Grand Restaurant pana Septima / Le Grand restaurant

[Pomajz]

Paráda, tušil jsem to že to byla až druhá polovina 80tých let.

[salgado]

Je s podivem, že věk se na jeho výkonu nijak negativně nepodepsal. Vždyť ještě donedávna jsme si mysleli, že je tento dabing podstatně starší. Škoda, že mu nekoupili i toho Lakomce...

[Historik]

Příspěvek přenesen do Historie českého dabingu: http://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=9 ... 70#p136958.

[Laik]

Doplnění 2. dabingu:
Dramaturg: Zuzana Kopečková
Produkční: Ivana Kupková
Šéfproducent: Jan Rubeš
Režie titulků: Petr Dvořáček

[AGAMENON]

1. dabing:

Překlad: L. Bartoš
Zvuk: Lubor Hochmann
Úprava dialogů a skript: Eva Lavická
Střih: Jarmila Dočekalová
Produkce: Michal Povolný
Hud. režie: L. Štancl
Režie: Sonja Sázavská
ČST Brno 1969

Dabují: Jiří Tomek, Ladislav Suchánek, Helena Kružíková, Milan Holubář, Josef Karlík, Josef Husník, Jaroslav Dufek, Stanislav Hejný, Jaroslav Kuneš, R. Krátký, Oldřich Slavík, K. Adam, R. Chromek, J. Přichystal, M. Vágner, O. Celerýn, L. Frand, Maxmilián Hornyš, L. Večeřa, R. Kokeš, I. Hojar, J. Letenský, M. Výlet, E. Vosáhlová, K. Fajt, V. Pavlar, J. Pecha, M. Milštajn, S. Klapková, J. Tuček, M. Středa, M. Halouzka, F. Hruška, V. Postl

Hudba: M. Ondráček, V. Dadák, V. Drápal, G. Papančev, L. Výduch, A. Doudy
Kompars - 7 osob

Černobílá kopie bez metinárodních zvukových pásů.

[salgado]

To muselo znít hrozně zvláštně. Tomek na Funése. Ale on v té době daboval i Belmonda ve Statku. Škoda, že tyto rarity vzaly při likvidaci brněnských dabingových archivů za své.

[Newmy]

Křestní jména podle herců učinkujících v rozhlasových hrách v Brně budou takto: Ladislav Večeřa, Ivan Hojar, Miroslav Výlet, Eva Vosáhlová, Karel Fajt, Miloslav Milštajn, Marcel Halouzka, František Hruška

[Historik]

Po konzultaci s hlavním tvůrcem původních českých úvodních titulků Blahoslavem Křížem zdají se být objasněny důvody existence dvou typů úvodních titulků na kopiích s 2.dabingem, které se neliší jen úvodním textem (ČST vs. ÚPF), ale i dalšími grafickými prvky (zejména fotografie vs. kresby).

První důvod jsme zde již dříve správně předpokládali a vyplývá z toho, že nejde o kinodabing, ale zakázkový dabing Filmového studia Barrandov pro Československou televizi. Pokud by šlo o kinodabing, kopie s úvodními titulky ÚPF by podle tehdejší praxe byla následně uvedena v ČST bez jakékoliv úpravy, neboť ani úvodní titulek ÚPF se tehdy nepředělával. Než však došlo k uvedení v ČST, ÚPF zakoupila monopol pro obnovenou distribuční premiéru. Zřejmě došlo k dohodě s ČST o pozdržení uvedení v televizi, nasazení právě vyrobeného dabingu na kinokopie, uvedení v kinech a následné uvedení v ČST až s tehdy obvyklým časovým odstupem. Zatímco tedy na kopii pro ČST byl vyroben úvodní titulek „ČST PRAHA HRPZ uvádí film“, pro kinokopie byl vyroben úvodní titulek „ÚPF PRAHA uvádí film“. Další odlišnosti však již vyplývají z druhého důvodu.

Druhým důvodem byl odlišný obrazový formát. Zatímco pro ČST byla pravděpodobně titulkována kopie ve formátu 1:1,66, kinokopie byly titulkovány pro formát 1:2,35 (slůvko pravděpodobně je použito proto, že dnes je velmi obtížné získat primární informace, neboť dalším vysíláním a kopírováním dochází často k různým dalším ořezům obrazu a deformacím původního obrazového formátu). Problém úvodních titulků u filmů, které byly uváděny na širokoúhlých kopiích i na klasickém formátu či formátech rozšířené projekce (jednak pro starší kina bez širokého plátna a jednak pro televizní uvedení, pokud nebylo zvoleno celkové zmenšení s tmavými pruhy nad a pod obrazem) bylo možné řešit dvěma základními způsoby.

