Historie - cizojazyčný dabing

Lukiz · Příspěvek od **Lukiz** » 27 čer 2013 14:46

Srovnání dvou verzí Císařův pekař a pekařův císař: http://www.youtube.com/watch?v=r8xCOnyoE5s.

Josef Nožička · Příspěvek od **Josef Nožička** » 23 srp 2013 20:25

Historik píše:V zásadě mě napadají dvě vysvětlení. Buď jsou úvodní titulky na neutrálním pozadí pozdější (ale přesto staré, neboť mají chyby staršího kinematografického filmu) nebo bylo od původního provedení úvodních titulků na československých distribučních kopiích upuštěno ještě před výrobou a mezinárodní obrazové podklady (obrazový negativ bez vexponovaných titulků) byly poskytnuty zahraničním distributorům v širší podobě, než jaká byla nakonec použita u české verze, tedy u originálu. Více se přikláním k druhé možnosti, neboť typografie titulků (řezy, dnes bychom řekli fonty, písmen) je u obou dílů Švějka prakticky shodná a titulky tak zřejmě vznikly současně.

Souvislost by to mohlo mít s dvojím snímáním barevně natáčených filmů, běžná praxe první poloviny 50. let. Na DVD se z těchto „dvojitých filmů“ dostaly ukázky z II. verse filmu Zítra se bude tančit všude (I. verse 2602 m; II. verse 2956 m). Takových filmů je vícero a rozdíly jsou někdy menší, někdy větší. Částečně sem patří Císařův pekař a Pekařův císař. Ale třeba také Cirkus bude (I. verse 2614,3 m; II. verse 2597,5 m), Hudba z Marsu (I. 3025,5 m; II. 3058,0 m), Stříbrný vítr (I. 2699 m; II. 2899,7 m), Rudá záře nad Kladnem (I. 2402,6 m; II. 2343,1 m). Dvě verse má i první film Dobrý voják Švejk (I. 2969,8 m; II. 3003,9 m)! A katalog Český hraný film u filmu Poslušně hlásím sice neuvádí přímo dvě verse, ale u kopií má rozdílnou metráž - 2564,3 m a 2302,2 m. Tady by se možná dalo hledat vysvětlení.

A také u setrvačnosti televisních stanic, které promítají filmy z velmi letitých kopií. (Šetřit se někde musí...) Nedávné výročí Jiřího Krejčíka je ukázkovým příkladem - „obřezané“ širokoúhlé filmy na fuj kopiích.

Josef Nožička · Příspěvek od **Josef Nožička** » 20 lis 2013 21:13

Louis de Funès v ruštině

Popularita Louise de Funès v Sovětském svazu byla stejně jako v Československu dána i kvalitou jeho dabingu. Podobnou posici jakou měl a má u nás František Filipovský, měl v SSSR Vladimir Vladimirovič Kenigson, který je chápán také jako jakýsi nedostižný vzor. K němu proto trochu více informací:

Vladimir Vladimirovič Kenigson (1907-1986)
sovětský divadelní a filmový herec, národní umělec SSSR (1982)
z jeho filmů, např.: Pád Berlína (generál Krebs), Nezapomenutelný rok 1919 (Deks-Urvancov), Sedmnáct zastavení jara (Krause, bývalý německý ministr v exilu), Poslední oběť (Salaj Saltanyč)

Kenigson Louise de Funès daboval v těchto filmech: Fantomas, Smolař, Fantomas se zlobí, Grand restaurant pana Septima, Velký flám, Fantomas kontra Scotland Yard, Oskar, Piti piti pa (všechny dabingy vyrobil Sojuzmultfilm) + v sovětském filmu Sedm staříků a jedno děvče
EDIT: ukázka ZDE a ZDE, upravená scéna ze sov. filmu Sedm staříků a jedno děvče ZDE (zhruba v čase 54:30), jinak existuje i film věnovaný Kenigsonovi a LdF

Kromě LdF daboval také velkou řádku hlavně italských a francouzských herců:
Noël Roquevert - Fanfán Tulipán (maršálek "Pevná ruka")
Robert Manuel - Černý Tulipán (princ Grasillach)
Anthony Steel - Vinnetou - Rudý gentleman (Bud Forrester)
Pierre Brasseur - Manželé z roku II (Gosselin)
Stanley Baker - Zorro (plukovník Huerta)
Wolfgang Greese - Tekumseh (guvernér Willam Henry Harrison)
Bernard Blier - Bídníci (Javert), Velký blondýn s černou botou (plukovník Milan)
John Houseman - Tři dny Kondora (Wabash)
Joseph Cotten - Aféra Concorde (Milland)
Antonio Pierfederici - Romeo a Julie (Montek)

Zajímavostí je, že daboval i některé české herce:
Miloš Kopecký - Limonádový Joe aneb Koňská opera (Horác Hogofogo)
Jiří Vršťala - Synové Velké Medvědice (Red Fox)

U V. V. Kenigsona najdeme ale více paralel s Františkem Filipovským. Ani on totiž není prvním ruským dabérem LdF.

