Hanussen

[Licence2kill]

Info: IMDB | ČSFD | FDB

V českém znění: Jiří Štěpnička - Klaus Maria Brandauer (Hanussen), Otakar Brousek st. - Erland Josephson (prof. Bettelheim), Jaroslava Obermaierová - Ildikó Bánsági (sestra Betty), Martin Velda - Michal Bajor (kapitán Becker), Dalimil Klapka - Walter Schmidinger (šéf propagandy), Petr Štěpánek - György Cserhalmi (hrabě Trantow-Waldbach), Petr Pospíchal - Károly Eperjes (kapitán Tibor Nowotny), Jorga Kotrbová - Grażyna Szapołowska (Valery de la Meer), Ljuba Krbová - Adrianna Biedrzyńska (Wally), Květa Fialová - Colette Pilz-Warren (Dagma), Jiří Zavřel - Péter Andorai (Fabian), Hana Talpová - Ewa Błaszczyk (Hennie Stahlová), Jiří Adamíra - Jiří Adamíra (Rattinger), Bohumil Vávra - Lajos Kovács (baron Stadler), Zdena Sajfertová - Éva Kerekes (Kiki), Libuše Geprtová - Gabriela Kownacka (žena z propagandy), Hugo Kaminský - Robert Rátonyi (prof. Gábor), Milan Mach (1.novinář), Milan Livora (2.novinář), Karel Gult (československý tajný policista), Oldřich Janovský (Dr. Jireš), Zdeněk Ornest (prokurátor), Otto Lackovič (šampion), Martin Otava (1.kamelot), Bohdan Tůma (2.kamelot), Oskar Gottlieb (průvodčí), Libuše Birková (stará dáma), Bohuslav Kalva (Rudi), Alena Kreuzmannová (astroložka), Věra Petáková (šatnářka), Luboš Bíža (mladý raněný voják), Nela Boudová (Kateřina), Milan Bouška (důstojník), Miloslav Homola (starý voják), Marie Marešová (3.žena), Hana Mitevová (4.žena), Jan Řeřicha (poddůstojník), Zuzana Schulzová (děvče), Jana Svobodová (dívka), Libuše Štědrá (vychovatelka), Jaroslav Vágner (baron), M.Šindelář (1.chlapec), M.Vitáček (2.chlapec), D.Beníšek (3.chlapec), Vrtiška (4.chlapec), Vlasta Peterková, Stanislav Bruder, Zdeněk Hess, Jaroslav Horák, Zdeněk Jelínek, Bohuslav Ličman, Jarmila Skopalová, Věra Galatíková, Zdeněk Blažek a další

Zvuk: Tomáš Bělohradský
Střih: Jiřina Skalská
Dramaturgie: Ladislav Kadlec
Vedoucí výroby: Jaromír Šindelář
Překlad: Kateřina Pošová
České dialogy: Václav Šašek
Režie českého znění: Zdena Klimentová
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing pro ČST Praha 1990

[Licence2kill]

Dabing vlastně vznikl již v roce 1989 (prosinec), ale schvalovací projekce byla až 4.1.1990.

28.11. ve 22:30 na ČT2 uvede Česká televize film s tímto dabingem.

[Teoretik]

Tak to je fajn, že ten dabing "obevili". V tomto filmu hraje i český herec Jiří Adamíra, jsem zvědav, zda se nadaboval sám.

Jinak v rámci cyklu Velikáni filmu na ČT:
26. 11. 2012 — Mefisto
30. 11. 2012 — Plukovník Redl

[Licence2kill]

Plukovník Redl poběží s původním dabingem. Mefista uvedla tehdy ČST s titulky, takže bude mít dabing nový

[Historik]

Pro úplnost připojuji zmínky, které padly o Hanussenovi již dříve a na jiném místě:

Hledám jakékoliv info (zejména TV uvedení) o dabingu filmu Hanussen. Podle Filmového přehledu měl distribuční premiéru v březnu 1990 v původním znění s českými titulky Kateřiny Pošové. Přitom byl ve dnech 18.12.-27.12.1989 nadabován s Brandauerovým dvorním dabérem Jiřím Štěpničkou v hlavní roli.
V úvahu přichází chyba v tisku, neúplnost (mohly být i dabované kopie), dabing až pro ČST (což by ale bylo příliš brzo ještě před distribuční premiérou). V této souvislosti se vkrádá i myšlenka nepoužití dabingu, příp. i v souvislosti s tím, že režisérka Zdena Klimentová připsala na denní výkaz "výroba se stále zdržuje špatnou úpravou dialogů". Natáčení ale každopádně dokončeno bylo.

V TV zřejmě 18. 11. 1990 v 16.40.

Delší dobu se snažím zjistit přesnější okamžik opuštění studií Sport a Sparta, neboť z několika možných předělů mezi "klasickou" a "moderní" érou barrandovského dabingu zdá se být toto hledisko jedním z nejrelevantnějších ... podle výrobních záznamů s přehledem natočených smyček se zdá, že Maria a Mirabela v Tranzistorii je poslední dabing natočený ve studiu Sparta v Michli.