Buď musely být vyrobeny takové „univerzální“ titulky, které byly vzhledově přijatelné na klasickém formátu i po dekomprimaci (roztažení) na širokoúhlý formát nebo musely být vyrobeny dvoje titulky, jedny optimalizované na klasický formát či formáty rozšířené projekce (ty pro tento účel nerozlišujeme, neboť měly různou výšku pole, ale šířka byla shodná) a druhé optimalizované na širokoúhlý formát.

Univerzální titulky byly řešeny tzv. kopromisním písmem, případně dalšími kompromisními prvky. Kompromisní písmo bylo písmo užší, než by vyplývalo ze zásad paleografie a typografie, ale i po roztažení bylo vzhledově přijatelné. Kompromisními prvky byly např. geometrické tvary (čtverec se po roztažení změnil na obdélník, kruh na ovál apod.) nebo ornamenty. Jako kompromisní prvky se naopak nehodily fotografie a kresby lidí, zvířat a reálných předmětů, které by roztažením přinejmenším působily nepřirozeně (jistou výjimku představovaly bláznivé komedie, kde takové deformace mohly působit jako součást záměru v rámci daného žánru). Kompromisní písmo a kompromisní prvky byly používány zejména v případech, kdy titulky tvořil pouze text vexponovaný dvojexpozicí nebo spodní projekcí do dějového obrazu nebo snímaný na neutrálním pozadí, případně text doplněný jinými jednoduchými prvky.

Schematický příklad kompromisního písma:

Vlevo určitý typ písma ve správných proporcích, vpravo kompromisní (zúžené) písmo v klasickém či rozšířeném formátu ...

Písmo1.jpg (17.6 KiB) Zobrazeno 9291 x

... kompromisní (zúžené) písmo po dekomprimaci na širokoúhlý formát - všechny typy jsou čitelné a vzhledově ještě přijatelné.

Písmo2.jpg (14.45 KiB) Zobrazeno 9291 x

Pokud měly být součástí úvodních titulků fotografie či kresby reálných prvků, jejichž proporce jsou pro lidské oko citlivé, přistupovalo se k výrobě dvojích titulků. Nezávislý pozorovatel by přitom předpokládal, že titulky byly tak jako samotný film při natáčení snímány příslušným typem předsádky (speciálního objektivu), který umožnil snímání obrazu v obrazovém formátu odpovídajícímu finální projekci (tedy v případě širokoúhlé projekce formátu 1:2,35). Tedy zjednodušeně řečeno, že jednotlivé snímané prvky (písmo, fotografie, kresby ...) byly pouze jinak rozmístěny po snímané ploše, která by v případě širokoúhlého filmu byla větší (širší).

Ovšem nebylo tomu tak. Kamera Askania z konce 20.let, používaná na snímání úvodních titulků po celé období jejich výroby ve studiu Sport (1956-1991), použití širokoúhlé předsádky neumožňovala. To znamenalo, že všechny prvky (písmo, kresby ...) úvodních titulků určené pro širokoúhlý film, byly snímány z plochy klasického formátu a tudíž že všechny prvky musely být kresleny zúženě s vědomím, že po dekomprimaci musí získat přirozené proporce. Rozšíření při projekci bylo třeba brát v úvahu nejen u objektů rovnoběžných se stranami obrazu (vodorovných a svislých), ale i šikmých, což bylo zvláště obtížné. I když použití širokoúhlé předsádky neumožňovala kamera, předsádka byla alespoň půjčována kresličům, kteří pohledem přes ni mohli kontrolovat budoucí vzhled své kresby po dekomprimaci.

Schematický příklad komprimované kresby:

Vlevo původní předloha (stylizace Eiffelovy věže) ve správných proporcích, vpravo komprimovaná kresba, jak ji museli provést kresliči a jak se snímala na film ...

Kresba1.jpg (20.51 KiB) Zobrazeno 9291 x

... výsledný vzhled komprimované kresby po dekomprimaci při projekci širokoúhlého formátu - původní předloha a dekomprimovaná kresba jsou v ideálním případě proporcionálně totožné.