Tím je patrně herec, scénárista a divadelní režisér Jevgenij Jakovlevič Věsnik (1923-2009), rovněž národní umělec SSSR (1989).
Ten si mimochodem zahrál i ve zmíněném filmu Sedm staříků a jedno děvče ředitele sportovního areálu (shodou okolností je ve filmu scéna z filmu Fantomas se zlobí namluvená Kenigsonem), nebo třeba v minisérii Řeka života (česky dabován Č. Řandou).
Věsnik daboval tři Funèsovy filmy, všechny ve Filmovém studiu Maxima Gorkého - Nevídáno, neslýcháno (což by měl být první film s LdF, který v SSSR dabovali), Otec, matka, služka a já; a Ďábel a desatero (podle neověřené informace jej prý měl naopak dabovat Jan Janakijev).
EDIT: ukázka ZDE

Ve filmu Výhodná koupě jej (taktéž ve výrobě Filmového studia Maxima Gorkého) zastoupil Zinovij Jefimovič Gerdt (1916-1996), také národní umělec SSSR (1990) - na něj upozornil Historik u filmu Válečná romance.
EDIT: ukázka ZDE

U Mosfilmu Funèse dabovali Alexandr Borisovič Běljavskij (1932-2012), národní umělec Ruské federace (2003), (který mimochodem několikrát daboval Pierra Richarda) - ve filmu Hibernatus; a Michail Andrejevič Gluzskij (1918-2001), národní umělec SSSR (1983), jehož stopu zde na fóru snadno najdete. Hlas mu propůjčil ve filmech Četník v New Yorku, Tonoucí se stébla chytá a Četník a mimozemšťané.
EDIT: ukázka Běljavskij ZDE, ukázka Gluzskij ZDE

Ve filmu Četník se žení, jehož ruské znění vyrobilo studio Lenfilm, mluvil LdF Lev Isaakovič Lemke (1931-1996), zasloužilý umělec RSFSR. Hrál např. ve filmu Agónie - konec Rasputina novináře Natansona, v Blokádě Zalcmana, ředitele Kirovského závodu.
EDIT: ukázka ZDE

Z dabérů "poslední" doby to je Arťom Jakovlevič Karapeťan (příp. Karapetjan) (1926-2011), jemuž se přezdívalo "král dabingu". V Ozerovových epopejích (Osvobození, Vojáci svobody, Boj o Moskvu, Stalingrad) měl na starosti komentář a překrývačku (v české versi Otakar Brousek a další), daboval i řadu svých sovětských kolegů. Funèse si "střihl" ve filmech Lakomec (podle neověřené informace jej měl naopak dabovat zasloužilý umělec Ruské federace Alexej Alexejevič Zolotnickij) a Gentleman z Epsomu (výroba Gorkého studio) a v 90. letech natočil překrývačky pro televizi u "četníků", Fantomase, Velkého flámu, Senzačních prázdnin, Na stromě (televizní společnost Ostankino), pro ruskou NTV Jeden hot a druhý čehý a znovu Lakomce. S jistou nadsázkou lze právě Karapeťana (podobně jako Kenigsona k Filipovskému) přirovnat k Jiřímu Krampolovi - oba skvělí dabéři a herci a oba...

EDIT: ukázka překrývačky ZDE

Vzhledem k počtu ruských televizních stanic lze předpokládat, že stále vznikají nové a nové ruské verse Funèsových filmů, takže tento seznam se musí chápat jen orientačně.
EDIT: veškeré ukázky kromě Kenigsona, Lemkeho a Karapeťana jsou spíše náhodně nalezené. I když to nepovažuji za příliš pravděpodobné, je tu možnost, že jde o jiné dabingy.

Příspěvek od **bloom** » 20 lis 2013 21:28

Já k tomuto vyčerpávajícímu příspěvku mohu jen doplnit, že Louis De Funès měl svého dvorního dabéra rovněž v Německu, kde si ho dokáží představit jen s hlasem Gerda Martienzena. Tento herec však později odešel na odpočinek a byl nahrazen kolegou Peterm Schiffem, který se jako nástupce rovněž nedočkal až tak příznivého ohlasu...

Příspěvek od **bloom** » 21 lis 2013 16:23

Gerd Martienzen - zde a zde. Peter Schiff - zde a zde.

Na této stránce je kompletní přehled německých Funèsových dabérů. Je z ní vidět, že v Německu (v SRN určitě) vznikaly "redabingy" už v 60. letech.