Přece jen ještě menší posun. Po tomto filmu byl zřejmě ještě vyroben dabing Divoké labutě a možná úplně poslední Hanussen, dokončený 27.prosince 1989.

A tato poznámka k dochovaným Denním zprávám z natáčení se týká právě Hanussena:

... Škoda, že se těch pracovních listů nezachovalo více. Nebo snad ne?

Bohužel jen několik posledních, převážně neúplných. Úplně poslední, zajímavý minimálně pravděpodobným koncem natáčení ve Spartě, ze 3/4 sežraly myši (to není sranda, opravdu) ...

Přesto se ještě pokusím z těch ožraných zbytků něco vyčíst.

[Historik]

Hanussen.jpg (90.28 KiB) Zobrazeno 10372 x

Podrobné Denní zprávy z natáčení Hanussena po řádění myší v ruinách studia Sparta. Přesto lze vyčíst řadu neúplných údajů. Je to mocně obsazený dabing s počtem dabérů blížícím se počtu mluvících postav filmu.

[Vladajsoucna]

Zaujala mě opět zvuková forma tohoto filmu, která byla zdá se obvyklá u téměř všech barrrandovských dabingů vyráběných pro ČST (dále jsem si jí všiml ještě např. u 3 dnů Kondora, 1. a 3. Fantomase či Pahorku). I zde nešlo o klasický předlistopadový "výškovký" dabing made in Barrandov, ale ani o dodnes obvyklý silně studiový zvuk vyhotovený ve studiu Č(S)T, ale o jakýsi hybrid - postavy mluvily místy "barrandovskými" výškami, místy zase (především ve výjevech z velkých sálů) jakoby v dabingové místnosti na Kavčích horách. Je to trošku komplikované na popis, ale pozorní znalci různých forem zvukového pokrytí dabingů si toho určitě všimli. Přinejmenším snad nemusím upozorňovat, že barrandovské a televizní dabingy zněly vždy úplně odlišně.

[Historik]

Při určité míře znalosti filmových dabingových studií a technologie výroby tehdějších filmových dabingů mě kromě akustiky tří různých nahrávacích studií Sport, Sparta a Hostivař (což není tento případ) nenapadá žádný jiný důvod než následující.

Způsob natáčení kinodabingů a zakázkových dabingů pro ČST byl naprosto shodný, jinak to ani nešlo, neboť tato studia měla jedinou a jednotnou technologii (dvě promítačky s obrazem promítaným dabérům na plátno a synchronním magnetickým pásem na nahrávání zvuku synchronního s obrazem, shodnou sadu mikrofonů a magnetofon na úzký magnetický pásek k primárnímu záznamu dialogů před přehráním na magnetický filmový pás).

Rozdíl byl ovšem v konečném zpracování. U kinodabingů byl smíchaný magnetický pás se všemi složkami zvuku laboratorně přepsán na optickou zvukovou stopu, která pak byla smontována s obrazem v tzv. kombinovanou kopii (jediný pás), který pak běžel v kinech a posléze i promítán v ČST do vysílání. Magnetický originál se po přepisu (bohužel) likvidoval, takže jediným zdrojem těchto dabingů jsou přepisy optických stop z kinopásů - tomu by mohly odpovídat výšky, příp. šum a praskání z poškrábaných pásů, neboť pro účely archivace či televizního vysílání se neodkládaly úplně nové kopie, ale vždy byly prošlé distribucí, někdy více, někdy méně.

Naopak zakázkové dabingy pro ČST se na optickou stopu nepřepisovaly, neboť to bylo zbytečně drahé, nepotřebné, neboť jedinou kopii pro ČST nebylo třeba dále kopírovat a také byl magnetický záznam kvalitnější. Pro ČST se dabingy zprvu přepisovaly na úzké magnetické stopy, nalepené na neemulzní straně filmů, ale protože se lámaly a opadávaly (vedle vysoké ceny také jeden z důvodů zániku strereofonních filmů před vynálezem optického systému Dolby), přešlo se tzv. dvojpásy. Jeden nesl pouze obraz (mnohdy s původním zvukem na optické stopě, která se však nevyužívala) a druhý pouze zvuk na magnetickém nosiči.

To by měl být jediný rozdíl mezi kinodabingy a zakázkovými dabingy pro ČST vyrobenými filmovou technologií na Barrandově. Odborníci by nám potvrdili, že mezi zvukem optického a magnetického záznamu je významný rozdíl. Ale nedokážu posoudit, zda jde o tento uvedený rozdíl.

[Vladajsoucna]

Asi tak, říkal jsem si, že to bude dáno asi tím, jak bylo vlastně se zvukovou stopou zacházeno při následné distribuci. Co se týče toho typického barrandovského "výškového" zvuku, tak ten byl asi tak do roku 1993 běžný také u českých filmů.

[Historik]

Což zase odpovídá tomu, že od roku 1989 začaly být české filmy ozvučovány systémem Dolby Stereo. Nebyly tak sice ozvučeny hned všechny, ale každopádně se postupně vyměnila stará technika v barrandovských míchacích halách.