro Rudolfa III.
Vážení přátelé, já to sice neumím popsat přesně a sofistikovaně jako Historik, ale v té době byly tzv. dvoupásy - zvuk byl prostě zvlášť (tenkrát nejspíš magnetický). Přímo na natáčení se snímal buď pomocný zvuk nebo i tzv. kontaktní - mluvené slovo, ruchy atd. a písně byly na playback - natočené předem (ty nahrávky se naštěstí v České televizi našly).
Pan sběratel měl pás pouze obrazový, kde chybí asi deset minut, i tak to je poklad
Pan sběratel měl pás pouze obrazový, kde chybí asi deset minut, i tak to je poklad
Maestro není doma a jeho milostivá paní matinka vám vzkazuje,
aby jste už nevolala změněným hlasem, že vás stejně pozná
Re: Píseň pro Rudolfa III. / Píseň pro Rudolfa III.
Musím říci, že to nakonec nedopadlo vůbec špatně. Dabéři si evidentně pře dabováním poslechli hlasy svých předchůdců, a tak jsou jejich výkony velmi dobré, a v případě Kateřiny Seidlové dokonce vynikající. Daniel Rous se hodně snaží, v určitých polohách celkem sedí, ve vyšší poloze mu trochu ujíždí. Pavla Tomicová se snaží, ale hlas paní Zázvorkové je tak profláklý, že zázraky dělat nemůže. Potěší i Zbyšek Pantůček, snažící se napodobit dikci Vítězslava Černého. Trošku se ale divím, že se nepokusili využít k dabingu Sabinu Remundovou. Přeci jenom nadabovat, byť samu samotnou, v 70 letech, je trošku problém.
Re: Píseň pro Rudolfa III. / Píseň pro Rudolfa III.
Tie pesničky vyšli v roku 1969 na SP singloch, jeden z nich mám vo svojej zbierke, konkrétne Bam-bam-biri-biri-bam. Čiže všetky piesne boli v archíve Supraphonu a zbytok v archíve ČT.
Re: Píseň pro Rudolfa III. / Píseň pro Rudolfa III.
HonzaXXII píše:...
P.S: Velká škoda, že už sem nechodí Historik. Protože by mě velice zajímalo, jak se tenkrát takový věci natáčely. To se to nejdřív natočilo bez zvuku, a ozvučení a postsynchron bylo nutné kompletně udělat dodatečně (a proto asi došlo k tomuhle, protože díl šel do trezoru ještě než se to udělalo)?
Dle dokumentu k tomuto dílu Rudé Právo již mělo tento díl napsán, že bude odvysílán. Tak si myslím, že byl komplet i se zvukem "zlikvidován" a zachovala se jen nějaká pracovní verze filmového pásu, roztrhaná na několik kusů.
Ne každý první dabing je ten nejlepší.
Re: Píseň pro Rudolfa III. / Píseň pro Rudolfa III.
A také v Pokračování příště (seriál o českých seriálech), pan Eisner vzpomínal, že už byla vyrobena vysílací kopie.
A ať už tedy máme odpovědi na všechny předchozí otázky kompletní:
- Natáčelo se téměř vždy s kontaktním zvukem a postsynchronovalo se jen to, kde zvuk nevyšel dobře.
- Vlastní tvorba ČST se často uchovávala na tzv. 16 mm dvojpásu, tedy jeden 16 mm pás čistě obrazový a druhý čistě s magnetickou polevou, na které byl zaznamenaný zvuk:
(obrázek mg. pásu převzat z https://www.endpointaudio.com/magnetic- ... ilm-detail)
A díky perforaci se obojí dalo hezky synchronně přehrávat. Já si spíše myslím, že ta nalezená kopie v průběhu let různě cestovala mezi nálezci (mohlo jich být klidně více po sobě: jeden to třeba zachránil z ČST před skartací a pak emigroval, druhý to po něm našel na půdě, apod. to už se asi nikdy nedozvíme) a některý z nálezců nepovažoval zvukový pás za důležitý. Buďto vůbec netušil, že ten hnědý pás je se zvukem a patří k tomu obrazovému, nebo si myslel, že zvuk je zároveň i na tom obrazovém pásu jako optická stopa, a nebo ten zvuk v amatérských podmínkách neměl jak přehrát, kdoví.
A ať už tedy máme odpovědi na všechny předchozí otázky kompletní:
- Natáčelo se téměř vždy s kontaktním zvukem a postsynchronovalo se jen to, kde zvuk nevyšel dobře.
- Vlastní tvorba ČST se často uchovávala na tzv. 16 mm dvojpásu, tedy jeden 16 mm pás čistě obrazový a druhý čistě s magnetickou polevou, na které byl zaznamenaný zvuk:
(obrázek mg. pásu převzat z https://www.endpointaudio.com/magnetic- ... ilm-detail)
A díky perforaci se obojí dalo hezky synchronně přehrávat. Já si spíše myslím, že ta nalezená kopie v průběhu let různě cestovala mezi nálezci (mohlo jich být klidně více po sobě: jeden to třeba zachránil z ČST před skartací a pak emigroval, druhý to po něm našel na půdě, apod. to už se asi nikdy nedozvíme) a některý z nálezců nepovažoval zvukový pás za důležitý. Buďto vůbec netušil, že ten hnědý pás je se zvukem a patří k tomu obrazovému, nebo si myslel, že zvuk je zároveň i na tom obrazovém pásu jako optická stopa, a nebo ten zvuk v amatérských podmínkách neměl jak přehrát, kdoví.
„Mou filozofií je, že každá věta ve filmu by měla být přeložena takovým způsobem, aby průměrný český divák při sledování téže scény zažil přibližně tytéž pocity jako průměrný divák v zemi původu filmu.“ František Fuka