Kresba2.jpg (16.15 KiB) Zobrazeno 9291 x

Těmto skutečnostem a možnostem byla podřízena také výroba úvodních titulků filmu Grand restaurant pana Septima, na klasickém resp. rozšířeném formátu pro ČST a na širokoúhlém formátu pro ÚPF. Titulky obou verzí byly pravděpodobně vyráběny současně nebo v krátkém časovém odstupu, neboť titulkáři neměli k dispozici kopie svých starších prací ani nevedli přesnou dokumentaci o postupu animace. Z porovnání je přitom zřejmé, že částečně byly použity stejné prvky (např. podnos, běžící pás s jídly a nápoji, rámečky, jména zapichovaná do dortu) a v některých případech snad i stejné kresby částí textů.

Odlišnosti obou typů titulků jsou zejména následující.
Na klasickém formátu jsou použity fotografie Louise de Funèse a dalších dvou herců (první barevné pocházejí pravděpodobně z propagačních materiálů nebo časopisů, další černobílé jsou pak pravděpodobně fotografované z filmu způsobem, jak bylo popsáno zde). Na širokoúhlém formátu žádné fotografie použity nejsou, neboť by byly dekomprimací zdeformovány. Ze stejného důvodu jsou titulky širokoúhlého formátu výlučně ručně kreslené, zatímco klasický formát je koláží ručních kreseb a fotografií. Fotografie restaurace a jídel pocházejí z gastronomické sekce archivu obrazového materiálu, který shromažďoval Blahoslav Kříž jako podklady pro titulkování. O jaké podklady se přesně jednalo si již nepamatuje, ale je dost možné, že v případě fotografie interiéru jde o záběr na nějakou českou restauraci. Fotografie jídel pravděpodobně pocházejí z nějakých gastronomických prospektů.

GRPS 01.jpg (41.58 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 02.jpg (44.39 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 03.jpg (40.45 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 04.jpg (41.7 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 05.jpg (45.39 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 06.jpg (49.27 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 07.jpg (49.44 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 08.jpg (50.54 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 09.jpg (51.21 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 10.jpg (50.46 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 11.jpg (51.48 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 12.jpg (37.05 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 13.jpg (46.56 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 14.jpg (46.91 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 15.jpg (52.36 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 16.jpg (51.84 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 17.jpg (51.98 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 18.jpg (51.84 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 19.jpg (43.61 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 20.jpg (44.96 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 21.jpg (42.94 KiB) Zobrazeno 9291 x

GRPS 22.jpg (50.35 KiB) Zobrazeno 9291 x

Otázkou zůstává, jaké úvodní titulky měly kinokopie ÚPF na klasickém formátu resp. rozšířené projekci, tedy pokud vůbec existovaly. Při prvním distribučním uvedení v roce 1968 se písemné prameny zmiňují o formátu 1:2,35 i klasickém formátu (ve skutečnosti mohlo jít o rozšířený formát 1:1,66, který v podobných případech nebyl vždy důsledně rozlišován), to byl však film uveden v původním znění s podtitulky. Při obnoveném distribučním uvedení v roce 1987 se některé písemné prameny zmiňují jen o formátu 1:2,35, jiné o formátu 1:1,66. Není pravděpodobné, že by klasické nebo rozšířené kopie nebyly vůbec vyrobeny, jelikož film by nemohl být promítán ve starších kinech bez širokého plátna. Je v tuto chvíli jen spekulací, zda starší kina promítala kopie s úvodním titulkem ČST (což by ovšem bylo velmi unikátní a nepravděpodobné) nebo zda existuje ještě jeden, tedy třetí typ titulků, s úvodním titulkem ÚPF, ale s verzí pro klasický či rozšířený formát.

Otázka existence dvou typů úvodních titulků u filmů distribuovaných na širokoúhlých i klasických či rozšířených kopiích je každopádně zajímavým tématem (dva typů titulků by např. měly existovat také u filmu Křidýlko nebo stehýnko, ale na dostupném materiálu se mi to nepodařilo prokázat). Je však k němu jen málo studijního materiálu, neboť dnes už jsou tyto původní kopie uváděny zřídka a i na starších záznamech se často opakují stále stejné kopie (většinou z fondu ÚPF a ČST), které se mezi jednotlivými televizemi v řadě případů půjčovaly.


P.S. budu vděčen za upozornění a případně i ukázky dalších případů existence dvou typů původních českých úvodních titulků pro širokoúhlý a klasický formát. Samozřejmě jen v případě jednoho dabingu a původního provedení (nikoliv např. z důvodu přenasazení na novou kopii, zkrácení závěrečných titulků v komerčních televizích apod.).