Příspěvek od **bloom** » 21 lis 2013 19:55

Ještě mi tato diskuse připomněla dvě perličky:
1) Kdysi jsem viděl film Jo s anglickým dabingem a Funése v něm daboval slavný komik Benny Hill (známý např. ze Show Bennyho Hilla).
2) Sám Funès byl (určitě alespoň před vstupem na vrochol slávy v roce 1963) velmi aktivním dabérem a stal se dvorním francouzským namlouvačem italských herců Renata Rascela a Totó.

Josef Nožička · Příspěvek od **Josef Nožička** » 21 lis 2013 20:55

To je velmi zajímavé, protože V. V. Kenigson měl údajně rovněž dabovat herce Totò (a prý i Jeana Gabina - seznam filmů jsem však nenašel). Není proto asi divu, že Rusové s nadsázkou tvrdí, že Kenigson měl nejen takřka shodný hlas s LdF, ale místy i podobný osud. Připojím perličku (byť neověřenou). Když bylo na Ukrajině vydáno nařízení, že filmy v televizi budou pouze v ukrajinštině, byly předabovány i filmy s Kenigsonovými (tj. ruskými) dabingy LdF. Diváci prý během dvou minut po první Funèsově replice přepínali televizory a volali rozhořčeně do televize: "Vraťte nám Kenigsona!" Je vidět, že i přes současnou ruskou praxi málohlasých překrývaček, mají původní dabingy (stejně jako u nás) dost velkou popularitu - a jak je patrné na ruském internetu - uživatelé vyhledávají své filmy především podle toho, zda obsahují "sovětskij dubljaž". A to bez ohledu na případné censurní zásahy (a někdy málo popchopitelná zkrácení tehdejších distribučních kopií). Nejsou řídké případy, kdy tato chybějící místa jsou pouze zalepena překrývačkou a pak pokračuje původní "dubláž". Milovníci kvalitního dabingu (v případě filmů s LdF účinkuje takřka jeden národní umělec SSSR vedle druhého) jsou zkrátka asi všude na světě. Nemusíme se tak v žádném případě za nic stydět, jak by si někteří "chytří" přáli a jak to vykřikují do sdělovacích prostředků.

Historik · Příspěvek od **Historik** » 09 led 2014 19:35

Je celkem známo a občas se tato informace znovu objeví při další repríze, že (západo)německý dabing českého seriálu Nemocnice na kraji města vznikl v dabingovém studiu Československé televize. Režíroval německý režisér společně s Blankou Novákovou, němečtí herci bydleli po více pražských hotelech a obědy měli v Paláci kultury, kam je každou polední přestávku odvážel autobus.

V německém dabingu, jak je známo, byla hlavních kritériem technická dokonalost a přesný synchron. O schválení dobré smyčky nerozhodoval režisér, ale střihač, který tak byl jistým způsobem hlavní postavou konečného znění dabingu.

Lukiz · Příspěvek od **Lukiz** » 09 led 2014 19:42

K té Nemocnici, to jsem tuhle procházel německá fóra a pokud to přetlumočím dobře, tak ten západoněmecký dabing se týká pouze 2. řady (7 dílů). Koneckonců ta 2. řada sama o sobě byla natočena na západoněmeckou objednávku (dovezli i lepší kamery, koupilo se nové záznamové zařízení apod.).

1. řada (13 dílů) má pouze východoněmecký dabing, protože první to dávala DFF a západoněmecké televize přebraly jejich dabing. Na "východě" dávali druhou řadu výrazně později o několik let a také k ní vznikl východoněmecký dabing s původním obsazením. A právě z toho důvodu, že na "západě" změnili obsazení - alespoň na těch fórech - ten západoněmecký dabing moc rádi nemají.

Historik · Příspěvek od **Historik** » 09 led 2014 23:44

Také jsem to tak z německých pramenů pochopil, pouze mi unikalo, jak odvysílali v NSR tu první sérii, když o západoněmeckém dabingu se nikde nemluví. Pokud převzali dabing NDR, tak tím je to jasné. Pro mě každopádně přínosná informace, že si Německa dabing vyměňovala (koneckonců i v jiných oborech se na sebe mračili, ale přitom spolupracovali - bezplatně využívali některé patenty, v některých vztazích obchodovali v obou markových měnách 1:1 atd.).

Pro mě to má osobní asociaci, neboť když jsem byl v roce 1983 v NDR v kině na německy dabovaném filmu Četník a četnice, jsa naučen na tehdejší systém jediného českého dabingu (o pár výjimkách jsem nevěděl), lámal jsem si hlavu, jak se NDR, NSR, Rakousko a Švýcarsko dělí o dabování, když němčina je jeden jazyk. Když jsem pak v 90.letech viděl, že během pár měsíců mohou vzniknout tři různé české dabingy pro tři různé televize a média, pochopil jsem, že se o nic nedělí a pokud dabují, tak každý pro svoje uvedení. Z Nemocnice je ale vidět, že nějaká spolupráce přece jen existovala.

Na oficiálních německých DVD je Nemocnice také s NDR dabingem.