richardda píše:Takovyto "rychlodabing" je jasnym dukazem naproste tehdejsi ztraty soudnosti vsech kompetentnich lidi odpovednych za vyrobu dabingu v CT. Verejnopravni prostredky OPET byli zbuhdarma VYPLYTVANY na paskvil, ktery je ekonomicky i umelecky naprosto nerentabilni a marny. Nebo si snad nejaky posetily mozek myslel, ze tento kvalitni film bude za nekolik let nebo desetileti mozne v tomto neomluvitelnem paskvilu reprizovat??? A koho vubec v te dobe napadlo obsadit na Delona p. Benese??? Tohle mi opravdu hlava nebere.
No kdo mohl obsadit Beneše? Každej kromě Marie Fronkové. Já nechci nijak snižovat její umělecké schopnosti, rozhodně klady v její kariéře převažují, ale je otázka do jaké míry bylo obsazení Pavla Trávníčka na Delona výsledkem nějaké dedukce o vhodnosti a do jaké míry fascinací Pavlem Trávníčkem. Obsazovala ho do velké spousty rolí a Delon byl prostě ten další na řadě. To, že pak ČT nadabovala v 90. letech valnou část Delonovy tvorby a všechny (pokud se nepletu, pouze s vyjímkou
Za řekou je Texas) dostala na starosti paní režisérka Fronková a tudíž do všech obsadila Trávníčka, je věc druhá. To spojení je podle mě spíš taková pieta, jakože nebudeme brát dabérovi herce, když ho mluvil nejvíckrát. Ale spojení typu Galabru-Sejk nebo Lemmon-Brabec to rozhodně nedosahuje. Vladislav Beneš rozhodně není papírově špatná volba, možná by se dalo polemizovat o tom, že může vypadat maličko fádně, ale není to vyloženě šlápnutí vedle. A i kdyby, tak u překrývačky je to jedno.
Čímž se dostávám k tomu pohoršení nad překrývačkou. Ono je fajn mít pocit spravedlivýho rozhořčení, ale je chyba dívat se na to optikou roku 2020. Za minulého režimu byla otázka zahraničních filmů a seriálů dost složitá, rozhodně se nedalo mluvit o velkém vytížení. Přišla revoluce, divoká devadesátá léta a s nimi možnost konečně se ve veřejnoprávních prostředcích legálně dostat k dřív nedostupným dílům. Stačí si srovnat televizní programy z roku 1989 a 1993 (roky 90,91 a 92 byl ještě pořád takový přechod). To procento titulů, který bylo potřeba nadabovat, bylo několikanásobně větší a ČT pochopitelně hledala způsoby jak to zprostředkovat a nejspíš neměla prostředky a kapacity vyrábět ke všemu plnohodnotný dabing jako dřív. Právě v té době se začíná objevovat jak normální dabing, tak překrývačka, ale i čtený překlad (a nejedná se jenom o filmy, čteným překladem jsou nadabovány i seriály - viz. francouzský Číňan nebo španělský Bílá válka). Nikdo nevěděl, jak se bude kultura ubírat dál, jestli nebude dabing úplně zrušený, byla to zkrátka nová doba. Potom se ukázalo, že plnohodnotný dabing je nejlepší. Navíc Česká televize tehdy dostala balík filmů z Francie jako dar. Všechny jsou dabovány překrývačkou a od téhle tvůrčí skupiny. Vedle loga ČT mají pořád ještě logo francouzské. Proč to tak je, nevím, na to by mohl odpovědět někdo fundovanější, ale asi to bude mít nějaký důvod proč to tak být muselo. Velká škoda ovšem je to, že tyhle dabingy dostala na starosti paní režisérka Michajlová, která začátkem 90. let obsazovala do svých dabingů velké množství sporadicky dabujících herců, což u překrývaček realizovat nemohla. Z toho všeho ale vyplývá, že se v roce 1994 mohl jenom těžko někdo domnívat, jak bude situace vypadat za takovou dobu a jestli se bude v budoucnu někdo rozčilovat nad tím, jak si to tehdy dovolili nadabovat, tehdy to tak holt stačilo, protože byla taková doba. Ani my nevíme, jak se budou lidi za třicet let dívat na současný dabing. A vztekat se po 26 letech nad koncesionářskými poplatky, nezlob se, ale to mi příjde hodně malicherný.