[Historik]

Doplnění 2. dabingu:
Dramaturg: Zuzana Kopečková
Produkční: Ivana Kupková
Šéfproducent: Jan Rubeš
Režie titulků: Petr Dvořáček

K původním českým úvodním titulkům ještě zbývá dodat, že jsou v nich podle tehdejších zvyklostí uvedeni zvukař, střihač, vedoucí výroby, úpravce dialogů a režisér - a v tomto případě i překladatel, což je znakem, že nejde o kinodabing, ale zakázkový dabing pro ČST, neboť u kinodabingů se překladatel uváděl podle tehdejších zvyklostí jen zcela výjimečně a podle některých názorů pamětníků se tam překladatelé dokonce dostali víceméně omylem nedůsledností dramaturgie, která pro texty titulků dodávala podklady. Později (zřejmě v roce 1988) se v titulcích zakázkových dabingů uváděl i dramaturg, ale to ještě není případ tohoto dabingu z roku 1987.
Kromě jmen uvedených v titulcích nám Laik z písemných archivních materiálů ČT zjistil ještě další čtyři profese a jména, v titulcích neuvedená. Ve vztahu k úvodním titulkům je zajímavý údaj "Režie titulků: Petr Dvořáček". Přemýšlel jsem, o jaké jiné titulky než úvodní by se tehdy mohlo jednat (skryté titulky byly zavedeny až v roce 1992), ale nenapadá mě nic, než vyložené hlouposti typu "ten, kdo schvaloval text pro titulky", "ten, kdo při vysílání řídil titulky mezi pořady a se jmény hlasatelů" ... Každopádně tvůrci úvodních titulků barrandovských dabingů toto jméno neznají a vylučují, že by se jednalo o někoho, kdo se bezprostředně podílel na výrobě úvodních animovaných titulků.
Pokud jde o další jména zjištěná Laikem, tak i když někteří tvůrci pracovali pro film i televizi (např. Olga Walló, Věra Pokojová ...) zde jde myslím o pracovníky ČST, z nichž se na dabingu samotném podílela jen dramaturgie (tedy pokud šlo o dramaturgii zpracování, nikoliv dramaturgii výběru pořadů), ostatní jsou technicko-organizační pracovníci. Jejich podíl na výběru pořadu do vysílání, zadání výroby dabingu a odvysílání mohl být obrovský (což tak mnohdy bývalo), ale nepodíleli se myslím na samotném dabingu. Je to myslím podobný okruh profesí, které ČT v 90.letech dodatečně uváděla v podtitulcích starších dabingů i s matoucími copyrighty. A některé podobné profese vlastně uvádí ČT i v titulcích svých současných dabingů.
Nemohli by se "televizáci" zeptat nějakých pamětníků, co byl v zakázkovém dabingu produkční (kromě vedoucího výroby vlastního dabingu) a režie titulků (dramaturg a šéfproducent je myslím jasný)?

[Historik]

... a ještě je třeba dodat, že pozorný divák se jistě všiml, že k úvodním titulkům je v originále a české verzi jiná hudba:
originál: http://www.youtube.com/watch?v=r06RCSKcImw
česká verze: http://www.youtube.com/watch?v=K0pReGqnL2w

Takto se řešíval úvod v případě, že originální titulky byly exponovány do dějového obrazu, nahrazovaly se českými titulky mimo dějový obraz a současně byla původní hudba smíchána s ruchy nebo i mluveným slovem, vztahujícím se k ději. Tyto ruchy příp. mluvené slovo bez původního obrazu by byly pro diváky rušivé a proto se hudba nahradila jinou. Obvykle se použila hudba k závěrečným titulkům, která mívala dostatečnou minutáž i stejné základní téma a nebývala s ničím smíchána. Někdy se však musela použít hudba z jiného dílu téhož seriálu, úplně jiného filmu nebo hudba archivní, nesouvisející vůbec s filmy.

V tomto případě se nezdá, že by pro 2.dabing nebyly k dispozici mezinárodní zvukové pásy a ani v úvodní hudbě neslyším žádné ruchy, takže mi smysl nahrazení jinou hudbou uniká. Každopádně jsem stejné hudební téma nenašel v jiné části filmu, i když stylově je podobné hymně prezidenta Novalese, takže není rušivé a bylo tedy vybráno dobře.

Nevěděl by někdo hudebně vzdělaný a znalý, o jakou jde skladbu?